Pomník obětem druhé světové války (K Barrandovu v Praze 5)

Pomník obětem druhé světové války (K Barrandovu v Praze 5)
Stav pomníku v listopadu 2020
Základní údaje
Autor	mozaikář Martin Sladký; básník Miroslav Florian; architekti: Jiří Danda a Ján Špičák[1]
Rok vzniku	1988
Datum odhalení	květen 1988
Umístění
Umístění	na skalním ostrohu nad Vltavou nad ulicí K Barrandovu v Praze 5
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′21,64″ s. š., 14°24′15,24″ v. d.
Pomník obětem druhé světové války (K Barrandovu v Praze 5) Pomník obětem druhé světové války (K Barrandovu v Praze 5) na mapě Prahy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torzo pomníku obětem druhé světové války se nachází na skalním ostrohu (v lokalitě označované jako Háj profesora Jedličky) nedaleko Barrandovských teras^[2] nad řekou Vltavou^[1] nad ulicí K Barrandovu v Praze 5.^[3] Jednalo se původně o památník věnovaný bojovníkům pražských barikád, kteří v květnu roku 1945 zahynuli na území Hlubočep, Zlíchova, Zbraslavi, Barrandova, Velké i Malé Chuchle a Lahovic.^[1] Památník vznikl v roce 1988 jako náhrada za četné drobné pomníčky a památníčky padlých v květnu 1945, které byly rozesety v oblasti zasažené rozsáhlými stavebními pracemi^[2] tj. v místech příjezdových komunikací (a silnice vedoucí směrem na Plzeň^[3]), jež byly budovány v rámci výstavby pražského Barrandovského mostu.^[1][3] Památník měl dvě části: mozaiku zobrazující bojující barikádníky a bronzovou^[2] pamětní desku se soupisem jmen (a letopočtů narození) všech 168 (na levém břehu Vltavy v uvedených lokalitách) padlých obránců při osvobozování Prahy v květnu 1945.^[3] V současnosti se již oficiálně nejedná o válečný památník a jména obětí byla přenesena na jiné místo.

Podrobnosti

Popis

V levé části díla je mozaika symbolizující bojující barikádníky^[1] V pravé části se k mozaice těsně přimyká rozměrná pamětní deska se soupisem všech 168 jmen (a letopočtů narození) bojovníků, kteří v lokalitách (Hlubočepy, Zlíchov, Zbraslav, Barrandov, Velká i Malá Chuchle a Lahovice) zahynuli.^[1] Celkem zde na levém břehu Vltavy v boji s tankovou divizí SS^[2] zahynulo asi 400 bojovníků, z toho 168 právě ve zmíněných lokalitách.^[1] Z počtu 168 hrdinů jich nebylo 39 vůbec identifikováno,^[3] ostatní identifikovaní byli dne 29. května 1945 odvezeni do svých „domovských“ obcí.^[1][3] Mezi padlými obránci byla jedna žena (Vlasta Leopoldová), nejmladšímu hrdinovi bylo 18 let.^[1] V současné době (začátek listopadu 2020) je stav neutěšený, mosazná pamětní deska se jmény padlých zcela chybí (byla ukradena).^[1]

Souvislosti

Ve dnech 6. až 8. května 1945 se snažily jednotky tankové divize SS vedené plukovníkem Emilem Kleinem dostat od jihu Prahy do centra města.^{[2][p 1]} Právě v oblasti Zbraslavi, Lahovic, Chuchle a zejména Barrandova, Hlubočep, Zlíchova a Žvahova došlo k urputným bojům, při nichž padlo na barikádách mnoho obránců města.^[1] Jednotky SS byly vyzbrojeny těžkými zbraněmi a tanky, obranu se jim přesto nepodařilo prolomit.^[1] Boje v této oblasti probíhaly dokonce ještě i v průběhu dne a večera 9. května 1945.^[1] Obránci spolu s obrněným vlakem ze Smíchova a 1. československou revoluční tankovou jednotkou zabránili Němcům vniknout do hlavního města po levém břehu Vltavy.^[1]

Historie

S iniciativou náhrady památníčků, které pohltila stavba Barrandovského mostu, přišli v 80. letech 20. století členové Československého svazu protifašistických bojovníků.^[1] Vybrán byl ostroh nad Vltavou, z několika návrhů na sochařsko–architektonické dílo byl nakonec zvolen návrh kolektivu zasloužilého umělce Martina Sladkého, národního umělce Miroslava Floriana a architektů Jiřího Dandy a Jána Špičáka.^[1] Autorem velkoplošné mozaiky je akademický malíř a autor mozaik Martin Sladký (* 1920), básník Miroslav Florian je autorem verše „Padli za Prahu a řeka šeptá jejich jména jako přísahu“^[3] v úvodu pamětní desky o rozměrech 2 x 2 metry.^[1] Pomník byl slavnostně odhalen v květnu 1988 v předvečer 43. výročí osvobození Československa od fašismu za přítomnosti hostů, účastníků přípravy a členů realizačního týmu.^[1] Pomník byl přístupný na cestě vedoucí od Vltavy, až k tehdy otevřené a fungující restauraci Terasy Barrandov.^[1]

Po sametové revoluci v listopadu 1989 Terasy Barrandov restituovala rodina Václava Havla, objekt zchátral a památník nacházející se v poněkud odlehlém místě se stal cílem zlodějů kovů.^[1] Městská část Praha 5 původně uvažovala jak o přemístění památníku na přístupnější místo, tak i o obnově zcizené bronzové pamětní desky.^[1] Špatná přístupnost památníku byla důvodem toho, že se zde v květnových dnech nekonaly pietní akty, místo není v současné době udržované a výhledu ze skalnatého ostrohu na Vltavu a Vyšehrad brání rozbujelá vegetace stromů a keřů.^[1]

Současnost

Bronzová deska se jmény padlých byla v průběhu let zcizena a nahrazena plastovou, která byla následně poškozena vandaly.^[2] Ještě v roce 2019 byla mozaika posprejována,^[2] ale v následujícím roce došlo k jejímu očištění.^[2] Neutěšený stav byl nakonec vyřešen tak, že jména obětí přenesla městská část Praha 5 po dohodě s Ministerstvem obrany na pomník obětem Pražského povstání pod kostelem sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově, který doplnil jeho původní autor Zdeněk Kolářský. ^{[5] [6]} Zchátralý barrandovský pomník byl poté vyškrtnut z evidence válečných hrobů. V současné době se tedy nejedná o oficiální válečný pomník, nýbrž o pozůstatek uměleckého díla.

Dostupnost

Památník je dostupný pouze po dlážděném schodišti vedoucím od Vltavy (od ulice Zbraslavská) nahoru na skalnatý ostroh. V současné době (listopad 2020) během oprav a přestavby Barrandovských teras je dočasně přerušena cesta, která spojuje památník s terasami i barrandovskou vilovou čtvrtí.^[2] Dlážděné schodiště od Vltavy nikam dále nepokračuje a několik metrů za památníkem je dočasně přehrazeno.^[1] Lze předpokládat, že dokončení rekonstrukce Barrandovských teras přinese jak úpravu nejbližšího okolí, tak i znovuotevření cesty vedoucí kolem památníku,^[2] která spojuje naučnou stezku pod barrandovskými skalami s vyhlídkovou cestou, vedoucí po hřebeni skal až do Chuchelského háje.^[2]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Pražské povstání

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pomník obětem druhé světové války v háji prof. Jedličky na Wikimedia Commons