Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku

Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku uvádí historický přehled spolků umělců založených na českém a slovenském území od konce 18. století. Vznik prvního významného uměleckého spolku na českém území byl zpočátku i reakcí na sílící centralizaci moci v rakousko-uherské monarchii. Motivací zakladatelů tohoto uskupení bylo zemské, nikoli národní vlastenectví. Kromě uměleckých teoretiků Jahna, Hosera a Bohumíra Dlabače se o založení Společnosti vlasteneckých přátel umění zasloužili především příslušníci české šlechty. Hned na počátku své existence Společnost zřídila v Praze Akademii – pozdější Akademii výtvarných umění a jako prvního ředitele pozvala Rakušana Josefa Berglera a Obrazárnu Společnosti – základ nynější Národní galerie.

Významné spolky z druhé poloviny 19. století sdružovaly kromě výtvarníků také literáty, hudební skladatele, teoretiky umění a architekty (například Umělecká beseda), vydávaly hudebniny a časopisy věnované výtvarnému umění a podporovaly také divadlo. Během svého působení vybudovaly pro spolkové výstavy některé galerie – Rudolfinum (SVPU), dále Besední dům s galerií a dvěma koncertními sály, kde mimo jiné působilo i Osvobozené divadlo a hudební vydavatelství (Umělecká beseda), též budovu Mánes (SVU Mánes) nebo Galerii Nová síň (JUV).

V době První republiky spolky reprezentovaly uměleckou avantgardu a vydávaly vlastní časopisy (Devětsil, Tvrdošíjní, Levá fronta). Pozdější umělecká uskupení spojovala představitele určitých výtvarných směrů a jejich teoretiky, ale vzhledem k individualistické povaze samotné tvorby a překotnému vývoji moderního umění, přetrvala často jen po dobu jedné nebo několika společných výstav. V dobách nesvobodných měla umělecká sdružení povahu utajených soukromých spolků (Skupina 42, Skupina Ra, Skupina českých a slovenských surrealistů, Seskupení 12/15). Po roce 1989 vznikají umělecká sdružení nejčastěji kolem společných výtvarných projektů.

Umělecké spolky založené do roku 1938

Umělecké spolky založené do roku 1948

Umělecké skupiny působily během druhé světové války v ilegalitě. Surrealistické skupiny i spolky založené před válkou byly zakázány po komunistickém převratu v únoru 1948. Sdružení založená po válce byla zrušena v padesátých letech dvacátého století.

Umělecké spolky založené v 50. letech

Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl ustaven tzv. Akční výbor českých výtvarníků, jehož úkolem byla příprava nového Svazu podřízeného KSČ s názvem

Ústřední svaz československých výtvarných umělců (1948–1956)

Svaz byl dotvořen roku 1949 až po likvidaci a převzetí movitých a nemovitých prostředků zrušených uměleckých spolků. Výjimku tvořilo jen osm pražských uměleckých spolků (Jednota umělců výtvarných, Umělecká beseda, Mánes, Aleš, Purkyně, Štursa, Kruh výtvarných umělkyň, Sdružení grafiků Hollar), které byly sloučeny (a tedy nikoliv zlikvidovány) s tzv. oblastními středisky svazu výtvarných umělců. Akční výbor tohoto svazu československých výtvarných umělců, měl na starosti politickou „očistu“ a výběr členského jádra svazu. Od roku 1952 začala být připravována rozsáhlá reorganizace svazu, která by ho zbavila "nepřizpůsobivých" jedinců, jejichž indoktrinace socialistickým realismem se nedařila.[3] ÚSČVU sdružoval výtvarníky jako členy řádné, kandidáty členství a výtvarníky registrované. Seznam členů k roku 1956 uvádí abART.[4]

Výměry ústředního národního výboru z 3. 3. 1956 byly s konečnou platností rozpuštěny výtvarnické spolky, a to Jednota, Mánes, Aleš, Purkyně, Hollar, Kruh výtvarných umělkyň. V říjnu 1956 byl stejným způsobem rozpuštěn také Myslbek.

V 50. letech působily pouze krajské organizace SČVU, ale po roce 1956 bylo povoleno zakládání výtvarných tvůrčích skupin. Z nich jako první měla samostatnou výstavu Skupina Máj v květnu 1957 a v listopadu téhož roku i skupina Trasa (Trasa 54). Podobně jako členové skupiny Trasa se již od roku 1954 scházeli z iniciativy Josefa Jíry někdejší absolventi AVU ve vinárně Makarská. Jejich Skupina M 54 vedla spory s oficiálním vedením Svazu a nakonec dostala povolení vystavovat až roku 1959 (jako M 57). Mladí studenti AVU vystavovali v 50. letech na neoficiálních výstavách (Malmuzherciáda), roku 1960 na generačních soukromých ateliérových Konfrontacích.

Svaz československých výtvarných umělců

V letech 1956–1962 byl nástupnickou organizací ÚSČVU. Prošel částečnou reorganizací roku 1963 a reformou roku 1964, když v něm získali převahu zástupci tzv. Bloku tvůrčích skupin. Jako demokratická organizace výtvarníků přetrval sovětskou okupaci v srpnu 1968 a byl definitivně rozpuštěn s upevněním moci normalizačního režimu roku 1970. Po stranických čistkách byl založen nový svaz roku 1972, který zanikl až s pádem komunistického režimu v roce 1990.

