Polský turisticko-vlastivědný spolek
Polský turisticko-vlastivědný spolek | |
---|---|
Vznik | 1950 |
Sídlo | Varšava, Polsko |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polský turisticko-vlastivědný spolek (polsky Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze, PTTK) je sdružení, které bylo vytvořeno v roce 1950 spojením Polského tatranského spolku (Polskiego Towarzystwa Tatrzańskiego) a Polského vlastivědného spolku (Polskiego Towarzystwa Krajoznawczego).
Po druhé světové válce se polští turisté rozhodli sjednotit turistické organizace pod jednu střechu. V roce 1948 byla ustanovena Koordinační komise, která vypracovala ideologické základy a principy budoucího statusu nové společné organizace. Proběhly kongresy obou organizaci a 17. prosince 1950 vznikl PTTK. Spolek sdružuje turisty, horolezce, ochránce přírody, pomáhá při rozvoji cestovního ruchu v Polsku.
Historie
Myšlenka na založení turistického spolku vznikla v roce 1871. O dva roky později 3. srpna 1873 nadšenci a příznivci Tater založili Galicyjskie Towarzystwo Tatrzańskie („Haličský tatranský spolek“) v Novém Targu. V roce 1874 byl přejmenován na Polský tatranský spolek (Polskie Towarzystwo Tatrzańskie, PTT) se sídlem v Krakově. Spolek si vytyčil za cíl probádat Karpaty, podporovat turistiku, zpřístupňovat hory, chránit přírodu a podporovat domácí hospodářství horalů. Tato organizace byla nejstarší slovanskou turistickou organizací a jednou z nejstarších tohoto druhu na světě.
Spolek zakládali Dr. Tytus Chałubiński, Józef Stolarczyk, Eugeniusz Janota, Ludwik Eichborn, Walery Eljasz-Radzikowski a jiní. Prvním předsedou se stal hrabě Mieczysław Rey. Po první světové válce měl PTT zastoupení v celé zemi.[1]
Spolek vydával ročenky s názvem Pamiętnik Towarzystwa Tatrzańskiego („Ročenka Tatranského spolku“) a časopis Wierchy (Hory). Vydával turistickou a průvodcovskou literaturu, zasloužil se o rozvoj lidového řemesla vytvořením „Školy dřevěného průmyslu“ v Zakopaném. Právě ona vysoce pozvedla úroveň lidové umělecké tvorby v oblasti a tím i zájem o goralský folklór. Spolek vybudoval téměř 150 turistických chat a útulen od Sudet po Poloninské Karpaty, vyznačil několik tisíc kilometrů turistických cest, zabýval se muzejnictvím, sehrál významnou roli při ochraně přírodního bohatství, budoval a udržoval turistické a lázeňská střediska.[1]
Ve Vysokých Tatrách, později i v jiných polských pohořích, založil organizovanou horskou záchrannou službu. Lyžařská sekce spolku patřila mezi průkopníky lyžařského sportu zejména ve Vysokých Tatrách a ve Východních Karpatech. Spolek před druhou světovou válkou uspořádal řadu vědeckých a horolezeckých expedic do zámořských velehor (Andy, Himálaj, Atlas, Kavkaz).
Spolek navazoval přátelské styky s podobnými spolky a sdruženími. S Klubem československých turistů spolupracoval od roku 1925, kdy byla podepsána společná československo–polská smlouva, která umožňovala jednodušší neformální přechod státních hranic ve vybraných horských oblastech. V letech 1924–1925 se spolek významně podílel na návrzích na vytvoření přeshraničních národních parků v Pieninách, ve Vysokých Tatrách a později v Krkonoších.[1]
Současnost
Dnes má PTTK (následník PTT) více než 60 000 členů, přes 260 poboček, 2500 kroužků a klubů. Disponuje téměř 200 ubytovacími zařízeními různých kategorií s více než 20 000 lůžky v 60 turistických domovech, 77 horských chatách a dalších zařízeních cestovního ruchu po celé zemi. Provozuje síť 16 regionálních muzeí, které jsou centry polských tradic cestovního ruchu. Jsou v nich shromážděny unikátní dokumenty a hmotné důkazy o účasti PTTK a jeho předchůdců, formování společenských a kulturních aktivit v Polsku. PTTK vydává turistické mapy, brožury a průvodců. Vlastní knihovny a regionální turistické kanceláře.
PTTK má vlastní zaměstnance: turistické průvodce, lyžařské instruktory, ochránce přírody a mnoho jiných. V nejatraktivnějších oblastech cestovního ruchu se stará o 63 tisíc kilometrů turistických a cyklistických stezek, stará se o vodní turistiku a vykonává i další činnosti spojené s cestovním ruchem.
Spolek je členem několika mezinárodních organizací, například Evropské asociace turistických klubů, Světové konfederace činností pod vodou nebo Alliance Internationale de Tourisme.
Galerie
Památník 100. výročí PTTK ve městě Stargard
Chata PTTK Stanisława Staszica u plesa Morskie Oko ve Vysokých Tatrách
Horská chata PTTK Andrzejówka ve Středních Sudetech v jihozápadním Polsku
Chata PTTK Równica v Slezských Beskydech
Exponáty regionálního muzea PTTK ve městě Gorlice
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze na polské Wikipedii, Polskie Towarzystwo Tatrzańskie na polské Wikipedii a Poľský turisticko-vlastivedný spolok na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polský turisticko-vlastivědný spolek na Wikimedia Commons
- (polsky) Oficiální stránky PTTK
Média použitá na této stránce
Autor: Jar.ciurus, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
schronisko im. St. Staszica nad Morskim Okiem - nowe
Mountain Hut of Polish Tatra Association at Świca river
Autor: myself (User:Piotrus), Licence: CC BY-SA 3.0
Muzeum Regionalne PTTK im. Ignacego Łukasiewicza
Autor: Rafał M. Socha (Azymut), Licence: CC BY-SA 4.0
Złota Honorowa Odznaka PTTK
Autor: Radosław Drożdżewski (Zwiadowca21), Licence: CC BY-SA 3.0
Głaz w Stargardzie Szczecińskim z okazji 100 lat polskiej turystyki (1873-1973).
Autor: Wojsyl, Licence: CC BY-SA 3.0
Równica hostel, Beskid Śląski, Poland
Author: Wojsylidentity card of Polish Tatra Mountains Society, 1935
(c) Radwa na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC-BY-SA-3.0
Schronisko PTTK "Andrzejówka" - schronisko położone na Przełęczy Trzech Dolin pod szczytem Waligóry (936 m n.p.m.) w Górach Suchych w Sudetach Środkowych