Portál:Třebíč/Článek/Příprava

Články měsíce Portálu Třebíč dle měsíců

01

Logo společnosti Jízdomat

Jízdomat.cz byl internetový projekt zaměřený na zprostředkování spolujízdy automobilem. Portál vznikl v roce 2010 a koncem roku 2013 registroval téměř 70 000 uživatelů. Postupem času se tak stal největší internetovou službou svého druhu v České republice. Podíl uživatelů byl počátkem roku tvořen ze dvou třetin spolujezdci, kterých bylo 46 900. Řidiči tvořili jednu třetinu, tedy asi 23 000 uživatelů. Projekt Jízdomat.cz byl prodán startupu BlaBlaCar a jeho provoz byl k 13. lednu 2016 ukončen.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

02

Areál třebíčské společnosti Carl Budischowsky & Söhne (BOPO) před rokem 1900

Carl Budischowsky & Söhne (do roku 1871 pouze Carl Budischowsky) byla třebíčská společnost, která se zabývala koželužnictvím. Společnost vznikla rozdělením společnosti dvou bratrů – Karla Budischowského a Františka Budischowského. Karel zakoupil objekty a podnikal v Padrtově mlýně v Libušině údolí v Třebíči-Borovině, František hospodařil na Stařečce v objektech svého otce. Karel se kompletně zbavil podílu svého bratra v roce 1853 a začal tak podnikat sám.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

03

Národní dům na třebíčském Karlově náměstí

Národní dům nebo dříve též Besední dům je dům na Karlově náměstí v Třebíči-Vnitřním Městě. Nese čp. 58 a orientační 47. Zbudován byl roku 1871 a stal se střediskem českého vlasteneckého hnutí v Třebíči. Vyjma kulturu, které stále slouží, poskytoval své prostory též obchodu a dlouhou dobu též peněžním službám.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

04

Leopold Pokorný zemřel u Madridu 4. dubna 1937, tj. před 80 lety

Leopold Pokorný (8. května 1904 Znojmo – 4. dubna 1937 při obraně Madridu), byl český interbrigadista a funkcionář třebíčského dělnického tělovýchovného hnutí.

Leopold Pokorný byl jedním ze tří synů obuvnického dělníka Josefa Pokorného. Ten se svou rodinou přišel do Třebíče v roce 1916. Zabydleli se v třebíčských Židech. Leopold měl zájem o skauting a tělovýchovu, práci s mladými. V roce 1923 vstoupil do Komunistické strany Československa. Příští rok byl jedním z hlavních organizátorů celostátního srazu Spartakových skautů práce v Třebíči. Pro své politické přesvědčení a formy jeho projevu míval konflikty s četnictvem. Během své krátké profesní kariéry několikrát změnil zaměstnání (obuvnická dílna v Chotěboři, třebíčská obuvnická společnost Busi, stavební firma Kosík-Herzán, společnost Baťa v Třebíči-Borovině, firma All Right na Stařečce); v roce 1936 přišel o práci. Ještě téhož roku si požádal o vystavení pasu do ciziny. Dne 4. ledna 1937 na druhý pokus opustil území republiky a odjel do Španělska. Zúčastnil se bojů na řece Jaramě a Tajuně; na frontě při posléze uvedené řece padl při provádění odvážného výpadu. Pohřben byl ve městě Morata de Tajuña.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

05

Podklášterský most (1930–2016)

Podklášterský most (původně Masarykův most) je most přes řeku Jihlavu v Třebíči, je spojnicí mezi Vnitřním městem a Podklášteřím a Zámostím, resp. mezi Žerotínovým náměstí a Komenského náměstím. Původní most byl postaven v roce 1930, v roce 2009 bylo rozhodnuto, že původní most bude stržen a bude postaven nový most, ke stavbě nového mostu došlo v roce 2016 s tím, že dostavěn bude v roce 2017.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

06

Štěpán Mareš při přednášce, v červnu 2017 dosáhl věku 45 let

Štěpán Mareš (* 26. června 1972 Okříšky) je český kreslíř komiksů, veřejnosti známý především z časopisu Reflex (seriálový komiks Zelený Raoul), Lidových novin (dříve vycházející seriál Dlouhý nos) a zábavných pořadů na TV Prima (Dementi), ilustrátor řady knih, obalů na CD (např. Tři sestry – Průša se vrací).
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

07

Současná budova městské knihovny na Hasskově ulici

Městská knihovna v Třebíči je knihovna v Třebíči, původně založená jako Knihovna pro lid v roce 1885. MK Třebíč sídlí v nově rekonstruované budově na Hasskově ulici v části města Vnitřní Město.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

08

(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

Dětská část Hasskovy zahrady

Hasskova zahrada je malý zahradní park na Nových Dvorech a na Podklášteří v Třebíči. Nese jméno rodiny Hasskových, kteří vlastnili blízkou koželužnu ve Vnitřním Městě.

Hasskova zahrada zaujímá plochu cca 0,5 ha. Rozprostírá se podél řeky Jihlavy, z polovic na území Podklášteří, z polovic na území Nových Dvorů. Na východě zahradu ohraničuje západní strana koryta Týnského potoka, přes nějž vede lávka mířící do ulice Zdislaviny, na severu to je chodník Soukenické ulice kolem domů směřující k lávce přes řeku (zde jsou další dva vstupy do zahrady). S končící zástavbou Kočičiny vytváří severní hranice skalní těleso podklášterského Hrádku, to se táhne dál na západ až k tzv. Hastrmanově skále, která zahradu uzavírá na západě tím, že přímo spadá až do řeky.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

09

Muzeum v zámku Třebíč

Muzeum Vysočiny Třebíč je muzeum zřizované krajem Vysočina zejména pro území okresu Třebíč; pobočná pracoviště a expozice má v Třebíči, v Moravských Budějovicích a v Jemnici. V Třebíči muzeum sídlí v bývalém benediktinském klášteře, posléze přebudovaném na zámek. Proslulé je expozicí betlémů, dýmek, moravských vltavínů, minerálů a hornin. Zabývá se i historií Třebíčska, řemesel a dolování a každoročně organizuje zájmové akce Třebíčské kouření, veletrh muzeí České republiky a vydává časopisecké publikace.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

10

Západní část náměstí od sousoší Cyrila a Metoděje

Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím.

Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman – původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče. To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládky a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.

K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898). Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.

Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.

Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).

Název Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903. Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

11

Zastávka Třebíč-Borovina

Třebíč-Borovina je železniční zastávka na trati č. 240 v třebíčské místní části Borovině, asi dva kilometry na západ od železniční stanice Třebíč. Původně, do roku 1949 nesla název Řípov podle jiné blízké místní části Řípova, v jehož katastrálním území se zastávka nachází. Byla též nákladištěm.

Zastávka měla původně jen jednu nakládací kolej sloužící borovinské továrně. K ní později přibyly směrem k Třebíči další kusé koleje, jedna z nich byla při rozšiřování skladu EXICO prodloužena i krahulovským směrem.

Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené

12

Kostel svatého Martina

Kostel svatého Martina z Tours v Třebíči je římskokatolický kostel se 75 metrů vysokou městskou věží, který se nachází na Martinském náměstí, které bylo pojmenováno podle patrona kostela a dle opata třebíčského kláštera Martina II., ve Vnitřním Městě. Byl založen někdy kolem poloviny 13. století opatem Martinem, během 14. století se kostel stal farním.
Celý článek...

archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené