Portál:Finsko/místní názvy

Po konzultaci s Mgr. Lenkou Fárovou, Ph.D., specialistkou na finský jazyk a kulturu z Ústavu lingvistiky a ugrofinistiky FF UK v Praze, a Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR je doporučeno používat místní finské názvy tak, jak je uvedeno na této stránce.

Obecné

Finské místní názvy se nepřekládají s výjimkami uvedenými v následujícím pododdílu.

Upřednostňují se obecně finské názvy s výjimkou názvů na Ålandech, kde se používají přednostně švédské názvy, a názvů míst na původním finském území dnes patřícím Rusku, kde se používají názvy přenesené do češtiny z ruštiny (Vyborg).

Vždy je doporučeno při prvním použití na stránce v závorce uvést jak finskou, tak švédskou, případně sámskou či ruskou variantu místního názvu v pořadí podle toho, jakými jazyky se v oblasti nejvíce mluví. Příslušné články by měly být přístupné i přes redirekty z těchto názvů (v případě ruštiny jejich transkripcí do češtiny).

U historických provincií je možno při prvním uvedení jako vedlejší název uvádět i latinsko-švédskou odvozeninu, např. Ostrobotnie, Nylandie, Tavastie atd… Příslušné články by měly být přístupné i přes redirekty z těchto názvů.

Na Wikipedii není problém využít celé UTF, takže se píší všechny znaky s diakritikou (Å, Ä, Ö i sámské Č, Đ, Ŋ, Š, Ŧ, Ž). Články by pak měly být dostupné i pomocí redirektů s názvy bez diakritiky.

Finské místní názvy se neskloňují — tedy např. do Jyväskylä, ze Savo atd… — až na:

  • počeštěné výjimky — tedy např. Helsinky, Vyborg, Ålandy, Karélie
  • slova končící na krátké -a, které se skloňují podle vzoru „žena“ — tedy např. bez Lappeenranty, k Leppävaaře, do Kotky atd…
  • slova končící na krátké -o, které se skloňují podle vzoru „město“ — tedy např. bez Kuopia, k Ivalu atd…

Přídavná jména vztahující se k místním finským jménům se tvoří klasicky pomocí přípony -ský a dalších od ní odvozozených. Například

  • Lappeenranta – lappeenrantský,
  • Tampere – tamperský,
  • Kotka – kotecký,
  • Jyväskylä – jyväskyläský,
  • Espoo – espooský,
  • Turku – turkuský,
  • Leppävaara – leppävaarský,
  • Inari – inarský.

Co se překládá (výjimky)

  • světové strany
    • pohjois- : severní
    • etelä- : jižní
    • itä- : východní
    • länsi- : západní
    • koillis- : severovýchodní
    • luoteis- : severozápadní
    • kaakkois- : jihovýchodní
    • lounais- : jihozápadní
  • keski- : střední
  • varsinais-: vlastní
  • obecně vžitá jména
    • Suomi : Finsko
    • Lappi : Laponsko
    • Karjala : Karélie
    • Åland : Ålandy
    • Helsinki : Helsinky
    • Viipuri : Vyborg
    • Petsamo : Petsamo (z finštiny), Pečenga (z ruštiny), pro období, kdy Petsamo bylo finské, se doporučuje používat finskou variantu, pro pozdější dobu ruskou. Podobně se postupuje i u dalších menších míst, která byla původně na finském území a dostala se do rukou SSSR a později Rusku. Zvláštním případem jsou místa, která mají finské historické názvy a na jeho území buď nebyly, nebo jen krátce během války (Petroskoi : Petrozavodsk).
  • obecné výrazy
    • maakunta (dnešní územní jednotka) : provincie (pozor!, anglicky "region")
    • maakunta (historická územní jednotka) : provincie
    • lääni (dnešní územní jednotka): kraj (pozor!, anglicky "province")
  • obyvatelé částí Finska
    • Savo : Savosan (Savosané)
    • Karélie : Karel (Karelové)
    • Laponsko : Laponec (Laponci)

Je třeba rozlišovat mezi Laponcem (obecným obyvatelem Laponska – lappilainen) a Sámem (j. č. Sám, mn. č. Sámové – lappalainen, nověji saamelainen), kteří se dříve také označovali jako Laponci.

