Pomník Josefa Jungmanna

Pomník Josefa Jungmanna
Pomník Josefa Jungmanna (detail)
Pomník Josefa Jungmanna (detail)
Základní údaje
AutorVáclav Levý
Ludvík Šimek
Rok vzniku1878
1872
Datum odhalení15. května 1878
Kód památky39804/1-1036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiálbronz
žula
Umístění
UmístěníJungmannovo náměstí
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′58,33″ s. š., 14°25′20,88″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Josefa Jungmanna tvoří dominantu Jungmannova náměstí v Praze 1, na křižovatce Jungmannovy ulice a ulice 28. října.

Historie

Stavbu pomníku Josefa Jungmanna inicioval František Palacký, předseda Svatoboru, spolu se svým zetěm Františkem Ladislavem Riegerem roku 1866. Oslovili sochaře Václava Levého, který v té době pracoval v Římě, a architekta Antonína Barvitia. Levý studoval sochy ve Vatikánu a vytvořil skicu a malý model sochy. K vyobrazení Jungmanna jako sedící postavy se svitkem a perem se Levý inspiroval u soch Menandra a Posidippa ve Vatikánu. Podobu tváře převzal z Jungmannova portrétu malíře Antonína Machka z roku 1833.[1] Práce na pomníku byla přerušena Levého onemocněním a náhlou smrtí roku 1870. Zakázku pak převzal Levého přítel a spolupracovník Ludvík Šimek, který použil původní skicu, předložil dvě varianty[2] a sochu roku 1872 dokončil. Základní kámen k pomníku položil roku 1873 první předseda spolku Svatobor František Palacký. Socha byla odlita ve Vídni, podstavec podle návrhu Antonína Barvitia zhotovila firma Erhard Ackermann z bavorského Weisenstadtu.[3]

Pomník byl slavnostně odhalen 15. května 1878 za účasti stovek spolků a cechů a tisíců občanů včetně venkovanů v krojích. Koncertoval spolek Hlahol a hlavní projev přednesl druhý předseda Svatoboru František Ladislav Rieger.[4][5] Při této příležitosti byl Františkánský plácek přejmenován na Jungmannovo náměstí a někdejší Široká ulice na ulici Jungmannovu.[6]

Celkový pohled na pomník

Popis

Bronzová socha sedícího učence je umístěna na 4 m vysokém kamenném soklu ze syenitu, mramoru a žuly a obklopena kruhovým záhonem s květinami. Na profilovaném a odstupňovaném základu pomníku je hranol z leštěného syenitu, na přední straně ozdobený mosazným vavřínovým věncem. Na levé straně je kovový nápis: JOSEF /JUNGMANN a na opačné straně letopočet: MDCCCLXXVII. Na zadní straně je pod znakem spolku Svatobor nápis: POSTAVIL / SVATOBOR. Hladká část podstavce je nahoře zakončena profilovanou římsou, naspodu zdobenou bronzovým vlysem s girlandou tvořenou vavřínovými festony. Horní část pomníku tvoří bohatě profilovaný podstavec sochy.

Josef Jungmann je zpodoben sedící v křesle, s mírně skloněnou hlavou a levou nohou vysunutou dopředu. V levé ruce, kterou se opírá o křeslo, drží rozvinutý svitek, pravá ruka spočívá na koleni a drží psací brk. Je oblečen do redingotu, s pláštěm přehozeným přes ramena a splývajícím vzadu k zemi.

Socha patří i díky původní skice Václava Levého k nejlepším Šimkovým dílům. Celková kompozice je dílem zkušeného umělce a nenásilně využitá drapérie pláště sceluje obrys sochy. Pomník má intimitu i velikost, je životný, aniž by byl přetížen realismem, je uměřený a přece dost slavnostní pro památku skromného učence.[7] Kvalita sochy vynikne zejména ve srovnání s mladším pomníkem J. E. Purkyně z roku 1961, který lze považovat za nepodařenou obdobu původní Levého kompozice.

