Pomník Svatopluka Čecha v Litni

Pomník Svatopluka Čecha v Litni
	Pomník Svatopluka Čecha v Litni
Základní informace
Výstavba	5. 6. 1938
Materiál	hořický pískovec
Stavebník	Jednota Svatopluka Čecha v Praze , Sdružení pro úpravu Sadu Svatopluka Čecha v Litni
Současný majitel	Městys Liteň
Poloha
Adresa	Liteň, Česko
Souřadnice	49°54′17,79″ s. š., 14°8′54,02″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	27133/2-346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	http://www.liten.cz/kultura-vzdelavani/muzeum/
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Svatopluka Čecha v Litni je instalován od 5. 6. 1938 v Litni v okrese Beroun, v Sadech Svatopluka Čecha (ulici Pode Zděmi) na pozemku p.č. 8 o výměře 2101 m³ jižně od kostela sv. Petra a Pavla blízko místa, kde stála památná lípa z Čechovy básnické sbírky Ve stínu lípy. ^[1]

Historie pomníku

Básník a spisovatel Svatopluk Čech v Litni strávil část dětství v letech 1853-1856, kdy jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina). hospodářský správce a český vlastenec byl ředitelem panství Josefa Františka Doubka v Litni ^[2] Do dětství se vrátil v básnické sbírce Ve stínu lípy ^[3] vydané poprvé roku 1879 v časopise Květy. Staletá lípa stála poblíž jižní kaple novorománského kostela svatého Petra a Pavla a fary a v básni Ve stínu lípy se u ní schází osm sousedů a vypráví své životní příběhy. ^[4] Básnická sbírka Ve stínu lípy byla již za autorova života velice populární pro svůj vlastenecký a idylický obsah. Na počest básníka, jeho vlastenectví a faktu, že Liteň spojil s jedním ze svých nejpopulárnějších děl, počala být lípa symbolicky nazývána lípou Svatopluka Čecha. O úctě liteňských obyvatel k Čechovi svědčí, že Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své knize Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka, ^[5] a v roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. 29. 6. 1925 byla Čechovi odhalena pamětní deska na správcovském domě Čechovna u zámku, ^[6] avšak tato připomínka byla považována za nedostatečnou. Po poškození kořenů v roce 1914 počala lípa odumírat a ve 20. letech zůstalo jen torzo kmene. V té době vznikl záměr připomenout vztah Svatopluka Čecha k Litni důstojným pomníkem a úpravou prostranství u lípy na Sady Svatopluka Čecha. ^[7] Záměru se ujala Jednota Svatopluka Čecha v Praze, která zároveň usilovala o Čechův pomník v dalším místě jeho pobytu v obci Vraný u Slaného. Záměr významně podporoval Čechův životopisec Ferdinand Strejček, ^[8] jeho sestra Zdeňka a řada významných umělců a vědců. V Litni vzniklo se stejným záměrem Sdružení pro úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni, jehož předsedou byl MUDr. Josef Honzík, jednatelem Jan Samek a pokladníkem Boh. Vildman. ^[9] Obě korporace se pravidelně obracely na veřejnost s žádostí o příspěvek na pomník. O celospolečenském významu záměru svědčí zájem významných československých deníků jako Národní listy a Národní politika ^[10] a články v regionálním tisku. Výzvy k finanční podpoře a informace o přípravě pomníku akcentovaly Čechovy zásluhy o národní samostatnost. Iniciátoři se po dobu deseti let potýkali s nedostatkem prostředků na vytvoření pomníku v životní velikosti nebo nadživotní velikosti. ^[11] Ještě počátkem roku 1938, kdy bylo připomínáno 30. výročí básníkovy smrti,^[12] se stále nedostávaly potřebné prostředky ^[13] a teprve v květnu 1938 mohli organizátoři pozvat veřejnost na 5. 6. 1938 na slavnostní odhalení pomníku.^[14]

Pomník Svatopluka Čecha a jeho umístění

Socha v nadživotní velikosti znázorňuje sedícího Svatopluka Čecha. V levé ruce volně položené v úrovni pasu drží otevřenou knihu hřbetem od těla. V pravé ruce položené na stole drží tužku. Socha byla realizována podle návrhu J. Macha. Socha z hořického pískovce stojí na kamenném podstavci obdélníkového tvaru. Na podstavci je socha signována J.H.Mach. Ve spodní části pískovce po levé straně postavy básníka je vytesán nápis: J.H.ACH ST. PRŮM. ŠKOLA V HOŘICÍCH PROVEDLA V KAMENI (signatura autora uvádí název Střední průmyslové školy kamenické a sochařská v Hořicích užívaný v letech 1919 - 1936) ^[15] Pomník stojí na navýšeném trávníku parku v Sadech Svatopluka Čecha (v době básníkova pobytu nesly název Svatopetrské náměstí) mezi kostelem (na severu) a farou (na jihu). V terénu je umístěna jednoduchá podesta a stylizované skalisko, na kterém se sedící postava píšícího básníka dívá ve směru na západ. Význam sochy je spíše kulturně-historický než umělecký. V celkovém pohledu je zřejmý téměř rustikální charakter sochy. Jsou sice zřejmé kvalitně propracované detaily sochy, ale celkové zpracování je neproporční (naddimenzovaná hlava spisovatele)^[16]. Ze směru od fary je upravena prašná cesta v ose bočního vchodu kostela, ke které z úrovně silnice vede schodiště se 4 stupni. Po obvodu parčíku jsou vysázeny lípy. Ve středu parčíku je upravena cesta rozšířena do čtvercového prostranství s lavičkami. Pomník Svatopluka Čecha je jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň, jejíž tři informační panely u pomníku prezentují návštěvníkům Čechovu osobnost a zámek, kde Svatopluk Čech prožil své dětství. ^[17]^[18] ^[19] Od 5. 6. 2004 je v budově bývalé fary naproti pomníku umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. ^[20] Pomník je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem ÚSKP 27133/2-346.

Galerie