V ostatních případech se používají opisy: obyvatelé Häme, obyvatelé Pohjanmaa, atd…

Další překlady:

  • maaherra : hejtman
  • ylipormestari : primátor (používá se jen v případě Helsinek; jinde pormestari : starosta)
  • pääkaupunkiseutu : Velké Helsinky
  • seutukunta : okres

Seznam místních jmen

Dnešní provincie Finska

(finsky / švédsky / česky)

maakunta / landskap / provincie

  1. Lappi / Lappland / Laponsko
  2. Pohjois-Pohjanmaa / Norra Österbotten / Severní Pohjanmaa
  3. Kainuu / Kajanaland / Kainuu
  4. Pohjois-Karjala / Norra Karelen / Severní Karélie
  5. Pohjois-Savo / Norra Savolax / Severní Savo
  6. Etelä-Savo / Södra Savolax / Jižní Savo
  7. Etelä-Pohjanmaa / Södra Österbotten / Jižní Pohjanmaa
  8. Pohjanmaa / Österbotten / Pohjanmaa
  9. Pirkanmaa / Birkaland / Pirkanmaa
  10. Satakunta / Satakunda / Satakunta
  11. Keski-Pohjanmaa / Mellersta Österbotten / Střední Pohjanmaa
  12. Keski-Suomi / Mellersta Finland / Střední Finsko
  13. Varsinais-Suomi / Egentliga Finland / Vlastní Finsko
  14. Etelä-Karjala / Södra Karelen / Jižní Karélie
  15. Päijät-Häme / Päijänne Tavastland / Päijät-Häme
  16. Kanta-Häme / Egentliga Tavastland / Kanta-Häme
  17. Uusimaa / Nyland / Uusimaa
  18. Itä-Uusimaa / Östra Nyland / Východní Uusimaa
  19. Kymenlaakso / Kymmenedalen / Kymenlaakso
  20. Ahvenanmaa / Åland / Ålandy

Historické provincie Finska

(finsky / švédsky / česky)

maakunta / landskap / kraj

V závorkách jsou uvedeny vedlejší názvy odvezené z latiny/švédštiny.

  1. Varsinais-Suomi / Egentliga Finland / Vlastní Finsko
  2. Lappi / Lappland / Laponsko
  3. Karjala / Karelen / Karélie
  4. Pohjanmaa / Österbotten / Pohjanmaa (Ostrobotnie)
  5. Satakunta / Satakunda / Satakunta
  6. Savo / Savolaks / Savo
  7. Häme / Tavastland / Häme (Tavastie)
  8. Uusimaa / Nyland / Uusimaa (Nylandie)
  9. Ahvenanmaa / Åland / Ålandy
  10. Länsipohja / Västerbotten / (Vestrobotnie) †

† pás území na východ od řeky Tornio, po roce 1809 připadl Finsku

Dnešní kraje Finska

(finsky / švédsky / česky)

lääni / län / kraj

Alternativní názvy jsou v závorkách. Lze je použít v případech, kdy je třeba zdůraznit, že jde o kraje.

  1. Etelä-Suomen lääni / Södra Finlands län / Jižní Finsko (Jihofinský kraj)
  2. Länsi-Suomen lääni / Västra Finlands län / Západní Finsko (Západofinský kraj)
  3. Itä-Suomen lääni / Östra Finlands län / Východní Finsko (Východofinský kraj)
  4. Oulun lääni / Uleåborgs län / Oulu (Kraj Oulu) (Ouluský kraj)
  5. Lapin lääni / Lapplands län / Laponsko (Laponský kraj)
  6. Ahvenanmaan lääni / Ålands län / Ålandy (Ålandský kraj)

Řeky, jezera, hory

Místní jména řek, jezer, hor a dalších, které se ve aglutinační finštině vytvářejí spojením samotného vlastního názvu a slova „joki“, „järvi“, „tunturi“ a dalších, je problematické používat v českém textu, protože v češtině se obvykle používají jen samotné vlastní názvy těchto geografických útvarů. Automaticky odstraňovat z názvů tato slova ale nelze, protože často plní funkci adjektiva. Proto je možno se v češtině setkávat s oběma verzemi. Nemá ani valného smyslu zjišťovat četnost použití, protože často jde o v češtině jen zřídka používaná slova. Je dobré název zkrátit o poslední slovo, ale nemůže z názvu zbýt něco, co názvem dost dobře být nemůže.

Příklady nezkrátitelných názvů

  • „Pyhäjärvi“: „pyhä“ = svatý
  • „Kokemäenjoki“: „Kokemäen“ = genitiv od Kokemäki (samotné toto slovo je složenina z „Koke“ a „mäki“ = kopec) ve významu kokemäkský