Portál:Balkán

e
Různé mapy Balkánského pooloostrova. Vlevo můžeme vidět etnické složení oblasti východního Balkánu (hlavně Řecka, Severní Makedonie, Albánie a Bulharska na přelomu 19. a 20. století, v centrální části se nachází satelitní snímek regionu. V pravé části je pak historická mapa oblasti dnešního Bulharska, Severní Makedonie a Srbska

Portál Balkán

Balkán je poloostrov v jihovýchodní Evropě, nachází se mezi Černým, Egejským a Jaderským mořem, na severu ho pak ohraničují řeky Dunaj, Kupa a Sáva. Rozloha celého území je přibližně 550 000 km², je převážně hornatý, nachází se tu ale také i úrodné nížiny. Leží na něm deset států, v nichž žije celkem 53 milionů lidí různých národností a náboženských vyznání (římští katolíci, Pravoslavní, muslimové, Židé). Balkán je oblast specifické kultury, s jak západoevropskými, tak i orientálními vlivy, proto bývá také někdy označován jako most mezi východem a západem.

další informace...

e

ČLÁNEK

Lightmatter acropolis.jpg

Antické Řecko nebo také Starověké Řecko je historickým obdobím v dějinách Řecka, které začíná kolem roku 800 př. n. l. a končí v době rozmachu křesťanství. Mnoha historiků pokládá období antického Řecka za epochu vzniku současné moderní západní civilizace. Řecká kultura dosáhla značného věhlasu již v době římské říše, jež umožnila její rozšíření do většiny Evropy. Civilizace antického Řecka měla ohromný vliv na jazyk, politiku, vzdělávací systém, filozofii, vědu a umění. K obnovení zájmu o kulturu antického Řecka došlo v západní Evropě v průběhu renesance a opět v době klasicismu v 18. a 19. století.

„Antické Řecko“ je termín užívaný k popisu řeckého světa v dobách starověku. Neomezuje se tedy pouze na území dnešního Řecka, ale vztahuje se také na ostatní oblasti starověké řecké kultury v oblasti Středozemního moře: egejské ostrovy, Kypr, egejské pobřeží Malé Asie (známé jako Iónie), Sicílie a jižní Itálie (Magna Graecia) a četné řecké kolonie na pobřeží Černého moře, Ilýrie, Thrákie, Egypta, Kyrenaiky, jižní Galie a severovýchodního pobřeží Iberského poloostrova. Celý článek...

Starší články
e

ZAJÍMAVOSTI

Víte že?

...Visoko bylo v časech Jugoslávie velkým producentem kožených výrobků ?

...Ústavní soud Bosny a Hercegoviny zakázal Republice srbské a Federaci Bosny a Hercegoviny jejich entitální symboly ?

... BeLaM je projekt na vybudování podpovrchové tramvaje v Bělehradu ?

Starší zajímavosti
e

POLITIKA


Politika jednotlivých balkánských zemí odráží jednak evropskou politickou tradici, jednak jednotlivé historické zkušenosti. Balkánské země jsou republiky, nicméně v dějinách se jednalo mnohdy o mocné monarchie. Politický vzestup jednotlivých zemí souvisí s rozkladem mnohonárodnostních říší, kdy byly vybudovány nové národní státy. Několik válečných konfliktů v 19. a 20. století bylo pro politické systémy těchto zemí těžkou zkouškou. V současné době jsou balkánské státy demokratické, probíhá zde volná soutěž politických stran.
e

KULTURA


Kultura zemí na Balkáně vychází z dějin jednotlivých zemí a jejich společenského vývoje. U většiny států na Balkáně, které ještě v 19. století byly v područí velkých říší, došlo k národnímu obrození, reformám jazyka, rozvoji divadla, tisku i literatury. Nemalou roli hrálo také náboženství, které udávalo směr v mnohých zemích a jejich orientaci buď na západ (katolicismus), na východ (pravoslaví), či k blízkému východu (islám). Na Balkáně se podařilo uchovat mnohé lidové zvyklosti s dlouhou tradicí.
e

