Poněšice

Poněšice
Poněšice - kovárna
Poněšice - kovárna
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHluboká nad Vltavou
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel36 (2021)[1]
Katastrální územíPoněšice (6,31 km²)
PSČ373 41
Počet domů30 (2011)[2]
Poněšice
Další údaje
Kód části obce70084
Kód k. ú.670081
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Poněšice leží na pravém břehu Vltavy v lesích šest kilometrů od města Hluboké nad Vltavou a necelých pět kilometrů jižně od Kostelce. Ves je místní částí Hluboké nad Vltavou. V roce 2011 zde trvale žilo 37 obyvatel.[3]

Původ názvu

Jméno vsi je odvozeno od zkrácené domácí podoby osobního jména Ponědrah - Poněš.[4]

Historie

Ves vznikla ve středověku během kolonizace hvozdu severně od královského hradu Hluboká (dnes ležícího ve městě Hluboká nad Vltavou), podobně jako například Purkarec, Kostelec nebo strážní hrad Karlův hrádek. Na sklonku 12. století stával jižně od Poněšic, ve výrazné poloze nad řekou Vltavou, opevněný dvorec, jehož pozůstatky byly objeveny a archeologicky zkoumány při stavbě silniční přeložky před napuštěním hněvkovické přehrady.[5] První doložená zmínka o Poněšících je dle Historického lexikonu obcí ČR datována do roku 1407,[6] kdy Pešík z Poněšic dne 25.11.1407 zpečetil jako svědek listinu týkající se platu, který byl odváděn ze vsi Drahotěšice k farnímu kostelu v Kostelci. Na přivěšené pečeti je vyobrazení rodového erbu Poněšických – lovecká trubka se šňůrou k zavěšení.[5] V latinském záznamu desek dvorských je ale již zmínka o bratrech Václavovi, Pešíkovi a Ondřeji z Poněšic, vztahující se k roku 1396.[5] Poněšice jsou tedy starší než vlastní město Hluboká nad Vltavou.

Jarolím Mařík popisuje historii Poněšic takto: „Sídlo Poněšických z Poněšic. R. 1407 tvořily Poněšice a Vlkov zčásti statek Pešíkův, jehož syn Jindřich (z Poněšic) byl tam r. 1461 lovčím královským, tomu bylo králem uděleno právo dědické. Od r. 1525 – 1580 byl držitelem Jan Poněšický z Poněšic, roku 1580 pochován byl v Kostelci. Vdova po něm prodala r. 1617 dvůr v Poněšicích Dětřichu Malovci, týž opět Prokešovi z Purkarce, dcera tohoto Maradasovi a tento vyměnil jej Františku Lexovi za dvůr Křesínský.“[7]

Místní rodák Jindřich z Poněšic byl od roku 1461 královským lovčím (právo získal jako dědičné). Dále obec držel Jan Poněšický z Poněšic. V sedmnáctém století hlavní dvůr od rodu Z Poněšic získal rod Lexů, který tento dvůr vlastní dodnes.

V pozemkové knize z roku 1685 je uvedeno: "Ves Poněšice leží tři čtvrtě míle od zámku na pravej straně od řeky Vltavy, mezi Vlkovem a Dobřejci. Jesť zdeť všech osedlých šest".[5]

V první polovině 17. století vznikla tzv. Malá poněšická obora, údaj z roku 1681 hovoři o srnčí oboře a zaječí obůrce.[5] V osmnáctém a devatenáctém století pak rod Schwarzenbergů založil severně od Hluboké nad Vltavou dvě velké obory (článek Obory u Hluboké). Poněšická byla založena v roce 1853 a specializuje se na chov trofejních jelenů. Před sametovou revolucí byl v Poněšicích rozvinutý dřevozpracující průmyslu soustředěný na pile a přiléhajícím komplexu objektů přibližně půl kilometru severovýchodně od Poněšic. V devadesátých letech se obec výrazně vylidňovala.

V osadě se dochovalo několik staveb ve stylu selského baroka.

Současnost

V současnosti se o rozvoj vesnice zasazuje místní Osadní výbor.

V Poněšicích na tzv. Šindelářově břehu (bývalé vaziště vorů) provozuje Akademie múzických umění (AMU) v Praze učební a výcvikové středisko.

Je zde Lihovar Poněšice.[8]

Dne 14.9.2001 byl v oboře v Poněšicích uloven tehdejším ministrem zemědělství ČR ing. Janem Fenclem jelen s trofejí ohodnocenou 250,89 b. CIC, dne 14.9. 2007, na den přesně šest let poté byl v této oboře střelen další kapitální jelen trofejí ohodnocenou 262,46 b. CIC.[9]

Příroda

Do katastrálního území Poněšice zasahuje Evropsky významná lokalita Hlubocké obory a stejnojmenná ptačí oblast .

Blízko střediska AMU (cca 150 metrů od rekreačního střediska po proudu) je horolezecky zajímavá Jelení skála, které se někdy též říká Jelení skok. Stejně jako u skal na protilehlé Karvanici je však nástupní místo zatopeno vzdutou hladinou hněvkovické přehrady (dříve zde byly četné peřeje). Na skále je litinový kříž a je zde vyhlídkové místo. Podle pověsti zde skočil štvaný jelen do Vltavy a lovec jej ve vodě zastřelil. Porušil tak lovecký kodex a na pokání zde nechal postavit kříž. Na Jelení skálu se dá jít např. z parkoviště na Ševců břehu (1,6 km) nebo z cesty vedoucí k středisku AMU (odtud je to cca 800 m).[10] V červnu 2022 zde byla otevřena zajištěná cesta (via ferrata).[11]

Pamětihodnosti

  • Mohylník Hrady
  • Mohylník Hora
  • Mohylník Kameniště I a Kameniště II
  • Mohylník Dukátová plantáž
  • Mohylník U Háje
  • Dům čp. 4 (krásně dochovaná roubená chalupa)

Doprava

Přes Poněšice vede silnice III/1472[12] a cyklistické trasy 12 (Dolní Dvořiště - Lom) a 1057 (Vitín-Poněšice).[13][14]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  4. POKORNÝ, Ludvík. Jihočeská vlastivěda: Jazyk. Příprava vydání František Cuřín a kol.. [s.l.]: Jihočeské nakladatelstvfí České Budějovice, 1986. Kapitola Místní jména v Jižních Čechách, s. 82. 
  5. a b c d e KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Historické útržky z Poněšic. [s.l.]: Historicko–vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2007. 37 s. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  7. Mařík Jarolím: Spis pamětní vydaný na oslavu čtyřicetileté působnosti okresního zastupitelstva hlubockého, Praha 1905,
  8. PONĚŠICE, Lihovar. Kdo jsme - Lihovar Poněšice. lihovarponesice.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  9. ADMINLP. Máme novou národní rekordní jelení trofej!. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  10. CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. S. 82. 
  11. U Hluboké otevřeli třetí ferratu, tentokrát na pravém břehu Vltavy. iDNES.cz [online]. 2022-06-10 [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  12. Silniční síť v Jihočeském kraji [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-06. 
  13. Cyklotrasa č. 12 Dolní Dvořiště - Lom - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  14. Cyklotrasa č. 1057 Vitín - Poněšice [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 

Související články

Římskokatolická farnost Kostelec

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poněšice - kovárna.jpg
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Poněšice - kovárna