Topol
Topol | |
---|---|
Topol bílý (Populus alba) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
Rod | topol (Populus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Topol (Populus) je rod dřevin z čeledi vrbovitých.
Popis
Topoly jsou dvoudomé opadavé stromy. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté. Květy jsou v květenstvích, jehnědách. Květy jsou jednopohlavné, v paždí listenů. Samčí květy mají 8 (vzácněji až 30) tyčinek. Samičí květy mají gyneceum srostlé ze 2 (vzácně až 4) plodolistů. Plodem je tobolka, která se otvírá chlopněmi. Opylování se děje větrem, stejně jako šíření semen, která se tak šíří s pomocí bohatého chmýří. Klíčivost semen není dlouhá a zpravidla potřebují k vyklíčení vlhký holý substrát, např. bahnitý náplav řeky.
Rozšíření
Topoly jsou rozšířeny po celém subtropickém, mírném a boreálním pásu severní polokoule. V České republice jsou domácí jen 3 druhy a jeden kříženec. Po celé České republice (kromě vyšších hor) je rozšířen topol osika (Populus tremula). Topol černý (Populus nigra) roste především v nivách nížinných řek. V posledních desetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačen člověkem a to hlavně vysazováním hybridních topolů, nejčastěji topolu kanadského (Populus ×canadensis), které mají lepší vlastnosti co se týče dřeva. V úvalech Moravy je rozšířen topol bílý (Populus alba). Kříženec topolu bílého a topolu osiky se jmenuje topol šedý (Populus ×canescens). Vznikl spontánně i vlivem člověka a můžeme ho vidět běžně i ve volné přírodě. V Čechách je topol bílý a šedý asi nepůvodní, ale v současnosti ho můžeme vidět i tam. V sadovnictví a lesnictví je pěstována řada kultivarů topolů, které jsou většinou hybridního původu.
Systematika
Rod topol (Populus) patří do čeledi vrbovitých, v níž tvoří monofyletickou skupinu, která je sesterská k rodu Salix (vrba). Vzhledem k časté hybridizaci uznávaný počet druhů variuje mezi 22 a 89. Dělí se obvykle do šesti, v novějších pojetích do pěti sekcí.[1][2] Lektotypem rodu je topol bílý (Populus alba).[3]
- Sekce Abaso
- Populus mexicana, Severní Amerika
- Sekce Turanga: pouze subtropické druhy; Eurasie, východní Afrika
- Populus euphratica
- Populus ilicifolia; východní Afrika
- Populus pruinosa
- Sekce Leucoides: velkolisté topoly; východ Eurasie a Severní Amerika
- Populus lasiocarpa –
- Populus glauca (vč. Populus wilsonii)
- Populus heterophylla
- Sekce Aigeiros – černé topoly; holoarktické rozšíření. Oboustranně zelené listy s prosvítavým úzkým okrajem, lepkavé a aromatické pupeny.
- Populus nigra – topol černý
- Populus deltoides (vč. Populus sargentii a Populus wislizeni)
- Populus fremontii
- Populus ×canadensis – topol kanadský
- Sekce Tacamahaca – balzámové topoly; holoarktické rozšíření. Listy na rubu neplstnaté, s bělavým voskovým povlakem, bez průsvitného okraje. Nápadně velké, lepkavé a silně aromatické pupeny.
- Populus angustifolia – topol úzkolistý
- Populus balsamifera – topol balzámový; nejseverněji se vyskytující listnatá dřevina v Severní Americe
- Populus candicans – topol bělavý; samičí klon neznámého původu, jen v kultuře, hojně pěstovaný jako okrasná dřevina a pro silně vonné pupeny s léčivými účinky
- Populus suaveolens (vč. Populus cathayana, Populus koreana a Populus maximowiczii) – Čína
- Populus ciliata
- Populus laurifolia
- Populus simonii – topol Simonův; východní Asie
- Populus szechuanica
- Populus trichocarpa – topol chlupatoplodý; největší listnatá dřevina na západě Severní Ameriky
- Populus yunnanensis
- Sekce Populus (syn. sekce Leuce) – bílé topoly; holoarktické rozšíření. Listy často plstnaté, někdy lysé, bez prosvítavého okraje. Pupeny obvykle nelepkavé.
- Populus adenopoda
- Populus alba – topol bílý (linda)
- Populus ×canescens – topol šedý
- Populus gamblei
- Populus grandidentata
- Populus guzmanantlensis
- Populus monticola
- Populus sieboldii
- Populus simaroa
- Populus tremula (vč. Populus davidiana) – topol osika
- Populus tremuloides – topol osikovitý
Význam
Topoly jsou velmi rychle rostoucí dřeviny s měkkým dřevem; patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v České republice a v krátké době dosahují značných výškových i objemových přírůstků. Jsou proto cíleně pěstovány pro produkci biomasy, především jejich různé šlechtěné hybridy. Patří mezi ně např. takzvaný japonský topol, rychle rostoucí kříženec topolu černého (Populus nigra) a topolu Maximowiczova (Populus maximowiczii), topol kanadský a řada dalších kříženců ze sekce černých topolů a osik.
Odkazy
Reference
- ↑ James E. Eckenwalder: Systematics and evolution of Populus. In: R.F. Stettler et al.: Biology of Populus and its implications for management and conservation. 1996, S. 7–32.
- ↑ Ivan Musil, Jana Möllerová: Listnaté dřeviny 1. Praha: ČZU 2005, s. 62-68
- ↑ Tropicos | Name - Populus L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
Literatura
- Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 485-495.
- Klíč ke květeně České republiky / K. Kubát et al. (Eds.). - Praha : Academia, 2002. - 229-231.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu topol na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo topol ve Wikislovníku
- Taxon Populus ve Wikidruzích
- Populus (Topol) - rostliny.net
- http://www.biolib.cz/cz/taxonsubtaxa/id38950/
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Le.Loup.Gris, Licence: CC BY-SA 3.0
Populus × canescens (Aiton) Sm.; habitus. Habitat: bottomland deciduous forest; oxbow lake near Volgograd Reservoir (Volga). Engelssky District, Saratov oblast, Russia.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní park Niva Jihlavy - topol bílý u Malešovic.
Populus balsamifera L. - balsam poplar
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Hybrid-Pappel (Populus x canadensis) in Hockenheim