Portál:Norsko

Špicberky (norsky Svalbard) jsou norské ostrovy v Severním ledovém oceánu severně od evropské pevniny. Největším ostrovem v souostroví je Západní Špicberk, označování celého souostroví tímto jménem je ale značně rozšířené. Podle Špicberské dohody ze dne 9. února 1920 je souostroví pod přímou suverenitou Norska a podle zákona ze dne 17. června 1925 rovněž částí Norského království. Trvale obývané jsou pouze tři ostrovy: Západní Špicberk (Spitsbergen), Medvědí ostrov (Bjørnøya) a Hopen. Největším městem na ostrovech je Longyearbyen (na obrázku).

Víte že:
...roku 1943 britská SOE úspěšně sabotovala německý jaderný program ve městě Rjukan? (na obrázku)
...Nobelova cena za mír se uděluje v norském Oslo?
...Erik Rudý, objevitel Grónska, byl vyhnán z Norska, protože se dopustil vraždy?
...Norsko a Dánsko byli v letech 1536–1814 spojené personální unii?

...hororová komedie Mrtvý sníh se odehrává v odlehlé chatě v kraji Finnmark?

Rjukan je město v Norsku, administrativní centrum obce Tinn, ležící v kraji Vestfold og Telemark. Nachází se v údolí Vestfjorddalen mezi jezery Møsvatn a Tinnsjå na jihovýchodním okraji náhorní plošiny Hardangervidda. Pojmenováno bylo podle vodopádu Rjukanfossen („Kouřící vodopád“) ležícího západně od města. Status samostatného města obdrželo Rjukan v roce 1996. V současné době má přibližně 3500 obyvatel. Na začátku 20. století zde firma Norsk-Hydro Company zbudovala továrnu na výrobu umělých hnojiv (princip výroby spočíval v zachycování dusíku ze vzduchu). Během druhé světové války se ve městě nacházela německá továrna na těžkou vodu, která se stala cílem spojenecké operace Telemark. Továrna zde byla umístěna díky vodní elektrárně Vemork, která poblíž města vyráběla nadbytek elektrické energie. Od roku 2015 je Rjukan společně s nedalekým městem Notodden a celým údolím (hydroelektrárna včetně přívodních potrubí, rozvody elektrické energie, železniční trať, továrny, obce - vše vystavěno v 1. polovině 20. století) zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Leif Eriksson, ve staré severštině Leifr Eiríksson, (někdy mezi 970 a 980 Island nebo Grónsko – cca 1020 neznámo kde) byl norský Viking, patrně první evropský objevitel Ameriky.

Byl synem Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Podle ság kolem roku 1000 koupil Leif loď od Bjarni Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali Vinland – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o Newfoundland, v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L'Anse aux Meadows.