Po roce 1970, v souvislosti s federalizací Československa, vedle něj působily samostatně Svaz českých výtvarných umělců a Svaz slovenských výtvarných umělců. V letech 1972-1990 byl Svaz československých výtvarných umělců federální organizací se sídlem v Praze a zajišťoval zejména styk se zahraničím a členství v mezinárodních organizacích.[5]

Umělecké spolky 60. let

Po SČUG Hollar, který pořádal výstavy pod jménem spolku již od roku 1958, obnovily roku 1960 činnost v rámci tzv. tvůrčích skupin historické spolky SVU Mánes a Umělecká beseda a uspořádaly výstavy svých členů.

Na počátku 60. let zažívaly nově založené generační skupiny stálou šikanu ze strany oficiálního Svazu – zásahy do výběru exponátů i zastoupení umělců, oddalování termínů nebo úplné zákazy výstav. Aby se skupiny mohly těmto nekalým praktikám bránit, založily spontánně Blok tvůrčích skupin, který neusiloval o začlenění do struktur Svazu. Demokratickou volbou byl jeho předsedou zvolen sochař a výtvarný teoretik Miloslav Chlupáč, v řadách generace respektovaný jako umělecká, intelektuální a mravní autorita.

Roku 1961 osm skupin – M 57, Etapa, Experiment, Máj, MS 61, Proměna, Trasa – uspořádalo v pražské Špálově galerii společnou výstavu s názvem Realizace. Roku 1962 Blok a někteří členové SVU Mánes uspořádali výstavu s názvem Jaro 62 v pražském Mánesu a výstavu Nejmenší socha a kresba v Malé galerii Čs. spisovatele.

Blok se stal účinnou opoziční silou a na sjezdu Svazu roku 1964 se mu podařilo prosadit volbu nového vedení s účastí umělců poválečné generace a přeměnit Svaz v odborovou organizaci s demokratickým řízením.

V roce 1966 inicioval Blok Jarní výstavu v pražském Mánesu. Jarní expozice se měly stát protějškem Pražskému jaru a pařížskému Májovému salónu. Roku 1967 organizoval Blok výstavu s názvem Socha a kresba v pražském Mánesu za účasti skupin: Etapa, M 57, MS 61, Proměna, Trasa, UB 12. Činnost Bloku byla zastavena zrušením SČSVU roku 1970.

Mimo čistě výtvarné spolky působila v 60. letech dvě důležitá seskupení teoretiků, básníků a výtvarníků.

Umělecké spolky 70. let

Oficiální normalizační svaz registrovaných umělců, nástupce Svazu československých výtvarných umělců (1956–1970). SČVU rozhodoval i o umělcích, kteří nebyli jeho členy a schvaloval tzv. registrace, které umožňovaly živit se ve svobodném povolání. Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění k roku 1984 uvádí abART.[8]

Umělecké spolky 80. let

Umělecké spolky po roce 1989

Unie výtvarných umělců České republiky

Občanské sdružení, založeno v roce 1990 v Praze.[12]Provozuje Národní registr profesionálních výtvarných umělců a designérů působících na území České republiky, který obsahuje abecední seznam umělců s uvedením místa působení, oboru výtvarné činnosti, e-mailové adresy a prezentace na internetu [13]

Umělecké spolky po roce 2000

Reference

  1. Skupiny. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  2. Sedm v říjnu. www.abczech.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  3. Binarová Alena, Svaz výtvarných umělců v českých zemích v letech 1956–1972: oficiální výtvarná tvorba v proměnách komunistického režimu, disertační páce FF UP Olomouc, 2016, s. 18
  4. Dokumenty. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  5. Informační systém abART: Svaz československých výtvarných umělců, dokumenty
  6. Die Logik der durchsichtigen Nacht: Tsechoslowakische Surrealisten, 1968, Budík Arnošt , Havlíček Jiří, kat. 24 s., německy, Kunstamt Wilmersdorf, Berlín
  7. Skupiny | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  8. Dokumenty. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  9. Jan Balabán, Přirození, Katalog výstavy, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Praha 1990
  10. Artlist - databáze současného umění: Přirození. www.artlist.cz [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  11. Artlist - databáze současného umění: Pondělí. www.artlist.cz [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  12. UVU ČR / Právní předchůdci unie výtvarných umělců České republiky. www.uvucr.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  13. UVU ČR / Hlavní stránka. www.uvucr.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  14. Spolek výtvarných umělců Vysočiny, z.s.. svuv.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  15. a b Stir up. stir-up.net [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  16. web České unie karikaturistů. www.ceska-karikatura.cz [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 
  17. Klub výtvarných umělců Horácka. www.uvucr.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  18. Brněnská osmdesátá, 2011, ed. Macharáčková M, TT klub výtvarných umělců v Brně, Muzeum města Brna, ISBN 9788086549101
  19. Nové sdružení pražských umělců - malíři, grafici, sochaři. www.nspu.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  20. TypoDesignClub. www.typodesignclub.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  21. Pode Bal 1998-2008, 253 s., Praha : Divus, 2008, ISBN 978-80-86450-43-8
  22. Prague Stuckists [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  23. Sdružení Pražských Malířů [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  24. Občanské sdružení Ilustrátoři. www.ilustratori.net [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  25. SBB | Sdružení Bienále Brno [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  26. AUG - Asociace užité grafiky a grafického designu Praha. iUmeni.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  27. Posedlí. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  28. Natvrdlí. www.natvrdli.eu [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  29. Central Europe Stuckists. www.centraleuropestuckists.eu [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  30. Klub Kreslířů a Humoristů [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  31. BHG manifest!. Artalk.cz [online]. 2016-12-7 [cit. 2023-1-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Aneta Skotníková, Současné české umělecké skupiny, bakalářská práce, Katedra výtvarné výchovy Ped.F UK Praha, 2014

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Split-arrows.svg
Two arrows symbolising an article being split in two.