Pomník popraveným účastníkům přerovského povstání

Pomník popraveným účastníkům přerovského povstání
Základní údaje
Kód památky28279/8-1711 (PkMISSezObrWD)
PřipomínáPřerovské povstání
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník popraveným účastníkům přerovského povstání, nazývaný také pomník/památník obětí přerovského povstání, je exteriérový válečný památník a kulturní památka. Je situován v městské části Černovír města Olomouc v okrese Olomouc. Nachází se také v regionu Haná, v mezoregionu Hornomoravský úval v chráněné krajinné oblasti Litovelské pomoraví v Olomouckém kraji.[1][2][3][4]

Historie a popis

Pomník byl postaven k uctění popravených účastníků Přerovského povstání proti německé okupaci Československa, jež vypuklo 1. května 1945 v Přerově na základě mylné zprávy o konci války. Povstání bylo potlačeno ještě tehož dne. Na večer dne 2. května 1945 bylo 21 zatčených účastníků povstání zastřeleno v Lazecké střelnici. Zastřeleni byli také 2 muži z Olomouce, kteří museli nejprve vykopat hromadný hrob pro popravené. Přerovské povstání zahájilo období Květnových povstání českého lidu na konci druhé světové války.[1][2]

Na hladkém kamenném kvádrovém soklu je umístěn kamenný kvádrový pomník, který je obložen travertinem. Na pomníku jsou umístěny bronzové reliéfní desky od Marie Bartoňkové-Drábkové se seznamem 21 popravených občanů a erbů Přerova (vlevo) a Olomouce (vpravo). Na vrcholu pomníku je malá pískovcová skulptura snad připomínající svým tvarem plamen a také padající přeražený strom. Autorem celého pomníku je Ing. J. Dvořák. Pomník je umístěn na obdélníkové vydlážděné ploše a je zde také umístěna informační tabule. První pomník byl vybudován v roce 1946 a v roce 1972 byl pomník z Lazců přemístěn na nedaleké současné místo v Černovíru u Lazecké střelnice a přestavěn. V roce 2011 darovalo Statutární město Olomouc pomník Statutárnímu městu Přerov. Pomník je připomínkou významné historické události a jeho zapsání do seznamu kulturních památek dne 3. května 1958 bylo podpořeno také ideologickými důvody v období socialistického Československa.[1][2][3][4]

Nápis na vrcholu památníku

Večer 2. května 1945

země tato vypila krev
21 mučedníků z Přerova
a 2 z Olomouce

Další informace

Pomník je celoročně volně přístupný a nachází se u cyklostezky.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c Portál CEVH. evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  2. a b c Věnce obětem Přerovského povstání | Olomoucký kraj. www.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  3. a b Pomník popraveným účastníkům Přerovského povstání | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  4. a b Pomník v Olomouci Černovíru u střelnice | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pomník obětí přerovského povstání, Černovír, Olomouc, okres Olomouc 03.jpg
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník obětí přerovského povstání, Černovír, Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česká republika
Pomník obětí přerovského povstání, Černovír, Olomouc, okres Olomouc 01.jpg
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník obětí přerovského povstání, Černovír, Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česká republika