Portál:Houby/Připravované/Článek měsíce

Leden

Muchomůrka bílá

Muchomůrka bílá (Amanita phalloides var. alba), někdy muchomůrka zelená bílá, je poddruhem smrtelně jedovaté muchomůrky zelené. Jak název napovídá, plodnice této houby je celá čistě bílá. Proto je u nezkušených houbařů vyšší nebezpečí záměny se žampiony. Je třeba mít na paměti, že žampiony nemají bílé lupeny, na rozdíl od muchomůrek...

…více informací v článku Muchomůrka bílá

Únor

Lanýž (Tuber) je rod hub z čeledi lanýžovitých, který je považován za jednu z největších kulinářských pochoutek nacházející se převážně v oblasti Istrijského poloostrova. Lanýži rostou pod zemí v hloubce přibližně 30 cm a oproti ostatním houbám neobsahují nadzemní část, což ztěžuje jejich vyhledávání.

…více informací v článku Lanýž

Březen

Ohnivec černý

Ohnivec černý (Plectania melastoma) je nepříliš hojná jarní houba. Vytváří drobné (5–25 mm) plodnice, které mohou růst na odumřelých rostlinných zbytcích všeho druhu. Nejčastěji na větvích v opadu, případně starých prýtech ostružiníků. Plodnice nasazuje v pozdním podzimu, přes zimu narůstají jen velmi pomalu a k jejich dozrávání dochází až během jara, od března do května. Houba vyžaduje stabilní vlhkost substrátu, takže roste na zastíněných místech, která snadno nevysychají. Pro svoji vzácnost je zahrnuta v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako ohrožený druh.

Duben

Ucho Jidášovo

Boltcovitka Ucho Jidášovo, jinak též ucho Jidášovo či boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae; syn. Hirneola auricula-judae) je hojná jedlá stopkovýtrusá houba, rostoucí převážně na bezu. Sbírat se mohou jak čerstvé, tak uschlé plodnice. Plodnice porostlé řasami ke sběru vhodné nejsou.

Plodnice houby bývají chorošovitého, miskovitého či lasturovitého tvaru, vypouklé směrem vzhůru a bočně přirostlé ke dřevu; široké jsou 2–10 cm, tloušťky 1–3 mm. Plodnice mají nápadnou chrupavčitou konzistenci, jsou výrazně pružné, někdy průsvitné, na omak gumovité až rosolovité, za vlhka až lepkavé, z vnitřku lysé, z vnější strany mohou být lehce pýřité, zejména na vnitřní straně žilnatě zprohýbané. Barva přechází od červenohnědé ke kaštanově hnědé, vnitřní (spodní) strana může být světlejší. Plodnice rostou zpravidla ve skupinách vedle sebe a nad sebou. (Někdy jsou poprášné popadaným bělavým výtrusným prachem).

Květen

Daedaleopsis confragosa

Chorošotvaré (Polyporales, dříve Aphyllophorales) je řád dřevokazných hub, které tvoří víceleté, koncentricky vrstvené plodnice, obvykle bokem přirostlé k podkladu. Hymenofor může být hladký, nebo tvoří lamely, nebo je pórovitý. Většina chorošotvarých je nejedlá.

Červen

(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0

Holubinka jahodová

Holubinkotvaré (Russulales) jsou řádem rouškatých hub, zahrnující rody jako je holubinka, ryzec a mnoho dalších. Morfologicky je to heterogenní skupina, plodnice mohou být rozlité, kloboukaté nebo gasteroidní (=podobně jako pýchavky), hymenofor kloboukatých zástupců může být hladký, pórovitý nebo lupenitý, podobně jako u lupenotvarých. Výtrusy (basidiospory) jsou amyloidní a často ornamentované.

Typickým znakem jsou kulovité buňky vzniklé přeměnou hyf - sférocysty. Plodnice jsou lámavé všemi směry, křehké, „kruché“. U mnoha zástupců jsou přítomné gleoplerní hyfy s olejovitým nebo mléčným obsahem (mléčnice).

Červenec

(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0

Holubinka jahodová

Holubinkotvaré (Russulales) jsou řádem rouškatých hub, zahrnující rody jako je holubinka, ryzec a mnoho dalších. Morfologicky je to heterogenní skupina, plodnice mohou být rozlité, kloboukaté nebo gasteroidní (=podobně jako pýchavky), hymenofor kloboukatých zástupců může být hladký, pórovitý nebo lupenitý, podobně jako u lupenotvarých. Výtrusy (basidiospory) jsou amyloidní a často ornamentované.