DĚJINY


Dlouhé dějiny Balkánu jsou plné historických událostí, které pomáhaly formovat moderní Evropu. Ať je to již Osmanská invaze, díky které zdomácněl islám a mnohé turecké tradice na nesčetný počet let, či četné války, které na konci 19. století a začátku 20. vyústily v první světovou válku a přetvoření mapy Evropy. Nemalý význam má v novodobých balkánských dějinách také komunismus, který se uchytil ve většině zemí Balkánu v druhé polovině 20. století a vedl k vybudování nedemokratických režimů osobní moci.
e

JAZYKY


Jazyková různorodost obyvatelstva na Balkáně je poměrně vysoká. Dominují slovanské jazyky, přesněji jejich jižní větev. Jižně od Slovany osídlených oblastí se nacházejí Albánci a Řekové, kteří mají své vlastní jazyky zcela odlišné od slovanské většiny. Albánština jako ilyrský jazyk není příbuzná většině indoevropských jazyků, Řečtina je díky svému kulturnímu přínosu již mnohem známější, nicméně také nepatří k žádné větvi evropských jazyků. Pro formování moderních balkánských států měla také velký význam staroslověnština, během středověku a raného novověku pak také turečtina vzhledem k vlivu Osmanské říše.
e

OBRÁZEK

Ruiny antického města Butrint (Albánie)
e

STÁTY

e

OSOBNOST

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; 7. května 1892 Kumrovec4. května 1980 Lublaň) byl vůdce SFRJ. Během druhé světové války Tito založil antifašistické odbojové hnutí proti německé a italské okupaci, známé jako „jugoslávští partyzáni“. Později se stal jedním ze zakládajících členů kominformy, avšak Tito pevně odolával vlivu Sovětského svazu, a později se, jakožto spoluzakladatel a hlavní propagátor, začlenil do Hnutí nezúčastněných zemí.

Josip Broz se narodil 7. května 1892 v chorvatském Kumrovci, náležejícím v té době Rakousko-Uhersku, v kraji zvaném Zagorje (překlad: Záhoří). V různých dokumentech je Titovo narození uváděno v různých datech. V jednom z takových dokumentů z dob, kdy sloužil v rakousko-uherské armádě, je uvedeno jako datum narození 25. května 1892. Již za druhé světové války bylo toto datum označeno jako významný den Titových narozenin. Dokonce Hitler na tento den v roce 1944 přikázal zaútočit na Drvar. Po válce byl kromě státní oslavy narozenin Josipa Broze tento den označen jako svátek „Den mládeže“.

celý článek...
e

NÁBOŽENSTVÍ

Balkán je znám jako místo, kde se střetává hned několik náboženství. Kromě křesťanství se lze setkat také s islámem, nebo judaismem. Křesťané, kteří na balkánském poloostrově žijí, jsou převážně pravoslavní, západní části oblasti však mají dlouhou katolickou tradici. Muslimové žijí hlavně v Albánii, Kosovu a Bosně a Hercegovině. Náboženství, bez ohledu na to, k jakému se většina obyvatelstva hlásí, mělo vždy velký vliv na formování moderních společností v regionu. Srbové vnímají svatého Sávu jako svého patrona, Bulhaři v 19. století usilovně bojovali za vlastní církev. Albánie v 20. století zažila období, kdy byla náboženská svoboda tvrdě potlačována.

