Pomník Ludwiga van Beethovena (Karlovy Vary)

Pomník Ludwiga van Beethovena
pomník, stav listopad 2018
Základní údaje
Autor	Hugo Uher[1]
Rok vzniku	29. září 1929[1]
Umělecký směr	monumentálně řešená moderní plastika[2]
Kód památky	29321/4-893 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiál	socha: bronz podstavec: petrohradská žula
Umístění
Umístění	Karlovy Vary, u Slovenské ulice v blízkosti hotelu Richmond
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′58,71″ s. š., 12°53′26,46″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Ludwiga van Beethovena v Karlových Varech stojí na jižním okraji města při levém břehu řeky Teplé na prostranství mezi hotelem Richmond a Poštovním dvorem. Pochází z roku 1929, jeho autor byl karlovarský rodák Hugo Uher.^[1][3]

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 29321/4-893.^[2]

Ludwig van Beethoven v Karlových Varech

Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven dával obvykle přednost lázním Teplice^[4], přesto Karlovy Vary dvakrát navštívil.^[5]

První návštěva

Poprvé přijel 27. července 1812, a to právě z Teplic, kde byl na léčení. V Karlových Varech zůstal do 7. srpna, kdy odcestoval za další léčbou do Františkových Lázní. Důvodem skladatelova příjezdu nebyl léčebný pobyt ani koncertní vystoupení, ale zdravotní konzultace s jeho osobním lékařem Staudenheimerem z Vídně a dále pravděpodobně i finanční jednání se šlechtickými mecenáši. Beethoven byl ubytován v domě Boží oko, který stával na místě dnešního Grandhotelu Pupp.^[5]

Koncert v Českém sále

V téže době se do Karlových Varů donesla zpráva o tragickém požáru v lázních Baden u Vídně (26. července 1812). Beethoven se rozhodl uspořádat pro postižené lázně dobročinný koncert. K vystoupení přizval italského houslistu Giovanniho Battistu Polledra^{[pozn. 1]}, který v té době též v Karlových Varech pobýval. Koncert obou umělců se uskutečnil 6. srpna 1812 v Českém sále. Vstupné bylo dobrovolné. Řada dobových svědectví hodnotí úroveň koncertu jako vynikající, přesto byl výnos oproti očekávání nízký, pouze 958 zlatých.^[5]

Druhá návštěva

Beethoven přijel do Karlových Varů ještě jednou, a to téhož roku 8. září. Tehdy zde došlo k jeho památnému setkání s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe. Bylo to naposledy, kdy se tito dva umělci sešli.^[5]

Památníky

Beethovenovy dvě karlovarské návštěvy připomíná pomník sochaře Huga Uhera. Kromě pomníku též pamětní deska na kavárně Grandhotelu Pupp, portrétní skladatelův reliéf na domě Beethoven v Zahradní ulici a promenádní stezka v karlovarských lázeňských lesích nesoucí jméno Beethovenova.^[5]

Historie pomníku

V roce 1912 u příležitosti 100. výročí skladatelova pobytu v Karlových Varech byl zřízen výbor pro stavbu Beethovenova pomníku. Tehdy však nebyl dostatek finančních prostředků na jeho realizaci a velmi se také diskutovalo o umístění. Plány pak přerušila první světová válka. Krátce po vzniku Československa bylo rozhodnuto o odstranění pomníku císaře Františka Josefa I. a umístění Beethovenova pomníku na toto místo.^[3][2]

Na návrh a realizaci byla vypsána soutěž, v níž zvítězil karlovarský sochař Hugo Uher, žák profesora Suchardy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Odhalení pomníku se mělo konat podle původních plánů v roce 1927 u příležitosti 100. výročí Beethovenova úmrtí, ale termín byl odložen do roku 1929. V roce 1929 byla podle autorova modelu slévárnou Franta Anýž z pražských Holešovic do bronzu odlita socha skladatele. Pomník byl slavnostně odhalen dne 29. září 1929.^[3]

Pozn.: Karlovarský lázeňský orchestr uspořádal pro realizaci pomníku řadu koncertů. Jeden z nich řídil jako host Oskar Nedbal.^[3]

Popis pomníku

Monumentální pomník Ludwiga van Beethovena byl postaven na místě pomníku císaře Františka Josefa I. z doby Rakousko-uherské monarchie.^[3][2]  

Jedná se o pomník na půlkruhovém půdorysu z pohledové strany s monumentálním schodištěm z petrohradské žuly. V ose má umístěný vysoký podstavec s plastickým nápisem BEETHOVEN. Na něm stojí dopředu mírně nakročená postava ve dvojnásobné nadživotní velikosti znázorňující muže kráčejícího ve vlajícím plášti proti větru se zaťatou pravou pěstí a rozevlátými vlasy.^[3][2]

Od středového soklu vedou dvě prohnutá křídla profilovaného zábradlí k postranním pilířům, na kterých bývaly původně umístěny dvě bronzové alegorické reliéfní desky o rozměrech 70×158×4 cm, signované „H. Uher“, s ženskými akty v životní velikosti. Reliéf na levém pilíři, alegorie Působení hudby na lásku, nesl německý nápis:^[3][2]

Hudba má v muži vykřesat z duše oheň

Reliéf na pravém pilíři, Hudba jako útěcha v žalu, pak německý nápis:^[3]

Ukaž svou sílu osude, nejsme pány sami sebe

Desky byly v roce 1946 odstraněny a pravděpodobně zničeny. Roku 2012 byly na pomník osazeny jejich repliky z tvrzeného plastu s bronzovou patinou. Autorem je nejdecký výtvarník a sochař Heřman Kouba, absolvent karlovarské Střední průmyslové školy keramické. Slavnostní odhalení nových reliéfů se uskutečnilo 4. srpna 2012 za účasti velvyslance SRN Detlefa Lingemanna.^[2][6]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
• BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 34–35. 
• MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. S. 79. 

Související články

• Seznam kulturních památek v Karlových Varech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Ludwiga van Beethovena na Wikimedia Commons

• Karlovy Vary – pomník Ludwiga van Beethovena – článek na stránkách Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009-2015 [cit. 2020-03-27]
• Pomník Ludwiga van Beethovena – článek na stránkách Infocentra města Karlovy Vary [cit. 2020-03-27]
• Reliéfy k pomníku Ludwiga van Beethovena – internetové stránky Muzea Karlovy Vary [cit. 2020-03-27]
• Pomník Ludwiga van Beethovena – článek na stránkách PUKV – Park umění Karlovy Vary, autoři Anna Fidlerová, Jiří Prokop, 2013-02 [cit. 2020-03-27]