Portugal Open 2013
| Portugal Open 2013 | |
|---|---|
| Datum: | 28. dubna – 5. května 2013 |
| Ročník: | 24. (muži) / 17. (ženy) |
| Místo: | Oeiras, Portugalsko |
| Kategorie: | ATP 250 Series |
| Kategorie: | WTA International |
| Dotace: | 467 800 EUR (muži) 235 000 USD (ženy) |
| Soutěže: | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
| Povrch: | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Stanislas Wawrinka | |
| ženská dvouhra | |
 Anastasija Pavljučenkovová | |
| mužská čtyřhra | |
 Santago González /  Scott Lipsky | |
| ženská čtyřhra | |
 Čan Chao-čching /  Kristina Mladenovicová | |
| Portugal Open | |
< 2012 2014 > | |
Portugal Open 2013 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Estádio Nacional na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 28. dubnem až 5. květnem 2013 v portugalském Oeirasu jako 24. ročník mužského a 17. ročník ženského turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP World Tour 250 a její dotace činila 467 800 eur. Ženská část měla rozpočet 235 000 dolarů a byla součástí kategorie WTA International Tournaments.
Turnaj byl dříve hrán pod názvem Estoril Open. K novému pojmenování se organizátoři rozhodli, aby zviditelnili portugalský úspěch v pořádání mezinárodních událostí.[1]
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč | ATP1) | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Španělsko | David Ferrer | 4. | 1. |
| Švýcarsko | Stanislas Wawrinka | 17. | 2. |
 Itálie | Andreas Seppi | 18. | 3. |
| Itálie | Fabio Fognini | 24. | 4. |
| Francie | Julien Benneteau | 32. | 5. |
| Francie | Benoît Paire | 33. | 6. |
 Argentina | Horacio Zeballos | 40. | 7. |
| Španělsko | Tommy Robredo | 43. | 8. |
- 1) Žebříček ATP ke 22. dubnu 2013.[2]
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Gastão Elias
David Ferrer- Pedro Sousa
TNásledující hráči postoupili z kvalifikace:
- Pablo Carreño
Niels Desein
Robin Haase- Rui Machado
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP1 | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Pákistán | Ajsám Kúreší |  Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 15. | 1. |
| Španělsko | David Marrero |  Brazílie | Marcelo Melo | 44. | 2. |
| Mexiko | Santiago González | Spojené státy | Scott Lipsky | 62. | 3. |
| Itálie | Daniele Bracciali | Itálie | Fabio Fognini | 64. | 4. |
- 1 Žebříček ATP ke 22. dubnu 2013; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru.
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Frederico Gil / Pedro Sousa
- Frederico Ferreira Silva / Leonardo Tavares
Následující pár nastoupil do hlavní soutěže z pozice náhradníka:
Odhlášení
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka | WTA1) | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Francie | Marion Bartoliová | 14. | 1. |
 Slovensko | Dominika Cibulková | 15. | 2. |
| Rusko | Anastasija Pavljučenkovová | 19. | 3. |
| Španělsko | Carla Suárezová Navarrová | 23. | 4. |
 Rumunsko | Sorana Cîrsteaová | 26. | 5. |
| Spojené státy | Varvara Lepčenková | 27. | 6. |
| Rusko | Jelena Vesninová | 29. | 7. |
 Německo | Julia Görgesová | 30. | 8. |
- 1) Žebříček WTA k 22. dubnu 2013.[3]
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Estrella Cabezaová Candelaová
Šachar Pe'erová
Aravane Rezaïová
Galina Voskobojevová
Mónica Puigová – jako šťastná poražená
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka | Stát | Hráčka | WTA1 | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Spojené státy | Raquel Kopsová-Jonesová | Spojené státy | Abigail Spearsová | 29. | 1. |
 Tchaj-wan | Čan Chao-čching | Francie | Kristina Mladenovicová | 73. | 2. |
 Jižní Afrika | Natalie Grandinová |  Česko | Vladimíra Uhlířová | 73. | 3. |
 Chorvatsko | Darija Juraková |  Maďarsko | Katalin Marosiová | 79. | 4. |
- 1 Žebříček WTA k 22. dubnu 2013; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru.
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Sofia Araújová / Joana Vale Costová
Darja Gavrilovová / Bárbara Luzová
Přehled finále
Mužská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku Portugal Open 2013 – mužská dvouhra.
Stanislas Wawrinka vs. David Ferrer, 6–1, 6–4
Ženská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku Portugal Open 2013 – ženská dvouhra.
- Anastasija Pavljučenkovová vs. Carla Suárezová Navarrová, 7–5, 6–2
Mužská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku Portugal Open 2013 – mužská čtyřhra.
Santiago González / 
Scott Lipsky vs. 
Ajsám Kúreší / Jean-Julien Rojer, 6–3, 4–6, [10–7]
Ženská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku Portugal Open 2013 – ženská čtyřhra.
Čan Chao-čching / Kristina Mladenovicová vs. 
Darija Juraková / 
Katalin Marosiová, 7–6(7–3), 6–2
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Portugal Open na anglické Wikipedii.
- ↑ PEREIRA, Paulo Jorge. Portugal Open com 650 mil euros de prémios [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
- ↑ ATP Estoril: Entry list. Seppi, Fognini e Lorenzi nel tabellone principale [online]. livetennis.it [cit. 2013-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schiavone, Bartoli, Vinci, Pavlyuchenkova e Cirstea encabeçam melhor lista feminina de sempre no Jamor [online]. O Jogo [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
