Portál:Středověk

Portál Středověk
Vítejte na portálu věnovaném historii.


e

Středověk je pojem označující období evropských dějin, za jehož počátek považujeme události spjaté s pádem Západořímské říše, která byla do roku 395 součástí starověkého Říma, v roce 476. Nastalá změna kulturního klimatu přispívá k rozšíření křesťanství v Evropě, což později vede ke křížovým výpravám do Svaté země a vzniku rytířských řádů. Za konec středověku je považováno objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492.


e

AKTUALITY MĚSÍCE

e

OKAMŽIKY STŘEDOVĚKU V OBRAZECH

Zikmund Lucemburský
e

VYBRANÉ OSOBNOSTI

  • Renaud z Dammartinu zřejmě spáchal sebevraždu ve vězení francouzského krále
  • aragonský král Pedro IV. nechal zavraždit svého mladšího bratra Jakuba z Urgellu
  • Přemyslovec Strachkvas trpěl epilepsií a proto se nemohl stát biskupem
  • Valentina Visconti byla svými současníky podezřívána z provozování magie a čarodějnictví
  • tři synové Manfréda Sicilského byli věznění celý svůj život, aby neohrozili nárok Anjouovců na sicilský trůn

Další vybraní…
e

INFORMACE

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Středověk ve Wikimedia Commons
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Středověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
e

ZAJÍMAVOSTI

Úryvky z dobových pramenů...
Manželka hřeší, vzdaluje-li se svému manželovi, nezachovává-li manželskou smlouvu... Všichni litujeme, že se takto odlučuješ od manžela... Vrať se ke svému muži, jinak tě k tomu podle kanonického práva přinutíme...
— z kázání arcibiskupa z Rouenu na adresu Eleonory Akvitánské

Další zajímavosti…
e

ČLÁNEK

Vratislav (před 1181 – po 1225) byl nejstarší syn českého knížete a krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské.

Datum narození Přemyslova prvorozence není úplně jasné. Svatba Vratislavových rodičů proběhla patrně v roce 1180.

Přemysl Otakar sice v roce 1192 nastoupil na český knížecí stolec, ale jen na krátko, protože už po roce byl sesazen zradou šlechty. Poté se účastnil bojů v Říši, jeho cílem bylo získat dostatečnou podporu pro návrat na český trůn. V roce 1197 se Přemyslovi znovu podařilo nastoupit na český trůn. Manželku s dětmi však již za sebou do Čech nepustil a zavrhl i již dospělého Vratislava, ačkoli Přemyslovi bylo té době už minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice. Vratislav byl totiž nejen Přemyslovým nejstarším dítětem, ale tehdy také jeho jediným synem. Přemysl Otakar dokonce svého prvního syna z druhého manželství, který se narodil v roce 1200, pojmenoval stejně jako toho prvorozeného - Vratislav.

Adléta Míšeňská se sice svých práv a také nástupnických práv svého syna dovolávala i u papeže, jediným výsledkem jejího krátkého návratu na Pražský hrad kolem roku 1204-1205 bylo manželství dcery Markéty s dánským králem Valdemarem II. Odvolací proces se pak táhl až do Adlétiny smrti v roce 1211.

Roku 1212 udělil Ota IV. Brunšvický na naléhání Dětřicha Míšeňského Vratislavovi Čechy v léno. Což byla součást tehdejšího boje o německý trůn a snaha o získání spojence míšeňského markraběte Dětřicha v tomto boji. Jednalo se však pouze o demonstrativní akt a Vratislav neměl reálné šance na zisk české koruny. V roce 1216 zajistil český král nástupnictví svému druhému synovi s Konstancií Uherskou, Václavovi.

Poslední zmínka o Vratislavovi je z roku 1225, kdy se objevuje jako svědek na listině Ludvíka IV. Durynského ve Weissensee. Jeho další osudy ani datum a místo úmrtí a pohřbu nejsou známy.


Archiv
e

ARCHITEKTURA

Klenba sv. Mikuláše v Lounech

e

ČLÁNKY CHYBĚJÍCÍ A K DOPLNĚNÍ

  1. První pastýřská výprava
  2. Kilič Arslan II.
  3. Fruela II. Asturský
  4. Elisenda z Montcada
  5. Theobald I. z Baru
  6. Hadmar III. z Kuenringu
e

Média použitá na této stránce

Mikuláš louny.jpg
Autor: Acoma, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
ZikmundLux.jpg
Zikmund Lucemburský
Portal.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Icon for Wikimedia project´s portals.
Andel Saint Genis.jpg
Autor: Acoma, Licence: CC BY-SA 3.0
Klášter Saint-Génis-des-Fontaines