Jerzy Popiełuszko

Blahoslavený Jerzy Popiełuszko
kaplan
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	varšavská
Zasvěcený život
Institut	františkáni
Svěcení
Kněžské svěcení	28. května 1972 světitel Stefan Wyszyński
Osobní údaje
Rodné jméno	Alfons Popiełuszko
Země	Polsko
Datum narození	14. září 1947
Místo narození	Okopy
1. svaté přijímání	1956
Biřmování	1956
Datum úmrtí	19. října 1984 (ve věku 37 let)
Místo úmrtí	Włocławek
Příčina úmrtí	zhmožděnina
Místo pohřbení	Varšava
Národnost	polská
Rodiče	Władysław Popiełuszko a Marianna Popiełuszko
Příbuzní	Q124691586[1] (sourozenec)
Povolání	katolický kněz a kazatel
Alma mater	Higher Metropolitan Seminary in Warsaw
Řády a ocenění	Řád bílé orlice Order of Martyrdom and Victory Order of the Star of Perseverance rytíř Řádu znovuzrozeného Polska
Web	www.popieluszko.pl
Svatořečení
Začátek procesu	8. února 1997
Beatifikace	6. června 2010 Varšava beatifikoval Benedikt XVI.
Svátek	19. října
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz a mučedník
Atributy	kněžská roucha
Patron	hnutí Solidarity
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerzy Popiełuszko (Jiří Popěluško, nazývaný kněz Solidarity; 14. září 1947 Okopy u Suchowoli – asi 19. října 1984) byl známý polský římskokatolický kněz spojený se Solidaritou a umučený příslušníky komunistické tajné policie.

Byl vysvěcen v roce 1972, od června 1980 působil v kostele sv. Stanislava Kostky ve Varšavě. Od srpna 1980 spolupracoval s dělnickými organizacemi a aktivně podporoval Solidaritu. Během stávky byl poslán sloužit mši do Huty Warszawa (huť). Za výjimečného stavu organizoval v kostele sv. Stanislava Kostky tzv. Mše za vlast. Díky své kritice komunistického systému získal široký věhlas a podporu veřejnosti. Byl sledován polskou tajnou policií (Służba Bezpieczeństwa). V prosinci 1983 byl zatčen, k procesu však nedošlo, protože v červenci 1984 byla vyhlášena amnestie.

Dne 19. října 1984 ve večerních hodinách se vracel do Varšavy ze mše, kterou sloužil v Bydhošti, když jeho auto zastavili na silnici tři příslušníci ze 4. správy polského Ministerstva vnitra, která se zabývala bojem s katolickou církví. Grzegorz Piotrowski, Waldemar Chmielewski a Leszek Pękala převlečeni za milicionáře duchovního zbili, spoutali a vhodili do kufru jejich Fiata 125p. Popiełuszkovu řidiči Waldemaru Chrostowskému se podařilo vyskočit z milicionářského auta a utéct. Díky němu se veřejnost o únosu dozvěděla. Kdy a kde přesně Popiełuszko zemřel, není známo. Pravděpodobně byl už mrtev, když mu pachatelé přivazovali k tělu závaží, se kterým ho pak vhodili do přehrady na řece Visle u města Włocławek. Tělo bylo nalezeno 30. října 1984 v tak zuboženém stavu, že ho rodina poznala pouze podle zvláštních znamení.

Když v roce 1987 papež sv. Jan Pavel II. navštívil rodné Polsko, snažily se úřady i primas Józef Glemp, který podle svědectví pamětníků a Institutu národní paměti spolupracoval s tehdejším komunistickým vedením Polska, zabránit tomu, aby se papež modlil u Popiełuszkova hrobu. Sv. Jan Pavel II. tak ale podle svého přesvědčení učinil.^[2]

V roce 1997, tedy 12 let po Popiełuszkově smrti, zahájila katolická církev proces jeho beatifikace (blahoslavení). Stalo se tak proti vůli kardinála Glempa, který se ji snažil oddálit tím, že odmítl podat požadovaná svědectví. Tyto skutečnosti byly zveřejněny v roce 2009 v souvislosti s premiérou filmu Popiełuszko. Wolność jest w nas, v němž kněze ztvárnil Adam Woronowicz.^[2][3]

Dne 19. prosince 2009 papež Benedikt XVI. prohlásil Jerzyho Popiełuszka za mučedníka.^[4] Jeho beatifikace se konala 6. června 2010 ve Varšavě.^[5]

Dne 20. září 2014 byl ve Francii – kde je Popiełuszkovi připisován případ zázračného uzdravení – zahájen proces jeho svatořečení.^[6][7]

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Popiełuszko na Wikimedia Commons
• Osoba Jerzy Popiełuszko ve Wikicitátech
• Trailer filmu: Popieluszko. Svoboda je v nás.
• Za vraždu kněze Popiełuszka byli odsouzeni její vykonavatelé. Ti, co ji zadali, spravedlnosti unikli Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, citace z deníků.