Pomník Františka Palackého

Pomník Františka Palackého
Základní údaje
Autor	Stanislav Sucharda
Rok vzniku	1912 1902
Datum odhalení	1. července 1912
Kód památky	40076/1-1209 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Připomíná	František Palacký
Popis
Materiál	bronz kámen
Umístění
Umístění	Palackého náměstí
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′22,89″ s. š., 14°24′53,34″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Františka Palackého z roku 1912 je dominantou Palackého náměstí na severním předmostí Palackého mostu v Praze 2 - Nové Město. V době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti. Devítimetrový monument je dílem sochařů Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka.

Úmysl postavit pomník Františku Palackému vznikl již v roce jeho smrti 1876. Palackého most byl postaven roku 1878 a přilehlé Palackého náměstí bylo vytvořeno po velké povodni roku 1890 zasypáním Podskalského přívozu, asanací starého Podskalí a zvýšením nábřeží roku 1896.

Soutěže na stavbu pomníku, vypsané roku 1897, se zúčastnilo celkem 14 sochařů a roku 1901 vybrala porota ze dvou finálních návrhů dvojici Stanislav Sucharda – Alois Dryák. Na druhém místě skončil návrh Ladislava Šalouna a Aloise Dlabače. Základní kámen pomníku u paty mostu byl položen ve výročí stých narozenin Františka Palackého 1898, ale sochaři vytvářeli koncepci pro dosud neexistující prostor. Současná podoba náměstí byla dokončena až během První republiky a monumentu, který byl určen pro volné prostranství (zvažovalo se i umístění uprostřed dnešního Palachova náměstí před Rudolfinem),^[1] uškodila také nedávná výsadba stromů. Pomníku také konkurovala čtyři monumentální sousoší J. V. Myslbeka, osazená v letech 1889-1897 na čtyřech nárožích Palackého mostu.^[2] Dvě z nich byla poškozena bombardováním v roce 1945 a poté byly všechny Myslbekovy plastiky přemístěny na Vyšehrad.

Stanislav Sucharda pracoval na modelech pomníku šest let a na konečné podobě plastik se podíleli také sochaři Josef Mařatka, Josef Drahoňovský, Vojtěch Sucharda, a Suchardovi žáci Josef Bambas a Rudolf Čermák. Sochy odlila firma Bohdana Tomáše Srpka z Brandýsa nad Labem.

Pomník byl budován od roku 1901 a slavnostně odhalen 1. července 1912.^[3] Za německé okupace byl roku 1942 rozebrán a sochy měly být zničeny, ale díky osobní statečnosti správce Obecního dvora na Invalidovně Břetislava Zemana a jeho pomocníků se sochy podařilo ukrýt v odlehlé ohradě mezi plevelem a po válce mohly být opraveny a znovu instalovány (1947–1950).

Základ pomníku tvoří 111 čtyřmetrových železobetonových pilot a centrální železobetonová konstrukce obložená deskami z hladce opracované světlé žuly. Podkovovitý podstavec vrcholí ve středu vysokým kónickým soklem s kamennou korunou ozdobenou bronzovými listy. Před ním je na samostatném soklu sedící kamenná postava Františka Palackého, vytvořená Stanislavem Suchardou. Socha je sestavena z dvanácti kvádrů žuly. Spodní část pomníku je postavena ze žuly čelně neopracované a vpředu doplněna konvexním dvoustupňovým kamenným stylobatem. Nad sochou Františka Palackého je vytesán nápis: SVÉMU / BUDITELI A VŮDCI / VZKŘÍŠENÝ NÁROD.

Skupiny figur na čele podkovovitých zakončení modeloval Josef Mařatka. Na levé straně alegorická mužská postava, představující okřídlené dvouhlavé zlo a pobělohorský útisk, leží na zemdlelém jinochovi. Pod ní je vytesán nápis: ZE MDLOBY ÚTISKU. Protějškovou pravou stranou je sousoší dvou mladíků, z nichž jeden vzhlíží k nebi. Pod nimi je vytesán nápis: K NOVÉMU ŽITÍ BUDIL´S LID.

Centrální mnohafigurové sousoší představuje alegorii Génia historie a Hlasy dějin, kterým Palacký naslouchá. Na vrcholu stojí ženská postava (Čechie) hlásající vzkříšení národa, s vlajícím šatem, vztyčenou levicí a pravicí objímající mladíka ve venkovském oblečení. Je doprovázena další ženskou postavou a třemi letícími postavami Géniů – dvěma ženskými a mužskou postavou s rukama přiloženýma k ústům.

Na zadní straně pomníku, znázorňující Historii, je dominantní figurou vysoká postava stařeny s dolů skloněnou hlavou a širokým pláštěm, doprovázená nahou letící dívkou a dvěma postavami nahých mužů. Je zde vytesán nápis: NEZBÝVÁ MI NEŽ / TOUŽEBNÉ PŘÁNÍ / ABY BŮH RÁČIL / POŽEHNAT DÍLU MÉMU / ABY HOJNĚ POSLOUŽILO / NÁRODU KU POZNÁNÍ / SEBE SAMÉHO A K / UVĚDOMĚNÍ SE V TOM / ČÍM JEST A ČÍM BÝTI / MÁ ….

Po levé straně soklu je ležící nahá ženská postava s křídly (Anděl?), na pravé straně nahý muž a dívka.

Pomník je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 40076/1-1209.

• Pomník se sedící postavou Františka Palackého (1886), Palackého sady v Písku, autor Ludvík Wurzel
• Pomník se stojící postavou Františka Palackého v nadživotní velikosti (1898-1902), bronz, v mramorovém soklu v dutině vsazena nádoba s Palackého srdcem; přízemí Panteonu Národního muzea v Praze, autor Antonín Popp^[4]
• Poprsí Františka Palackého (bronz), nad vchodem jeho domu: Palackého 7, Praha 1, sochař J. V. Myslbek^[5]
• Poprsí Františka Palackého, v salónu v 1. patře jeho domu: Palackého 7, Praha 1, sochař Antonín Popp
• Pomník Františka Palackého (stojící pískovcová figura), Nové Město na Moravě, sochař Jan Štursa, Jaroslav Křepčík ^[6]
• Pomník Františka Palackého před rodným domem, Hodslavice, stojící bronzová figura, sochař V. Navrátil^[7]
• Pomník osvobození Československa se sochou Františka Palackého v Olomouci-Holici (1924), sochař Julius Pelikán

Článek byl sestaven s využitím podkladů NPÚ.

• VYSLOUŽILOVÁ, Veronika. Pomník Františka Palackého v Praze. Praha, 2015 [cit. 2015-12-05]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Karlovy univerzity. Vedoucí práce Roman Prahl. Dostupné online.
• Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 94, ISBN 80-7229-076-2
• Růžena Baťková, Umělecké památky Prahy 2. – Nové Město, Vyšehrad, Academia Praha 2000, ISBN 80-200-0627-3
• Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, Panorama Praha 1985, s. 238

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Františka Palackého na Wikimedia Commons
• Literárky (2012): Palackého pomníku v Praze je sto let^{[nedostupný zdroj]}
• Stanislav Sucharda: Pomníky Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• historické fotografie Český svět, 26.5.1911
• historické fotografie Český svět, 23.2.1912
• fotografie z odhalení Český svět, 1912