Portál:První světová válka

Den válečných veteránů označovaný též jako Den příměří či Den veteránů, připomínaný každoročně 11. listopadu, je dnem věnovaným památce ukončení první světové války. Ráno 11. listopadu 1918 bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Dohodou a Německem, čímž byly s platností od 11 hodin téhož dne oficiálně ukončeny boje první světové války. Den válečných veteránů se tradičně slaví zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu. Od roku 2004 je tento významný den připomínán i v České republice. Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku, což má původ v básni kanadského chirurga Johna McCraea Na flanderských polích. Ten báseň napsal v roce 1915 během služby na západní frontě nedaleko belgického města Ypry.

10. listopad za první světové války

• 1915 – Ostřelování a následný útok italských jednotek na rakousko-uherské obránce gorického předmostí zahájily čtvrtou bitvu na Soči.
• 1917 – Skončila třetí bitva u Yper, ve které Dohoda nedokázala prorazit německé obranné linie na západní frontě.
• 1918 – Rumunsko, jehož král Ferdinand I. odmítl podepsat Bukurešťský mír, znovu vstoupilo do války s Ústředními mocnostmi.

Mustafa Kemal přezdívaný Atatürk byl turecký vojevůdce a státník, zakladatel a první prezident Turecké republiky. Pocházel ze Soluně a v mládí absolvoval vojenské školy v Monastiru a Konstantinopoli, načež se angažoval v mladotureckém hnutí. Velel již v italsko-turecké válce při obraně přístavu Tobrúk a zkušenosti získal i během balkánských válek. Po vstupu Osmanské říše do první světové války na straně Ústředních mocností se proslavil při velení tureckým obráncům během vítězné bitvy o Gallipoli, kdy Osmané dokázali odvrátit pokus Dohody o obsazení Konstantinopole. V roce 1916 byl převelen na kavkazskou frontu, kde čelil Rusům, kteří do té doby dokázali obsadit klíčová města ve Východní Anatolii. Stabilizoval zde osmanské pozice a krátce dokázal dobýt města Bitlis a Muş. Po vypuknutí ruské revoluce a zhroucení kavkazské fronty navštivil v doprovodu následníka trůnu, korunního prince Mehmeda Německo a Rakousko-Uhersko. Po jeho nástupu na trůn byl Mustafa Kemal pověřen zformováním osmanské obrany proti postupujícím britským silám v Palestině. Po porážce v bitvě u Megida byl donucen ustoupit k syrskému Aleppu, načež Osmanská říše kapitulovala uzavřením Mudroského příměří. Jako národní hrdina se postavil do čela tureckého odporu proti sultánovi, který přistoupil na dělení Osmanské říše dle sèvreské mírové smlouvy. Vedl Turecko ve válce za nezávislost, načež byly hranice nově stanoveny Lausannskou smlouvou. Od roku 1923 do své smrti v roce 1938 pak působil jako turecký prezident proslulý svými reformami.

Požadované články: