Portugal šedý

Portugal šedý (název dle VIVC Portugieser grau) je starobylá, středně raná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná vzácněji k výrobě bílých vín. Portugal šedý je pupenovou mutací odrůdy Modrý Portugal. Pochází pravděpodobně z Dolního Rakouska, kde se pěstoval ve směsných výsadbách s odrůdou Modrý Portugal a odkud se dostal i k nám.

Popis

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Portugal šedý je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je bujný, vrcholek letorostu je otevřený, pouze pavučinovitě ochmýřený. Mladé lístky jsou zelené s bronzovými skvrnami, lesklé.

List je podobný, jako u odrůdy Modrý Portugal, jemnější, středně velký až velký, světle zelený, okrouhlý, lesklý, tří- až pětilaločnatý s mělkými výkroji. Čepel listu je takřka hladká či pouze mírně puchýřnatá. Řapíkový výkroj je lyrovitý, většinou otevřený až lehce překrytý, s oblým dnem, výjimečně zcela překrytý. Řapík je středně dlouhý až dlouhý, silný, narůžovělý.

Oboupohlavní květy v hroznovitých květenstvích jsou pětičetné, žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká, kulatá, šedavá až špinavě šedorůžová bobule s tenkou slupkou, s řídkou a rozplývavou dužinou sladké, neutrální chuti. Hrozen středně velký (145 g), středně hustý, válcovitě-kuželovitý, někdy křídlatý, celkově menší a volnější, než u odrůdy Modrý Portugal, stopka není lignifikovaná. Na keřích se občas objevují hrozny či bobule zcela modré či modře pruhované, což je patrně relikt genetické výbavy po odrůdě Modrý Portugal.

Původ a rozšíření

Portugal šedý je starobylá moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), pupenová mutace odrůdy Modrý Portugal. Pochází pravděpodobně z Dolního Rakouska, kde se pěstovala ve směsných výsadbách s odrůdou Modrý Portugal a odkud se dostala i k nám. Roku 1922 se možnostmi pěstování této odrůdy důkladně zabýval známý rakouský šlechtitel Fritz Zweigelt.

Společně s odrůdou Portugal bílý, která je ještě vzácnější, ji lze nalézt ve starých vinohradech, kde bývaly vysazovány jako indikátor výskytu houbových chorob. Obě odrůdy jsou velmi citlivé na houbové choroby a proto se na okraj vinohradu vysazovalo několik keřů, na kterých se při zvýšeném infekčním tlaku jako první objevily příznaky napadení a vinař věděl, že má jít ihned stříkat vinohrad.

Ve Státní odrůdové knize České republiky není odrůda zapsána. Vinařský zákon sice povoluje z této odrůdy vyrábět víno v kategorii zemských vín podle vyhlášky č. 323/2004 Sb. po novele vyhláškou č. 28/2010 Sb., ale na vinicích je již odrůda spíše vzácností, i když se zatím lze s odrůdovými víny setkat na některých místních koštech.

Název

Název odrůdy je odvozen od názvu odrůdy Modrý Portugal. O té se traduje, že roku 1772 povolal hrabě Johann von Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy jsou : Grauer Portugieser, Oporto Szürke (Maďarsko), O. Szuerke (Francie, Itálie), Rané Šedé, Šedák, Šedý Portugal.

Příbuzné odrůdy

Odrůda Portugal šedý (Portugieser Grau) je pupenovou mutací odrůdy Modrý Portugal, Portugal bílý je pupenová mutace Portugalu šedého. V katalogu VIVC je dále uvedena odrůda Portugieser Früh Blau, odrůda nejasného původu, o které je velmi málo zmínek v ampelografické literatuře, dle její synonymiky lze soudit, že se patrně jedná o jedno ze synonym odrůdy Modrý Portugal, popřípadě by se dalo uvažovat i o identicitě s odrůdou Laska. Portugal červený (Portugieser Rot) není pravděpodobně příbuzný s rodinou odrůd Modrý Portugal, pochází nejspíš z Rakouska nebo ze severozápadního Chorvatska.

Odrůda si své místečko slávy ve vědeckých publikacích nakrátko vydobyla roku 1997, když v Rakousku Ferdinand Regner a kol. prokázali analýzou DNA, že rakouská moštová odrůda Jubiläumsrebe vznikla křížením odrůd Veltlínské červené rané a Portugal šedý. [2]

Pěstování

Růst je bujný, réví dobře vyzrává. Odolnost proti houbovým chorobám je nízká, ještě o málo nižší, než u odrůdy Modrý Portugal, hrozny také bývají poškozovány ptáky a hmyzem. Zimnímu mrazu odolává odrůda lépe, než Modrý Portugal, ale bývá poškozována jarními mrazy. Plodnost je vyšší, 9–14 t/ha při cukernatosti 15–18 °NM a aciditě 5–8 g/l. Odrůda není příliš náročná na stanoviště a půdy, hodí se pro většinu vedení, dobře snáší i krátký řez, vhodné jsou podnože SO-4, T 5C, 125 AA, K 5BB.

Fenologie

Rašení je rané, doba květu středně pozdní, odrůda dozrává v první polovině září, o pár dní dříve, než Modrý Portugal, 6 dnů po Chaselas.

Víno

Odrůdy Portugal bílý a Portugal šedý se užívaly spíše k výrobě různých cuvée s odrůdami vyšší acidity, pro zjemnění celkového dojmu. Jako spíše s vzácností se lze s jednoduchými odrůdovými stolními víny setkat v některých místních koštech. Víno je lehčího, neutrálního typu, s nižší kyselinkou, bez osobitého aroma.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOVÁŘ, Ladislav. VITIS VINIFERA L. – réva vinná / vinič hroznorodý [online]. Botany.cz, 2008-01-22 [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Reconstruction of a grapevine pedigree by microsatellite analysis, K. M. Sefc, H. Steinkellner, J. Glössl, S. Kampfer, F. Regner, časopis TAG Theoretical and Applied Genetics, Verlag Springer Berlin/ Heidelberg, č. 97, 7/1998[nedostupný zdroj]

Literatura

  • Pierre Galet : Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000, ISBN 978-2-01-236331-1.
  • Walter Hillebrand, Heinz Lott, Franz Pfaff : Taschenbuch der Rebsorten. Fachverlag Fraund, Mainz, 13. vydání, 2003, ISBN 3-921156-53-X

Externí odkazy

Multimédia

  • Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno, zahradnická fakulta v Lednici [1]
  • Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008–2012