Pomník je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 39804/1-1036.[8]

Pomníky Josefa Jungmanna

  • Pískovcový pomník Josefa Jungmanna (1874), Olovnice, dle modelu Ladislava Šimka, kameník František Kdýr[9]
  • Litinová bysta na kamenném soklu, před rodným domem Josefa Jungmanna, Hudlice[10]
  • Zadní část podstavce se znakem spolku Svatobor
    (c) Gampe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
    Zadní část podstavce se znakem spolku Svatobor
  • Socha Menandra, jedna z předloh pomníku
    Socha Menandra, jedna z předloh pomníku
  • Portrét Jungmanna od Antonína Machka, předloha k zobrazení tváře
    Portrét Jungmanna od Antonína Machka, předloha k zobrazení tváře

Odkazy

Reference

  1. ↑ BARVITIUS, Antonín Viktor. O pomníku J. Jungmanna. Světozor. 1878-05-15, roč. 12, čís. 20, s. 10. Dostupné online [cit. 2021-12-19]. 
  2. ↑ ČT 24, 2014, Pomníky
  3. ↑ Poche E, 1985, s. 39
  4. ↑ Slavnost odhalení pomníku Jungmannova. Pražský denník. 1878-05-16, roč. 13, čís. 113, s. 1. Dostupné online [cit. 2015-12-05]. 
  5. ↑ Slavnost Jungmannova. Světozor. 1878-05-31, roč. 12, čís. 22, s. 275. Dostupné online [cit. 2015-12-05]. 
  6. ↑ Hrubešová E, Hrubeš J, 2002, str. 100
  7. ↑ Market.TI: Ludvík Šimek. market.ti.sweb.cz [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-24]. Identifikátor záznamu 151841 : pomník J. Jungmanna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ Olovnice, Jungmannův pomník
  10. ↑ Památník Josefa Jungmanna, Hudlice. www.kultura.cz [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 

Článek byl sestaven s využitím podkladů NPÚ.

Literatura

  • Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 100, ISBN 80-7229-076-2
  • Růžena Baťková, Umělecké památky Prahy 2. - Nové Město, Vyšehrad, Academia Praha 2000, ISBN 80-200-0627-3
  • Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, Panorama Praha 1985, s. 39

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Machek - Portrait of Josef Jungmann.jpg
Autor:
Ablakok
, Licence: CC BY-SA 4.0
Antonín Machek - Portrait of Josef Jungmann, 1833
Jungmann's Statue in the Jungmann Square, Prague, Czechia.tif
Autor: Martin Tauchman, Licence: CC BY-SA 4.0
Jungmannova socha na Jungmannově náměstí, Praha, Česko
Josef-Jungmann-Statue-Prague2011b.jpg
Autor: Statue: Ludvík Šimek (1837–1886). Base: Antonín Viktor Barvitius (1823–1901). Photo: Jirka23, Licence: CC0
Socha Josefa Jungmanna (1773–1847) na Jungmannově náměstí, Praha-Nové Město.
Josef-Jungmann-Statue-Prague (9040).jpg
(c) Gampe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Menander Vatikanische Museen.jpg
Autor: Rabax63, Licence: CC BY-SA 4.0
In der Pose des sogenannten sitzenden Dichters Menander aus dem 3. Jahrhundert v. Chr., ließ sich ein römischer Adliger aus der zweiten Hälfte des 1 Jahrhunderts v. Chr. darstellen. Die Plastik wurde in der Nähe der Kirche St. Pudenziana gefunden und ist in den Vatikanischen Museen ausgestellt (Inv. 588).
Josef-Jungmann-Statue-Prague2011c.jpg
Autor: Statue: Ludvík Šimek (1837–1886). Base: Antonín Viktor Barvitius (1823–1901). Photo: Jirka23, Licence: CC0
Socha Josefa Jungmanna (1773–1847) na Jungmannově náměstí, Praha-Nové Město.