Pomocná synagoga v Plzni
| Pomocná synagoga v Plzni | |
|---|---|
 Obvodové zdivo Pomocné synagogy a pomník obětem šoa | |
| Místo | |
| Místo | Plzeň,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′39,12″ s. š., 13°22′27,48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-město |
| Odkazy | |
| Adresa | Smetanovy sady 80 |
| Ulice | Smetanovy sady |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomocná synagoga stála ve Smetanových sadech v Plzni ve dvoře domu čp. 80/5 od roku 1875.[1]
Židovská komunita v Plzni se postupem času natolik rozrostla, že bylo nutno přistoupit k další stavbě. Nepříliš stará synagoga kapacitou už nepostačovala, a proto vyrostla v roce 1875 v jejím těsném sousedství podle plánů stavitele Meltzera druhá synagoga, nazývaná Pomocná. Byla dokonce vybavena unikátním systémem vytápění, a proto byla hojně užívána i v zimních měsících. Obě stavby byly spojeny v patře dřevěnou pavlačí se Starou synagogou, kudy se vcházelo na ženskou galerii, a mezilehlým kamenným schodištěm. Koncem 19. století byl ve dvoře vystavěn ještě dům šámese, správce synagogy. Spojovacím krčkem bylo možno z domu vstoupit přímo do hlavního sálu.[2]
K bohoslužbám byla Pomocná synagoga nejspíše využívána až do roku 1892.
Po vybudování Velké synagogy se hlavní dění židovské obce přestěhovalo tam a zde se až do roku 1939 konaly jen komornější události. Pomocná synagoga byla ještě někdy na počátku 20. století využívaná jako židovská škola. V nastalé válečné době byly všechny budovy proměněny v různé užitkové prostory. Zatímco ve Staré synagoze se vnitřní vybavení zachovalo, byť ve zchátralém stavu, synagoga Pomocná o své vnitřní vybavení brzy přišla. Po řadě citelných šrámů v podobě nešetrných stavebních zásahů po druhé světové válce zůstala natolik neudržovaná, že se v roce 1997 zřítila její střecha, aby dokonala dílo zkázy.[2] Stát zůstaly pouze vnější stěny. V roce 2002 byl prostor dokonale vyčištěn, vydlážděn, okna a dveře byly opatřeny mřížemi a místo se proměnilo v památník obětem holocaustu.[2]
Památník obětem holocaustu z Plzeňska
Památník s názvem Zahrada vzpomínek byl vytvořený ve dnech 16.-19. dubna 2002, když se připomínalo 60. výročí transportu židovských obyvatel Plzně do Terezína.[3]
V těch dnech probíhala ve Staré synagoze akce Napiš jedno jméno. Dobrovolníci z řad plzeňské veřejnosti, zejména studenti středních škol, přicházeli do synagogy a zapisovali jména plzeňských obětí holocaustu na oblázky. Každý dobrovolník napsal jedno jméno s datem narození na jeden oblázek. Popsané kameny pak byly ukládány abecedně na plochu torza bývalé pomocné synagogy a rozmístěny do tvaru Davidovy hvězdy.[4] Památka vychází ze zvyku pokládat na židovské hroby kamínek, které jsou svědectvím vzpomínky.[5]
Do projektu obnovy památníku Zahrada vzpomínek se v posledních letech zapojuje stále více škol. Téměř každým rokem přicházejí děti různých věkových kategorií, aby obnovily deštěm smyté nápisy.
Z více než dvou tisíc lidí deportovaných v lednu 1942 z plzeňského hlavního nádraží do Terezína se konce války dožilo pouze 204 osob.[6]
Galerie
Vstup do Zahrady vzpomínek
Jména obětí holokaustu na kamenech
Za obvodovou zdí je vidět Stará synagoga
Odkazy
Reference
- ↑ V Plzni začne oprava historického skvostu, zapomenuté Staré synagogy [online]. idnes.cz [cit. 2012-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c PLZEŇSKÉ DVORKY [online]. Stará synagoga [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ KODERA, Radek. Radek Kodera o Zahradě vzpomínek v Plzni/ Radek Kodera über den Garten der Erinnerungen in Pilsen [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBEC, Pavel; ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech = Jewish monuments in Bohemia: history and monuments of the Jewish settlement in Bohemia. 1. vyd. Brno: ERA group, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0.
- ↑ hrbitovy. zidovskehrbitovy.wz.cz [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Visit Plzeň [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomocná synagoga v Plzni na Wikimedia Commons
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Jména obětí holokaustu na kamenech v Zahradě vzpomínek v Pomocné synagoze v Plzni
Autor: Ivrit777, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrada vzpomínek, bývalá pomocná synagoga v Plzni
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Google, Licence: Apache License 2.0
A colored Emoji from Noto project, released under Apache license Unicode name: synagogue
Autor: Hemeier, Licence: CC BY 4.0
Old Synagogue Pilsen: Holocaust Memorial: view to the west.
Autor: Ivrit777, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrada vzpomínek, bývalá pomocná synagoga v Plzni
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomocná synagoga v Plzni s pomníkem obětem holokaustu Zahrada vzpomínek