Portál:Rusko

Portál Rusko

Vlajka Ruské federace Vlajka	Státní znak

Rusko (Россия), oficiálním názvem Ruská federace (Российская Федерация), je s rozlohou 17 075 400 km² největší zemí na světě. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 143,5 milionů obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Rusko sousedí se čtrnácti státy světa a obklopují ho moře tří oceánů. Ruské Kurilské ostrovy jsou na dohled od Japonska a z Čukotky je velmi blízko na Aljašku (USA). Území je rozděleno do 11 časových pásem a do 83 samosprávných subjektů.

Rusko je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991; převzalo jeho místo v Radě bezpečnosti OSN a je vůdčím členem Společenství nezávislých států. Je členem G20, OBSE, OSKB, SCO, APEC a dalších mezinárodních organizací. Rusko je také považováno za jednu ze světových velmocí.

Ruské hospodářství se po vleklé krizi 90. let vrátilo mezi první desítku světových ekonomik. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů a je považováno za energeticky soběstačný stát.

Celý článek... |}

Rusko se táhne do délky 10 000 km od západu na východ přes 11 časových pásem.

Geografie Ruska
Zlatý prsten Ruska je území, které se nachází severovýchodně od Moskvy, mezi Volgou a Kilazmou a jeho hranici tvoří starobylá knížecí města.
Jezero Bajkal je největší sladkovodní zásobárnou na světě.
Volha je největší evropský tok.
Krym byl Ruskem v roce 1954 nabídnut Ukrajině. Rusko si však stále ponechalo kontrolu nad částí přístavu Sevastopol, (pronajatý Ukrajině díky smlouvě o pronájmu na 20 let), styčný bod černomořské flotily.

Kaspické moře není mořem, ale je to jezero.

Článek

50. výročí letu člověka do vesmíru – Jurij Alexejevič Gagarin (rusky Юрий Алексеевич Гагарин; 9. března 1934 Klušino, Západní (dnes Smolenská) oblast, RSFSR – 27. března 1968, Novoselovo, Vladimirská oblast, RSFSR) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.

Obrázek

Matrjošky – jsou tradiční ruské dřevěné panenky

Ruská hudba

Ruská hudba (kategorie)

Ruská hudba
- Ruská opera
- Ruská hudební matice
Michail Ivanovič Glinka (1804-1857)
Anton Grigorijevič Rubinštejn (1829-1894)
Alexandr Borodin (1833-1887)
César Antonovič Kjui (1835-1918)
Milij Alexejevič Balakirev (1837-1910)
Modest Petrovič Musorgskij (1839-1881)
Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844-1908)
Alexandr Andrejevič Archangelskij (1846-1924)
Sergej Michajlovič Ljapunov (1859-1924)
Alexandr Glazunov (1865-1936)
Sergej Rachmaninov (1873-1943)
Igor Fjodorovič Stravinskij (1882-1971)
Sergej Prokofjev (1891-1953)
Dmitrij Kabalevskij (1904-1987)
Dmitrij Šostakovič (1906-1975)

balalajka

Literatura

Ruská literatura / kategorie
Seznam ruských spisovatelů
Slovo o pluku Igorově, první velký epos ruské epiky (anonym) ze XII. století.
Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)
Fjodor Ivanovič Ťutčev (1803-1873)
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841)
Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin (1817-1903)
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881)
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
Anton Pavlovič Čechov (1860-1904)
Ivan Alexejevič Bunin (1870-1953)
Alexej Nikolajevič Tolstoj (1883-1945)
Maxim Gorkij (1868-1936)
Boris Pasternak (1890-1960)
Michail Bulgakov (1891-1940)
Vladimir Majakovskij (1893-1930)
Marina Cvetajeva (1892-1941)
Sergej Jesenin (1895-1925)
Michail Šolochov (1905-1984)
Alexandr Solženicyn (1918-2008)
Ruský státní archiv literatury a umění
Ruská státní knihovna
Ruská národní knihovna
Samizdat

Ruská mytologie

Gamajun (rus.: Гамаюн) je bájný nesmrtelný pták s dívčí hlavou, který se objevuje ve Slovanské mytologii, a vedle Alkonosta a Sirin je jedním ze tří bájných ptáků ruského folklóru. Její věštby je těžké slyšet, protože se zjevuje za hluku bouře. Žije na ostrově na východě, blízko Ráje. Gamajun je symbolem moudrosti a vědění. Je podobný bájnému ptáku Fénixovi. Malba je od Viktora Vasněcova, z roku 1897. Vasněcovova podoba malby datované z roku 1889 inspirovala básníka Alexandra Bloka k napsání básně, která byla zhudebněna Dmitrijem Šostakovičem roku 1967 (opus 127-2: Sedm romancí na básně A. Bloka pro soprán, housle, violoncello a klavír). Poslech (mp3) a prohlédnutí obrázku.