Portál:Česko
Česko (úředním názvem Česká republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Hlavním městem země je Praha. Rozkládá se na ploše 78 867 km, na území tří historických zemí (Čech, Moravy a části Slezska). Současné administrativní se dělení čítá 14 samosprávných krajů. Prvním doloženým státním útvarem na českém území byla v druhé polovině 9. století Velká Morava. Roku 1212 vzniklo České království, k němuž byla postupem času připojená další území, jejichž právní sounáležitost posvětil Karel IV. v roce 1348. Země Koruny české se v roce 1526 staly trvalou součástí Habsburských držav. Roku 1918 vzniklo spojením Zemí Koruny české a částí Horních Uher nezávislé Československo. Před vypuknutím druhé světová války byly Čechy a Morava anektovány nacistickým Německem. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva z pohraničních oblasti obnoveného státu. Komunistická strana vládla v tomto státě od roku 1948 do sametové revoluce v roce 1989. V roce 1993 zaniklo zaniklo Československo. Česko je od roku 1999 členským státem NATO a od roku 2004 také Evropské unie.  Dějiny  Geografie  Společnost  Ekonomika  Kultura  Politika  Vzdělání  Dopravae | ||||
 e | e |
Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. Orloj je poprvé doložen v listině z 9. října 1410. Orloji uprostřed dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku, odvozeném od astrolábu, lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad astronomickým ciferníkem jsou dvě okna, v nichž se pohybují apoštolové. Orloj je dále doplněn sochami po okrajích, bustou anděla mezi okny apoštolů a ozvučeným kohoutem v horní části nad okny. Pohon orloje, hodin, astrolábu, kalendářní desky, apoštolů a doprovodných pohybů soch je zajištěn mechanickým hodinovým strojem, který v průběhu času prošel několika úpravami a zlepšeními. | .jpg) Pomník svatého Václava, patrona českých zemí na Václavské náměstí v Praze. |
e | e |
 Volary ( Volary mají k roku 2010 4 094 obyvatel. Založení města souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Rozvoj města byl také po staletí ovlivňován a podporován přítomností prachatické větve Zlaté stezky. První písemná zmínka o Volarech pak pochází z roku 1359. Tehdy byl mezi členy městské rady v Prachaticích uveden jistý Ondřej z Volar. Postupně se Volary právě díky rozvoji Zlaté stezky rozrůstaly. V roce 1871 byly povýšeny na město. Volary byly značně ovlivněny událostmi druhé světové války. V květnu 1945 městem prošel Pochod smrti z koncentračního tábora Helmbrechts. Na základě Benešových dekretů poté došlo v roce 1946 k vysídlení Němců. Po válce nastal opět rozvoj a dnes jsou Volary významným komunikačním uzlem Šumavy a střediskem turistického ruchu, k čemuž přispívá i to, že jsou největším horským městem Šumavy. Rozloha Volar činí celkem 107,63 km2 a město je členěno na 3 místní části, z nichž jedna tvoří městskou zástavbu a zbylé 2 jsou v blízkém okolí. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chráněny jsou především roubené domy vystavěné v alpském stylu. |  Eliška Junková-Khásová, narozená jako Alžběta Pospíšilová, (16. listopadu 1900, Olomouc – 5. ledna 1994, Praha) byla česká automobilová závodnice. Závodila na vozech Bugatti, a to nejprve jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka a posléze sama. Ve dvacátých letech byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže. Jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě Targa Florio, kterého dosáhla v roce 1928. Vedle toho vyhrála i několik dalších závodů (Lochotín – Třemošná či závod do vrchu Klausenpassu). Mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště vyhrála v roce 1926 v absolutní klasifikaci a stala se tak první ženou na světě, které se to povedlo. Svou závodnickou kariéru ukončila roku 1928 v reakci na smrt manžela a dále se věnovala organizační práci v motoristickém sportu (podílela se například na přípravách výstavby brněnského Masarykova okruhu). V šedesátých letech 20. století psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem a v roce 1972 vydala v nakladatelství Olympia knihu Má vzpomínka je Bugatti. Za své úspěchy získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu. |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Husitská korouhev
Wappen Schlesiens
Znak Komunistické strany Československa
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
.svg)
Moderní verze historického znaku Moravy.
Znak statutárního města Ostravy
.gif)
Znak statutárního města Karlovy Vary.
Autor: Original uploader was Adam Hauner at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.5
Město Volary od jihozápadu.
Velký znak hlavního města Prahy.
