Polubenský tunel
Polubenský tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 940 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 50°45′57,98″ s. š., 15°21′13,75″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Polubenský tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polubenský tunel je železniční tunel na katastrálním území Polubný obce Kořenov na regionální železniční trati 036 Liberec – Tanvald – Harrachov v úseku Kořenov zastávka — Kořenov v km 32,691–33,631.[1][2] Tunel je kulturní památkou České republiky.[3]
Historie
Úsek trati z Liberce do Jablonce nad Nisou byl zprovozněn v roce 1888, v roce 1894 došlo k otevření pokračování trati z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu. Úsek z Tanvaldu do Kořenova byl budován se záměrem propojit stávající tratě Liberec – Tanvald a Železný Brod – Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra – Kořenov (Zackenbahn), neboli propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem. Trať z Tanvaldu do Kořenova byla zprovozněna 1. července 1902 a 1. října 1902 z Kořenova do Harrachova, kde byla trať napojena na Německé dráhy.[4] Úsek Tanvald – Kořenov měl provozní délku 6,7 km s výškovým rozdílem 235,1 m, sklon trati dosahuje až 58 ‰ a je vybaven ozubnicí.[5] V roce 1992 byl tento úsek Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou.[6][3] Na celém úseku trati bylo postaveno deset tunelů.
Popis
Jednokolejný tunel se nachází na železniční trati Liberec – Tanvald – Harrachov v úseku Kořenov zastávka - Kořenov. Byl proražen Vlašským hřebenem. Stavba tunelu podle projektu Georga Schmedese byla zahájena z tanvaldské strany 25. dubna 1900 a o tři měsíce později z kořenovské strany. V roce 1901 byl tunel proražen a dokončen. Denní postup ražby je uváděn 1,15 m, spotřeba dynamitu byla 20 tun a původní délka 932 m. V letech 1958–1962 byl tunel opravován a prodloužen o osm metrů. Důvodem prodloužení bylo rozšíření silnice vedoucí nad tunelem.[5] Tunel leží v nadmořské výšce 670 m a měří 940 m.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Polubenský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Polubenský tunel, ozubnicová trať Tanvald – Kořenov – Harrachov - Pozemní komunikace, železnice. www.prumyslovepamatky.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-26.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-08-14]. Identifikátor záznamu 122376 : Železniční ozubnicová trať Tanvald - Kořenov s provozními objekty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Trať 036 Liberec - Tanvald - Harrachov. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Popis trati - Zubačka. www.zubacka.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Železniční trať z Tanvaldu do Harrachova je kulturní památkou ČR. Tripy.cz [online]. 2018-07-28 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Polubenský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polubenský tunel na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Lukáš Kalista, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: