Poloviční lodní smyčka

(c) Parkis, CC BY-SA 3.0

Poloviční lodní smyčka, zkráceně "půlloďák", PLS^[1], HMS (z německého Halbmastwurfsicherung) nebo MLS (z Munterovy lodní smyčky) je uzel používaný především v horolezectví.

Používá se pro jištění prvolezce i druholezce (doporučená jistící metoda UIAA), v nouzi i na slaňování, má velmi dobré vlastnosti při zachycování pádu. Smyčka sama o sobě nedrží, pouze třením brzdí posouvání lana. Při spouštění lezce nebo při slaňování výrazně kroutí^[b] a zvýšeně opotřebovává lano, zablácené lano (např ve speleologii) neúnosně opotřebovává i karabiny.

Podobně jako u lodní smyčky se jedná o velmi starý uzel, který znali zřejmě již Féničané. Ve 30. letech 20. století jej údajně používali v Sovětském svazu, ale pouze na slaňování. The Ashley Book of Knots jej v roce 1944 uvádí jako ABOK #206 "The Crossing Knot", vhodný pro stavění cirkusových ohrad a převazování balíků. Objev jeho možností pro dynamické jištění si nárokují italští horolezci Mario Bisaccia, Franco Garda a Pietro Gilardoni (některé zdroje uvádějí, že již koncem 50. let)^[3]. Metodu, kterou nazvali "Mezzo Barcaiolo" (MB), možná nezávisle objevil roku 1967 také Švýcar Franz Ruso a zpopularizoval začátkem 70. let další Švýcar Werner Munter. Díky tomu získala anglický název "Munter hitch", ale známa je i jako "italian hitch". Ač v roce 1971 odmítnuta, byla na základě italského návrhu o tři roky později doporučena mezinárodní horolezeckou organizací UIAA k všeobecnému používání, z čehož vzniklo další synonymum "metoda UIAA".^[4]

• poloviční lodní smyčkou lze jistit jak při použití jednoduchého lana, dvojitých lan, tak i polovičních lan. U posledně jmenovaných je nicméně vhodné použít dvě samostatné karabiny, protože při střídavém zakládání postupového jištění dochází k vzájemnému posunu pramenů lan. Jistit lze jak prvolezce jištěním zdola, tak i dobírat druholezce jištěním shora.
• přidáním jednoho oka ve vhodném směru dostaneme lodní uzel a naopak
• propíchnutím oka smyčky volným koncem lana ve směru druhého konce lana dostaneme liščí smyčku
• přidáním karabiny procvaknuté do spodního ohybu uzlu a kolem zatěžovaného pramene získáme autoblokovací funkci pro dobírání druholezce (sice velmi obtížně uvolnitelnou pod zatížením, nicméně libovolně přidatelnou a zrušitelnou i během jištění); doporučuje se předem vyzkoušet^[5]
• přidáním (stejně velké) karabiny procvaknuté ze spodního ohybu uzlu do závěsu jisticí karabiny dostaneme uzel Rémy^[6]

• zvýšit tření lze přidáním ovinu zatěžovaného pramene kolem karabiny,^[8] což je i v ČSN 83 2610 pod názvem dvojitá poloviční lodní smyčka^[9]
• zvýšení tření je také snadno dosažitelné přidáním ovinu volného pramene kolem zatěžovaného, což je nazváno Super-Munter (jde vlastně o sériové zdvojení uzlu) a tím je použitelný i pro bezproblémové slaňování či spouštění dvou osob najednou; zároveň se odstraní kroucení;^[2] lze se setkat i s názvem Monster-Munter
• téhož lze bezpečněji (i pod zatížením) dosáhnout procvaknutím volného pramene do další HMS karabiny paralelně k zatížené, což je nazváno Zuper-Munter;^[2] lze se setkat i s názvem Zooper-Munter
• v Japonské bondáži (Shibari) se tento uzel používá pod názvem Nodome (の止め),^[10][11] kvůli podobnosti s japonským znakem no (の), který je částicí indikující vlastnictví^[12]

• při střídání prvolezců na štandu není nutné měnit jištění (smyčka je symetrická)
• nehrozí ztráta tření v případě pádu prvolezce "do štandu"

• nešikovná manipulace při střídavém jištění polovičními lany
• nepříliš vhodné ke slaňování

• Při jištění polovičním lodním uzlem je vždy třeba dbát na to, aby volný konec lana (ten, na němž není uvázán lezec) nešel přes zámek karabiny. Mohlo by dojít k jejímu samovolnému odemčení!

• Lodní smyčka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poloviční lodní smyčka na Wikimedia Commons
• http://gord.gringo.cz/Uzly/Uzly/ZU-Lodni.html#Polovicni