Popis podoby znaku (blazon) podle OZV 21/2004 o znaku a vlajce hlavního města Prahy a jejich užívání:
Na červeném štítě je zlatá hradební zeď z kvádrového zdiva se stříbrným cimbuřím o sedmi viditelných a pěti celých stínkách, prolomená otevřenou bránou s vytaženou zlatou mříží. Veřeje brány přirozené barvy mají zlaté kování. Z brány vyniká na černém pozadí ozbrojené rámě držící stříbrný meč se stříbrným jílcem a zlatou záštitou. Klenba brány je stříbrná, uprostřed se zlatým klenákem. Nad hradební zeď vystupují tři zlaté věže z kvádrového zdiva, střední větší, se zlatým cimbuřím o čtyřech stínkách a se zlatou valbovou střechou s dvěma zlatými makovicemi, postranní menší, se zlatým cimbuřím o třech stínkách a se stanovou střechou s jednou makovicí, vše taktéž zlaté barvy. Velká věž je prolomena trojdílným a malé dvojdílným černým oknem se stříbrným rámem.
Na štít jsou postaveny tři kolčí přilby se zlatými korunami a zlatočervenými přikrývadly. Prostřední přilba nese rostoucího, dvouocasého, stříbrného lva se zlatou korunou a zbrojí. Postranní přilby pak nesou praporce erbovních měst nebo městských částí, které mají historický praporec, spojených nyní v hlavním městě.
Praporce na heraldicky pravé přilbě mají zlaté žerdě a tyto barvy (postupujíce vždy z vnější strany znaku do středu a u jednotlivých praporců shora dolů):
- zlatá – červená – stříbrná (Nové Město),
- stříbrná – modrá (Hradčany),
- zlatá – modrá (Vyšehrad),
- červená – modrá – stříbrná (Libeň),
- stříbrná – červená (Bubeneč),
- stříbrná – modrá – zlatá (Košíře),
- stříbrná – červená – zlatá (Smíchov),
- stříbrná – červená – modrá (Vršovice),
- stříbrná – zelená – červená (Žižkov),
- modrá – červená – stříbrná – zelená (Uhříněves),
- černá – červená – stříbrná (Horní Počernice),
- zelená – červená – modrá (Zbraslav).
Praporce na heraldicky levé přilbě stejného provedení (při stejně postupujícím popisu) mají tyto barvy:
- červená – zlatá – stříbrná (Staré Město),
- stříbrná – modrá (Malá Strana),
- červený praporec se zlatou hvězdou Šalamounovou (Josefov),
- stříbrná – červená (Holešovice – Bubny),
- stříbrná – modrá – stříbrná – modrá (Břevnov),
- stříbrná – červená (Karlín),
- modrá – zelená – stříbrná (Nusle),
- stříbrná – červená – stříbrná – červená (Královské Vinohrady),
- stříbrná – červená – zelená (Vysočany),
- zlatá – modrá – stříbrná (Modřany),
- modrá – stříbrná – červená (Radotín),
- červená – stříbrná – červená (Dubeč).
Znak města Kroměříž
Autor: Chris die Seele, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Český Krumlov. V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami a s prázdnou branou s vytaženou mříží přirozené barvy, za ní dvě stříbrné hranolové věže (se dvěma viditelnými stranami) s okny a červenými sedlovými střechami se zlatými makovicemi. Mezi nimi stříbrný štítek, v něm tři slétající se černí rozkřídlení havrani držící v zobácích ve středu červenou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Na horním okraji štítu turnajský helm s korunou, klenotem čevená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, přikrývadla červeno - stříbrná a modro - stříbrná.
.svg)
Autor:
- Czechoslovakia_COA_small_2.svg: Shazz
- Logo_of_the_Czech_Armed_Forces.svg:
- SVG conversion: Petr Kadlec
- SVG file of the coat of arms of the Czech Republic by Tlusťa
- derivative work: Mboro (talk)
Logo of the Czechoslovak Army (before 1961).
Small Coat of Arms of the city of Plzeň, Czechia
coat of arms
Znak města Prostějov. Zlato-modře polcený štít, pravé pole červeně mřežované čtyřmi kosmými a pěti šilmými pruhy se zlatými šestihrotými hvězdičkami coby hřeby v místech křížení. V levém poli půl černé orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Znak statutárního města Most. V modrém štítě stříbrný vyklenutý most z kvádrů, o třech obloucích s pilíři vyrůstajícími ze spodního okraje štítu a čtrnácti stínkymi cimbuří. Na mostě dvě stříbrné kvádrované věže, ze dvou stran viditelné. Každá věž má v přízemí po levé straně černou prázdnou bránu a v patře po jednom okně nad branou, po dvou oknech na boční stěně. Věže vrcholí třemi stínkami cimbuří na každé stěně a červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Na mostě mezi věžemi rostoucí stříbrný doprava obrácený dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou korunou na hlavě, předními tlapami se opírající o pravou věž. Nad hlavou lva zlatá šestihrotá hvězda.
Volary
Vlajka Severoatlantické aliance (NATO).
