Pomp and Circumstance

Pomp and Circumstance (plným názvem Pomp and Circumstance Military Marches), Op. 39, je cyklus původně pěti, později šesti orchestrálních pochodů, které zkomponoval anglický skladatel Edward Elgar.[1]

Název

Název cyklu, který se do češtiny většinou překládá jako Slavnostní vojenské pochody, op. 39,[2] byl inspirován veršem z Shakespearovy divadelní hry Othello:[1][3][4]

Othello (3. dějství, scéna 3.)

Farewell the neighing steed, and the shrill trump,
The spirit-stirring drum, the ear-piercing fife,
The royal banner, and all quality,
Pride, pomp, and circumstance of glorious war![3]

český překlad

Sbohem, ržající oři, břeskná trubko, bubne,
píšťalo, zprobodávající sluch,
vznešená korouhvi a důstojenství
a okázalá pompo pyšné vojny![4]

Pochody

  • Pochod č. 1 D-dur (1901)
  • Pochod č. 2 a-moll (1901)
  • Pochod č. 3 c-moll (1904)
  • Pochod č. 4 G-dur (1907)
  • Pochod č. 5 C-dur (1930)
  • Pochod č. 6 g-moll (pouze náčrt, dokončený Anthony Paynem v roce 2006)

Každý z pochodů trvá přibližně 5-6 minut.[1]

Historie díla

První dva pochody měly premiéru v říjnu 1901 v Liverpoolu a o dva dny později Londýně na koncertě promenádní hudby, kde sklidily obrovský úspěch u publika; zejména pochod č. 1, který byl hrán jako druhý v pořadí. Podle vzpomínek tehdejšího dirigenta Henryho Wooda: Bylo to jedinkrát v historii promenádních koncertů, kdy si orchestrální kus vysloužil dvojnásobný přídavek. Sotva jsem si tehdy pomyslel, že krásná, široká melodie tria se jednoho dne rozvine do naší druhé národní hymny - Land of Hope and Glory.[5] [6]

O rok později byl Elgar pověřen složením slavnostní ódy ke korunovaci krále Eduarda VII.. Na výslovné přání samotného krále do finále Korunovační ódy zakomponoval i oblíbenou melodii Pochodu č. 1, kterou opatřil slovy A. C. Benson.[1][7] Tak vznikla píseň Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy), která svou oblíbeností mezi Angličany předčila tradiční britskou hymnu.[8][9]

Oba pochody Elgar prodal hudebnímu vydavatelství Boosey, s nímž podepsal kontrakt na celkem šest opusů pod souhrnným názvem Pomp and Circumstance Military Marches. Povzbuzen úspěchem, Elgar brzy napsal další dva pochody, přičemž zejména Pochod č. 4 dosáhl téměř stejné obliby, jako Pochod č. 1. Také tento pochod byl opatřen slovy, nejprve textem básně The King's Way od Elgarovy manželky Alice a později za druhé světové války vlasteneckým textem spisovatele A. P. Herberta, Song of Liberty.[1]

Do své smrti Elgar pracoval na dalších dvou nasmlouvaných pochodech, pouze jeden však dokončil. Ačkoli Pochod č. 5 byl vydán až v roce 1930, sestává z motivů, které si Elgar zaznamenal již před mnoha lety, takže všech pět pochodů je si časově mnohem blíž, než jejich číslování a datum vydání naznačuje. Přes různorodé zpracování, všechny sdílejí tutéž strukturu, v níž se střídají úseky scherzo a trio. Také nedokončený Pochod č. 6, který na základě dochovaných poznámek zkomponoval anglický skladatel Anthony Payne až v roce 2006, sestával z motivů datovaných již do roku 1910, avšak některé se nakonec vyskytly v jiných Elgarových dílech, publikovaných již v letech 1917 a 1929.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f Pomp and Circumstance Marches nos. 1–5, Op. 39 [online]. Elgar Foundation [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Smetanova Litomyšl. Národní festival, 16.6. - 6.7.2017 [online]. Smetanova Litomyšl, o.p.s. [cit. 2017-05-23]. Kapitola ZÁVĚREČNÝ KONCERT - NEJVĚTŠÍ SYMFONICKÉ MALIČKOSTI. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15. 
  3. ↑ a b CROWTHER, John. No Fear Shakespeare. Line-by-line Translations [online]. SparkNotes.com, 2005 [cit. 2017-05-23]. Kapitola Othello, Act 3, Scene 3, Page 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-21. 
  4. ↑ a b William Shakespeare. HRY. Příprava vydání Zdeněk Stříbrný, E. A. Saudek; překlad E. A. Saudek. Praha: Mladá fronta, 1963. S. 367. 
  5. ↑ RICHARDS, Jeffrey. Imperialism and Music: Britain 1876-1953. Manchester: Manchester University Press, 2002. Dostupné online. Kapitola Elgar's Empire, s. 57. 
  6. ↑ DUCHEN, Jessica. Sir Henry Wood: The first knight of the Proms. The Independent. Online Edition [online]. 23. dubna 2007 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ WASSON, Ellis. Dějiny moderní Británie. Praha: Grada, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3267-1. S. 264–265. 
  8. ↑ BBC survey on English national anthem, Wonko's World, 31. 3. 2006.
  9. ↑ Anthem 4 England: Previous Polls Archivováno 15. 11. 2012 na Wayback Machine., anthem4england – the campaign for an English national anthem, 2007, 2012.

Externí odkazy