Typickým znakem jsou kulovité buňky vzniklé přeměnou hyf - sférocysty. Plodnice jsou lámavé všemi směry, křehké, „kruché“. U mnoha zástupců jsou přítomné gleoplerní hyfy s olejovitým nebo mléčným obsahem (mléčnice).

Srpen

Rez travní

Rez travní (Puccinia graminis) je druh rzi (tedy houby z oddělení stopkovýtrusných hub), které parazituje na obilí a na dřišťálu.

Rezavá ložiska prášivých výtrusů jsou na spodní straně listů dřišťálu, výtrusy jsou rozšiřovány větrem na obilniny nebo na jiné trávy, kde vyklíčí. Na listech těchto rostlin se ve vegetační době tvoří tzv. letní výtrusy; těmi se rez v létě šíří a vyvolává infekci na zdravých rostlinách.

Koncem vegetační doby vznikají černá ložiska zimních výtrusů; přezimují a na jaře příštího roku vyklíčí v čtyřbuněčné vlákénko se stopkatými výtrusy, které jsou roznášeny větrem a mohou opět nakazit listy dřišťálu. Posloupnost tvorby různých výtrusů a střídání hostitelů jsou přísně zákonité a pro mnohé druhy rzí velmi charakteristické.

Září

Muchomůrka bílá

Muchomůrka bílá (Amanita phalloides var. alba), někdy muchomůrka zelená bílá, je poddruhem smrtelně jedovaté muchomůrky zelené. Jak název napovídá, plodnice této houby je celá čistě bílá. Proto je u nezkušených houbařů vyšší nebezpečí záměny se žampiony. Je třeba mít na paměti, že žampiony nemají bílé lupeny, na rozdíl od muchomůrek...

…více informací v článku Muchomůrka bílá

Říjen

Stopkovýtrusné houby čili bazidiomycety (Basidiomycota) je druhově početné oddělení hub. Bylo popsáno kolem 30 000 druhů, což činí 37% všech popsaných druhů hub. Představují sesterskou skupinu k druhému významnému oddělení hub, tzv. vřeckovýtrusným. Do stopkovýtrusných hub patří většina obecně známých hub, jako je hřib (Boletus), muchomůrka (Amanita), ale i některé méně známé skupiny, jako jsou parazitické rzi a sněti či dokonce jisté kvasinky nebo několik lišejníků.

Stopkovýtrusné houby mají neobvyklý vývojový cyklus, v němž se střídá fáze s jedním buněčným jádrem s fází s dvěma jádry. Plodnice, tedy nadzemní útvary označované laicky jako houby, mají v každé buňce jádra dvě. V tzv. bazidiích (např. u hřibu na spodní straně klobouku) následně dochází ke splynutí jader a vzniku výtrusů.

Listopad

Měcháč písečný, řez plodnicí

Měcháč písečný je břichatkovitá houba používaná jako koření.

Roste nepříliš hojně v létě a na podzim převážně v borových či jiných jehličnatých, případně smíšených lesích, převážně na písčitých půdách, často podél cest, v písčitých svazích či náspech. Vytváří mykorrhizu s borovicemi

…více informací v článku Měcháč písečný

Prosinec

Stopkovýtrusné houby čili bazidiomycety (Basidiomycota) je druhově početné oddělení hub. Bylo popsáno kolem 30 000 druhů, což činí 37% všech popsaných druhů hub. Představují sesterskou skupinu k druhému významnému oddělení hub, tzv. vřeckovýtrusným. Do stopkovýtrusných hub patří většina obecně známých hub, jako je hřib (Boletus), muchomůrka (Amanita), ale i některé méně známé skupiny, jako jsou parazitické rzi a sněti či dokonce jisté kvasinky nebo několik lišejníků.

Stopkovýtrusné houby mají neobvyklý vývojový cyklus, v němž se střídá fáze s jedním buněčným jádrem s fází s dvěma jádry. Plodnice, tedy nadzemní útvary označované laicky jako houby, mají v každé buňce jádra dvě. V tzv. bazidiích (např. u hřibu na spodní straně klobouku) následně dochází ke splynutí jader a vzniku výtrusů.