Pomník Mistra Jana Husa (Pouchov)
| Pomník Mistra Jana Husa (Pouchov) | |
|---|---|
 Pohled na pomník | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1931 |
| Stavebník | Komité pro postavení Husova památníku |
| Poloha | |
| Adresa | Velká ulice, parčík (dříve zvaný Pochybovy sady) před místním hřbitovem[1], Hradec Králové,  Česko |
| Souřadnice | 50°13′45,37″ s. š., 15°50′48,66″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník Mistra Jana Husa v Pouchově – pískovcovo-žulový pomník, který byl odhalen 6. července 1931. Je jedním ze 6 pomníků tomuto církevnímu reformátorovi na území města Hradce Králové.
Popis pomníku
Vysoký hranolový sloup ze žuly, ukončený kalichem, v přední části v nízkém reliéfu se nachází hlava Mistra Jana Husa[2]. Pomník je ohrazen ze všech stran obrubníkem, na němž jsou vpravo a vlevo od pomníku nízké kamenné hranoly, které končí v úrovni poloviny Husova reliéfu.
Historie
O jeho postavení se uvažovalo již před první světovou válkou, kdy vznikl kroužek přátel, který chtěl uctít památku M. J. Husa postavením mohyly nedaleko fary a kostela. Kaplan Jan Havelka je nezaslouženě nazval „několika mladíky, kteří mají mléko na bradě“, protože nejmladšímu bylo 27 let a nejstaršímu přes 50 let[3].
Po ukončení první světové války dostal přednost pomník padlým. Komité pro jeho postavení odkázalo zbytek peněz (asi 2 000 Kč) nově tvořícímu se komité pro postavení Husova pomníku. To vypsalo soutěž na Husův pomník.
Do konce března 1924 měly být předsedovi Janu Volákovi z čp. 47 (později čp. 14) podány návrhy sochařů. 8. dubna téhož roku mělo být na schůzi rozhodnuto o návrzích, kterých došlo celkem 45, a to od 15 sochařů. Byly vybrány 3 nejlepší a dány k posouzení odborníkům v Hradci Králové. Nakonec byl vybrán návrh akademického sochaře Josefa Škody[4].
6. července 1930 se konala v tehdejších Pochybových sadech slavnost položení základního kamene[5], která začala slavnostním průvodem, po kterém promluvil řídící učitel Václav Černý z Pouchova, studentka Jaroslava Lupínková přednesla Macharova „Jana Husa“, místní pěvecký sbor zazpíval „Slávy synu“ a „Kto za pravdu hori“ a zakončena byla doslovem stavitelského asistenta a předsedy komitétu Františka Gruse[6].
Přesně o rok později došlo ke slavnostnímu odhalení pomníku, který stál 12 000 Kč. Slavnostním řečníkem byl odborný učitel Slávek Semrád z Plotišť nad Labem. Po slavnosti se konal v zahradě u Malých (bývalý Česákův hostinec) koncert. Slavnosti předcházelo 5. července večer divadelní představení „Pan biskup“ od Josefa Haise Týneckého[7].
Reference
- ↑ http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/kammeni_svedkove20090117.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2017-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-13.
- ↑ Královéhradecké rozhledy, Hradec Králové 3. července 1914, str. 4
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ Rozhledy, Hradec Králové 4. července 1930, str. 7
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Mistra Jana Husa v Pouchově na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Boris-Jelinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník M. J. Husa na Pouchově (Hradec Králové)