Navštivte také Portál:Náboženství, Portál:Křesťanství, či Portál:Bible
e

KATEGORIE - GEOGRAFIE

  • Kategorie: Balkán
    • Kategorie: Albánie
    • Kategorie: Bosna a Hercegovina
      • Kategorie: Federace Bosny a Hercegoviny
      • Kategorie: Republika srbská
    • Kategorie: Bulharsko
    • Kategorie: Černá Hora
    • Kategorie: Chorvatsko
      • Kategorie: Dalmácie
      • Kategorie: Slavonie
    • Kategorie: Severní Makedonie
    • Kategorie: Kosovo
    • Kategorie: Řecko
    • Kategorie: Srbsko
    • Kategorie: Turecko
e

KATEGORIE - KULTURA

  • Kategorie:Albánská kultura
    • Kategorie:Albánská literatura
  • Bosenská kultura
    • Kategorie:Bosenská literatura
  • Kategorie:Bulharská kultura
    • Kategorie:Bulharská hudba
    • Kategorie:Bulharská literatura
  • Kategorie:Chorvatská kultura
    • Kategorie:Chorvatská architektura
    • Kategorie:Chorvatská hudba
    • Kategorie:Chorvatská literatura
  • Kategorie:Srbská kultura
    • Kategorie:Srbská hudba
    • Kategorie:Srbská literatura
    • Kategorie:Srbské filmy
  • Kategorie:Řecká kultura
    • Kategorie:Řecká hudba
    • Kategorie:Řecká literatura
e

KATEGORIE - DĚJINY

  • Kategorie:Dějiny Albánie
  • Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny
  • Kategorie:Dějiny Bulharska
  • Kategorie:Dějiny Černé Hory
  • Kategorie:Dějiny Chorvatska
  • Kategorie:Dějiny Srbska
    • Kategorie:Jugoslávie
      • Kategorie:Dějiny Jugoslávie
      • Kategorie:Komunistický režim v Jugoslávii
  • Kategorie:Srbsko a Černá Hora
  • Kategorie:Dějiny Řecka
    • Kategorie:Byzantská říše
    • Kategorie:Starověké Řecko
    • Kategorie:Osmanská říše
e

PŘÍBUZNÉ PORTÁLY

e

EXTERNÍ ODKAZY

Další informace o Balkánu, jednotlivých zemích, kultuře a politice lze nalézt na následujících stránkách:

Vládní stránky

Tematické

Zpravodajství

Ostatní

e

POMOZTE S ČLÁNKY

Následující články by potřebovaly vylepšit, rozšířit či rovnou založit:
  • Bělehrad
  • Sofia
  • Podgorica
  • Sandžak
  • Alija Izetbegović
  • Portály jednotlivých zemí (viz výše) mají rovněž sekce s nedokončenými a rozpracovanými články, které by bylo záhodné napsat.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Balkán}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.


Média použitá na této stránce

Ispred dvora.jpg
(c) Muleni, CC-BY-SA-3.0
Predsjednički dvori, Stjepan Mesić
Post Roman Balkans.jpg

Macedonia, Thracia, Illyria, Moesia, Dacia,(Map X),"Comment on Map from author; Map X., & c. - Although most portions of this map are well represented, still we have a deficiency in the classical portion, as it has not been yet sufficiently examined by those who are capable of deciding and systematizing the comparative geography."

  • This map includes even 2nd century AD (i.e. Adrianopolis) cities and perhaps even later ones.
  • This map is a Post-Roman conquest map, the atlas was called "classical" and included many types of maps.
  • Locations of many cities, tribes or other features are according to 1849 scholarship and not up to date. For example, many cities shown have not been identified yet and Findlay made arbirtrary conclusions. A great omission is that Lake Prespas are missing.
Portal.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Icon for Wikimedia project´s portals.
Balkan topo blank.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Balkans-ethnique.JPG
Ethnic map of the Balkans.
Note: Henry Robert Wilkinson published in 1951 the work Maps and politics: a review of the ethnographic cartography of Macedonia where he stated that thus map represented the most widespread view of that time.[1]
Romanian Schools for Aromanians and Meglenoromanians.JPG
Map showing areas with Romanian schools for Aromanians and Megleno-Romanians in the European side of the Ottoman Empire (1886).
Josip Broz Tito 1971.png
Josip Broz Tito in 1971 during a visit to the Nixon whitehouse.
Lightmatter acropolis.jpg
Autor: By Aaron Logan, Licence: CC BY 1.0
The Acropolis in Greece