Pomník Ludwiga van Beethovena (Karlovy Vary)

Pomník
Ludwiga van Beethovena
pomník, stav listopad 2018
pomník, stav listopad 2018
Základní údaje
AutorHugo Uher[1]
Rok vzniku29. září 1929[1]
Umělecký směrmonumentálně řešená moderní plastika[2]
Kód památky29321/4-893 (PkMISSezObrWD)
PřipomínáLudwig van Beethoven
Popis
Materiálsocha: bronz
podstavec:
petrohradská žula
Umístění
UmístěníKarlovy Vary,
u Slovenské ulice
v blízkosti hotelu Richmond
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Ludwiga van Beethovena, květen 2019

Pomník Ludwiga van Beethovena v Karlových Varech stojí na jižním okraji města při levém břehu řeky Teplé na prostranství mezi hotelem RichmondPoštovním dvorem. Pochází z roku 1929, jeho autor byl karlovarský rodák Hugo Uher.[1][3]

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 29321/4-893.[2]

Ludwig van Beethoven v Karlových Varech

Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven dával obvykle přednost lázním Teplice[4], přesto Karlovy Vary dvakrát navštívil.[5]

První návštěva

Poprvé přijel 27. července 1812, a to právě z Teplic, kde byl na léčení. V Karlových Varech zůstal do 7. srpna, kdy odcestoval za další léčbou do Františkových Lázní. Důvodem skladatelova příjezdu nebyl léčebný pobyt ani koncertní vystoupení, ale zdravotní konzultace s jeho osobním lékařem Staudenheimerem z Vídně a dále pravděpodobně i finanční jednání se šlechtickými mecenáši. Beethoven byl ubytován v domě Boží oko, který stával na místě dnešního Grandhotelu Pupp.[5]

Koncert v Českém sále

V téže době se do Karlových Varů donesla zpráva o tragickém požáru v lázních Baden u Vídně (26. července 1812). Beethoven se rozhodl uspořádat pro postižené lázně dobročinný koncert. K vystoupení přizval italského houslistu Giovanniho Battistu Polledra[pozn. 1], který v té době též v Karlových Varech pobýval. Koncert obou umělců se uskutečnil 6. srpna 1812 v Českém sále. Vstupné bylo dobrovolné. Řada dobových svědectví hodnotí úroveň koncertu jako vynikající, přesto byl výnos oproti očekávání nízký, pouze 958 zlatých.[5]

Druhá návštěva

Beethoven přijel do Karlových Varů ještě jednou, a to téhož roku 8. září. Tehdy zde došlo k jeho památnému setkání s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe. Bylo to naposledy, kdy se tito dva umělci sešli.[5]

Památníky

Beethovenovy dvě karlovarské návštěvy připomíná pomník sochaře Huga Uhera. Kromě pomníku též pamětní deska na kavárně Grandhotelu Pupp, portrétní skladatelův reliéf na domě Beethoven v Zahradní ulici a promenádní stezka v karlovarských lázeňských lesích nesoucí jméno Beethovenova.[5]

Historie pomníku

V roce 1912 u příležitosti 100. výročí skladatelova pobytu v Karlových Varech byl zřízen výbor pro stavbu Beethovenova pomníku. Tehdy však nebyl dostatek finančních prostředků na jeho realizaci a velmi se také diskutovalo o umístění. Plány pak přerušila první světová válka. Krátce po vzniku Československa bylo rozhodnuto o odstranění pomníku císaře Františka Josefa I. a umístění Beethovenova pomníku na toto místo.[3][2]

Na návrh a realizaci byla vypsána soutěž, v níž zvítězil karlovarský sochař Hugo Uher, žák profesora Suchardy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Odhalení pomníku se mělo konat podle původních plánů v roce 1927 u příležitosti 100. výročí Beethovenova úmrtí, ale termín byl odložen do roku 1929. V roce 1929 byla podle autorova modelu slévárnou Franta Anýž z pražských Holešovic do bronzu odlita socha skladatele. Pomník byl slavnostně odhalen dne 29. září 1929.[3]

Pozn.: Karlovarský lázeňský orchestr uspořádal pro realizaci pomníku řadu koncertů. Jeden z nich řídil jako host Oskar Nedbal.[3]

Popis pomníku

Původní dnes již neexistující pomník Františka Josefa I., rok 1914

Monumentální pomník Ludwiga van Beethovena byl postaven na místě pomníku císaře Františka Josefa I. z doby Rakousko-uherské monarchie.[3][2]  

Jedná se o pomník na půlkruhovém půdorysu z pohledové strany s monumentálním schodištěm z petrohradské žuly. V ose má umístěný vysoký podstavec s plastickým nápisem BEETHOVEN. Na něm stojí dopředu mírně nakročená postava ve dvojnásobné nadživotní velikosti znázorňující muže kráčejícího ve vlajícím plášti proti větru se zaťatou pravou pěstí a rozevlátými vlasy.[3][2]

Od středového soklu vedou dvě prohnutá křídla profilovaného zábradlí k postranním pilířům, na kterých bývaly původně umístěny dvě bronzové alegorické reliéfní desky o rozměrech 70×158×4 cm, signované „H. Uher“, s ženskými akty v životní velikosti. Reliéf na levém pilíři, alegorie Působení hudby na lásku, nesl německý nápis:[3][2]

Hudba má v muži vykřesat z duše oheň

Reliéf na pravém pilíři, Hudba jako útěcha v žalu, pak německý nápis:[3]

Ukaž svou sílu osude, nejsme pány sami sebe

Desky byly v roce 1946 odstraněny a pravděpodobně zničeny. Roku 2012 byly na pomník osazeny jejich repliky z tvrzeného plastu s bronzovou patinou. Autorem je nejdecký výtvarník a sochař Heřman Kouba, absolvent karlovarské Střední průmyslové školy keramické. Slavnostní odhalení nových reliéfů se uskutečnilo 4. srpna 2012 za účasti velvyslance SRN Detlefa Lingemanna.[2][6]

Odkazy

Poznámky

  1. Byl významným žákem italského skladatele Niccoly Paganiniho.

Reference

  1. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  2. a b c d e f g Pomník Ludwiga van Beethovena [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – pomník Ludwiga van Beethovena [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  4. MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. Kapitola Lesk a sláva barokních lázní – Slavní romantikové, s. 79. 
  5. a b c d e BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Karlovy Vary: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Hudební génius Ludwig van Beethoven, s. 34–35. 
  6. FIDLEROVÁ, Anna; PROKOP, Jiří. Pomník Ludwiga van Beethovena [online]. PUKV – Park umění Karlovy Vary, 2013-02 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 34–35. 
  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. S. 79. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
KV-Beethoven-Denkmal-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Beethoven-Denkmal in Karlsbad (Karlovy Vary) vom Bildhauer Hugo Uher (1929)