Polyvinylpyrrolidon
Polyvinylpyrrolidon | |
---|---|
strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 1-ethenyl-2-pyrrolidon, homopolymer |
Triviální název | polyvinylpyrrolidon |
Ostatní názvy | povidon, polyvidon, PNVP, PVP |
Anglický název | Polyvinylpyrrolidone |
Německý název | Polyvinylpyrrolidon |
Sumární vzorec | (C6H9NO)n |
Vzhled | bílý až světle žlutý hygroskopický amorfní prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 9003-39-8 |
SMILES | C=CN1CCCC1=O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 2 500 – 25 000 000 g/mol |
Teplota skelného přechodu | 110–180 °C |
Hustota | 1,2 g/cm3 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polyvinylpyrrolidon (PVP) je ve vodě rozpustný polymer.
Výroba
Polyvinylpyrrolidon se vyrábí polymerizací monomeru N-vinylpyrrolidonu:
Vlastnosti
PVP je rozpustný ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech. Ve vodě má užitečnou newtonovskou viskozitu. Zasychá v podobě vločkovitého prášku, který snadno absorbuje vzdušnou vlhkost až do 40 % své hmotnosti. V roztoku má výtečné smáčivé vlastnosti a snadno tvoří film. Proto je dobrý pro tvorbu povlaků na materiálech nebo jako aditivum do povlaků.
Historie
PVP byl poprvé syntetizován profesorem Walterem Reppem, který si ho v roce 1939 nechal patentovat jako jeden z nejzajímavějích derivátů acetylenové chemie. PVP se nejprve používal jako náhrada krevní plazmy, později v široké škále aplikací v medicíně, farmacii, kosmetice a průmyslové výrobě.
Použití
Monomer je velmi toxický pro vodní organismy. Polymer (PVP) se však používal v první polovině 20. století jako plazma expander pro osoby, které utrpěly úraz.
PVP se používá jako pojivo v mnoha léčivých přípravcích vyráběných ve formě tablet. Při orálním podání jednoduše projde tělem. Při pitvách se však zjistilo, že krospovidon přispívá k poškození plicních cév u osob, které zneužívají tablety vstřikováním do krve.[2] Dlouhodobé účinky krospovidonu na plíce nejsou známy. PVP tvoří s jodem komplex nazývaný jodovaný povidon[3] s dezinfekčními vlastnostmi. Tento komplex se používá v různých výrobcích, například roztocích, mastech, pesarech, tekutých mýdlech nebo chirurgických lázních.
PVP se výjimečně dobře váže na polární molekuly, od kterých si vypůjčuje polaritu. To vedlo k jeho používání ve vrstvách pro fotografické papíry a fólie k inkoustovému tisku a také pro inkousty do tiskáren.
PVP se používá i ve výrobcích pro péči o tělo, například šamponech nebo zubních pastách, v nátěrových hmotách a v lepidlech, která je třeba vlhčit, například pro poštovní známky a obálky. Používá se i v roztocích pro kontaktní čočky a v lázních pro kalení oceli. PVP byl základem prvních laků a gelů na vlasy, v některých je stále obsažen.
Jako aditivum do potravin se používá jako stabilizátor, má označení E 1201. Polyvinylpolypyrrolidon (PVPP) se označuje jako E 1202. Používá se také ve vinařském průmyslu pro čiření bílého vína. Některé zdroje udávají, že PVP a jeho deriváty jsou plně syntetické látky vyráběné z minerálních zdrojů[4]a proto by neměly být problém ani pro vegany.
V molekulární biologii lze PVP použít jako blokující činidlo při přenosu podle Southerna jako složka Denhardtova pufru. Je také výtečný v absorbování polyfenolů při čištění DNA. Polyfenoly jsou běžnou součástí mnoha rostlinných tkání a pokud nejsou odstraněny, mohou deaktivovat bílkoviny a tak inhibovat reakce jako PCR.
PVP má i mnoho technických aplikací:
- jako lepidlo pro tyčky a pro lepení za horka
- jako speciální aditivum pro baterie, keramiku, sklolaminát, inkousty a papír do tiskáren, pro chemicko-mechanickou planarizaci
- jako emulgátor a dezintegrátor pro polymerizaci
- jako fotocitlivá vrstva pro katodové trubice
- do kalicích lázní
- pro výrobu membrán, například filtrů pro dialýzu nebo pro čištění vody
- jako pojivo a komplexotvorné činidlo v zemědělských aplikacích, například při ochraně plodin nebo ošetření semen
- jako zahušťovadlo do gelů pro bělení zubů[5]
- pro zvýšení rozpustnosti léčiv v kapalné nebo polotuhé formě (sirupy, kapsle z měkké želatiny) a jako inhibitor rekrystalizace
- jako aditivum do pufru pro extrakci RNA
Příbuzné látky
- Polyvinylpolypyrrolidon (PVPP, krospovidon) je silně zesíťovaná modifikace PVP
- Kopolymer vinypyrrolidonu a vinyl-acetátu (kopovidon)
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polyvinylpyrrolidone na anglické Wikipedii.
- ↑ a b N-Vinyl-2-pyrrolidone. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Santhi Ganesan M.D Embolized Crospovidone (poly[N-vinyl-2-pyrrolidone]) in the Lungs of Intravenous Drug Users Mod Pathol 2003;16(4):286–292[1]
- ↑ PVP-Iodine Accessed January 25, 2007
- ↑ http://www.ispcorp.com/products/pharma/content/brochure/plasdonePovidone/PlasdonePovidone.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ United States Patent 6730316
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu polyvinylpyrrolidon na Wikimedia Commons
- Luvitec[nedostupný zdroj] Accessed August 01, 2008
- Kollidon Accessed November 26, 2007
- Plasdone[nedostupný zdroj] Accessed January 25, 2007
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Synthesis of polyvinylpyrrolidone (PVP) from vinylpyrrolidone
Autor: unknown, Licence: