Porta Borsari
| Porta Borsari | |
|---|---|
.jpg) Vnější část brány Porta Borsari | |
| Účel stavby | |
Obrana města | |
| Základní informace | |
| Sloh | architektura starověkého Říma |
| Výstavba | 1. století př. n. l. |
| Poloha | |
| Adresa | Corso Porta Borsari, Verona,  Itálie |
| Souřadnice | 45°26′30,98″ s. š., 10°59′35,89″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Porta Borsari (česky Brána Borsari, ve starověku známá jako Porta Iovia podle nedalekého Jupiterova chrámu[1]) je jednou z bran v římském opevnění Verony. Byla hlavním vstupem do města. Stavba se datuje do druhé poloviny 1. století př. n. l., avšak dodnes nedotčená část pochází z první poloviny 1. století. Brána je mimořádně dobře zachovaná.
Dějiny
Starověk
Roku 1740 př. n. l. se Verona stala součástí Římské republiky. Porta Borsari byla postavena v 1. století př. n. l. za Římské republiky spolu s republikánskými hradbami Verony a branou Porta Leoni. Budova brány měla původně čtvercový půdorys a disponovala nádvořím. Nalevo i napravo od brány se nacházely dvě vysoké věže. U brány se nacházela stanice římské přepravní a poštovní služby Cursus publicus.[2]
Středověk
Po výstavbě městských a scaligerských hradeb ve středověku ztratila brána svůj obranný význam. V období renesance se brána stala předmětem studia autorů, jako byl Giovanni Caroto či Andrea Palladio.[3]
Novověk
Do dnešní doby se celá konstrukce brány nedochovala. Dochovaly se jen vstupní dveře. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byly provedeny restaurátorské práce.
Popis
Střed a vnitřní část brány se nedochovala. Dochovaná vnější část brány je vysoká a široká 13 metrů. Tloušťka zdiva u země činí 93 cm a nahoře 50 cm.[3] V přízemí brány se nachází dva velké oblouky orámované edikulami skládající se z dvou sloupů s hlavicemi v korintském slohu pocházející z doby vlády císaře Octaviana Augusta (270 př. n. l. – 14).
V prvním patře se nachází šest menších oken, přičemž první okno zleva a první okno zprava disponují každé dvojitou edikulou. Dvě prostřední okna mají každé vlastní edikulu a dále mají společnou velkou edikulu.
V druhém patře se nachází také šest menších oken, přičemž druhé a páté je obklopené dvěma sloupy a kladím.
Z vnější strany je brána vyzdobena četnou výzdobou a na kladí dolních edikul se nachází římské nápisy z císařské éry. Naopak z vnitřní strany se výzdoba a nápisy nenachází, jelikož za ní se za Římské říše nacházela vnitřní část brány.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porta Borsari na italské Wikipedii.
- ↑ Giuliana Cavalieri Manasse, Verona: la città oltre le mura, Anales de Arquelogía Cordobesa, č. 29, Córdoba, Universidad de Córdoba, 2018, s. 41–84. Dostupné online: https://www.academia.edu/38062514/Verona_la_citt%C3%A0_oltre_le_mura. (italsky)
- ↑ Margherita Bolla, Verona romana, Sommacampagna, Cierre, 2014, ISBN 978-88-8314-771-5. (italsky)
- ↑ a b Porta Borsari [online]. Verona.com [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-08. (italsky)
- ↑ Lionello Puppi, Ritratto di Verona: Lineamenti di una storia urbanistica, Verona, Banca Popolare di Verona, 1978, s. 30. (italsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Porta Borsari na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Andrea Bertozzi, CC BY-SA 4.0
Planimetria della città di Verona con le mura e le porte urbiche principali. Vedi anche Le mura di Verona di Annamaria Conforti Calcagni.
Autor: Didier Descouens, Licence: CC BY-SA 4.0
Porta Borsari in Verona. Face on Corso Cavour
Autor: Saverio.G, Licence: CC BY-SA 4.0
Porta Borsari vista dall'interno