Pomník Mistra Jana Husa (Malšovice)
Pomník Mistra Jana Husa (Malšovice) | |
---|---|
Pohled na pomník | |
Základní informace | |
Výstavba | 1924 |
Materiál | pískovec |
Stavebník | Husův komitét |
Poloha | |
Adresa | Křižovatka ulic Náhon a Na Drahách, Hradec Králové, Česko |
Souřadnice | 50°12′0,34″ s. š., 15°51′32,72″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pomník Mistra Jana Husa v Malšovicích je pískovcový pomník, který byl odhalen 8. června 1924. Je jedním ze 6 pomníků tomuto církevnímu reformátorovi na území města Hradce Králové.
Popis pomníku
Na vysokém hranolovém odstupňovaném podstavci s nápisem: „Také prosím Vás, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli.[1]“ se nachází nadživotní Husova socha, která je oblečená do dlouhého roucha a v levé ruce drží knihu – Bibli, kterou pravou rukou tiskne k hrudi.
Historie
K položení základního kamene pomníku došlo 8. července 1923 při jubileu 25 let trvání Okrašlovacího spolku na Náhoně[2]. Ten poprvé oslavil Husovo výročí 5. července 1897[3]. Pomník z hořického pískovce je podle místní kroniky prací královéhradeckého kameníka a sochaře Václava Škody dle návrhu akademického sochaře Václava Škody mladšího a stál 9 000 Kč[4]. Jiné prameny udávají jako autora sochy Josefa Škodu, např. Zpravodaj Společnosti ochránců památek ve východních Čechách č. 1/2011. Protože však kronika byla psána členem Husova komitétu, je nesporné, že autorství pomníku patří Václavu Škodovi[5].
6. září 1923 se obecní zastupitelstvo usneslo na tom, aby byl pozemek u vily Jana Šolce čp. 34 na Náhoně, na němž bude postaven Husův pomník, věnován na věčné časy tomuto účelu. Zároveň se zavázalo, že držebnost pomníku právně zajistí u Okresní správní komise v Hradci Králové[6].
Slavnost odhalení pomníku, konanou 8. června 1924, zahájil místopředseda Husova komitétu řídící učitel v. v. Matěj Tykal, slavnostní řeči se ujal prof. Bohdan Dobiáš a Církev československou zastupoval farář Stanislav Kordule. Po zapění chorálu Dělnickým pěveckým sdružením ze Střelnice a zahrání hymny byla slavnost zakončena a všichni účastníci odešli v průvodu do restaurace U Zezuláků, kde se konala družná zábava s bohatým občerstvením[7].
Péčí o pomník byl na věčné časy pověřen Okrašlovací spolek na Náhoně, ale v 60.–80. letech 20. století získali tento patronát místní zahrádkáři ze ZO Malšovice. Ti se většinou starali o květinovou výzdobu[8], přímo pomníku se věnovali minimálně.
Reference
- ↑ http://husitstvi.cz/galerie/pamatky-a-mista/malsovice-u-hradce-kralove-pamatnik-jana-husa/
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ http://hradecky.denik.cz/spolecenska_rubrika/serial-o-sochach-uzival-si-mistr-jan-hus-svetskeho-zivota-20120529.html
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ Nové Hradecko, Hradec Králové 14. listopadu 1978, str. 3
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pomník Jana Husa v Malšovicích (Hradec Králové)