Portugalci
| Portugalci Portugueses | |
|---|---|
   1. řada: Marie I. Portugalská • Jindřich Mořeplavec • Vasco da Gama | |
| Populace | |
| cca 42 mil.[1][2] | |
| Země s významnou populací | |
 Portugalsko 11 000 000 (2011)[3] | |
 Brazílie | 60,000,000 5,000,000 (způsobilí pro portugalské občanství [4] |
 Venezuela | 550 000 |
 Spojené království | 88,161 |
 Jižní Afrika | 300 000 |
 Švýcarsko | 193 299[5] |
 Německo | 170 000 |
 Španělsko | 126 651 |
 Angola | 200,000[6] |
 Kanada | 429 850 [7] |
| Jazyk(y) | |
| portugalština | |
| Náboženství | |
| 81 % katolíci, 3,9 % ostatní křesťanská vyznání, 0,6 % jiná náboženství, 8,3 % neznámé 6,85 % bez vyznání (2011)[8] | |
| Příbuzné národy | |
| Španělé, Italové, Francouzi, Rumuni | |
Portugalci (portugalsky Portugueses) jsou románský národ, na jehož utváření působily také germánské a keltské vlivy. Dorozumívacím jazykem je portugalština, dominuje římskokatolické křesťanství.
V Portugalsku žije 10 miliónů Portugalců. Celkový počet Portugalců je však obtížné stanovit, neboť u velké části potomků těch, kteří se usadili v bývalých portugalských koloniích, můžeme jen sotva hovořit o (portugalské) národnosti; v Brazílii, jež má 184 miliónů, je počet osob portugalského původu okolo 100 miliónů.
Známí Portugalci
Portugalci ovlivnili evropské a světové dějiny svými objevitelskými námořními plavbami a kolonizací části Jižní Ameriky, Afriky a Indie. Nejznámějším portugalským mořeplavcem byl Fernão de Magalhães, který obeplul jako první jižní cíp Ameriky. Vasco da Gama jako první slavně obeplul Afriku. Pedro Álvares Cabral objevil pro Evropu Brazílii, Bartolomeu Dias jako první Evropan obeplul mys Dobré naděje, po řece Kongo se plavil Diogo Cão, Tichý oceán prozkoumal Pedro Fernandes de Queirós, ústí Río de la Plata objevil Juan Diaz de Solís, jako první Portugalec nalezl cestu do Indie Pedro da Covilhã, Somálsko dobyl Tristão da Cunha, mys Búdždúr obeplul Gil Eanes, proslulým conquistadorem byl i Afonso de Albuquerque či Juan Rodriguez Cabrillo. Klíčovým organizátorem a financiérem portugalských objevitelských plaveb byl Jindřich Mořeplavec. Z trůnu hlavní dobyvatelské akce řídil především Jan II. Portugalský a Manuel I. Portugalský. Fernão Mendes Pinto proslul literárním zpracováním svých nepříliš důvěryhodných historek z objevitelských cest.
Nejslavnějším portugalským vědcem je neurolog António Egas Moniz, který roku 1949 získal Nobelovu cenu za fyzilogii, a to za průkopnictví v oblasti cerebrální angiografie. Je dosud jediným Portugalcem, který získal Nobelovu cenu za vědu.
Středověká portugalská židovská komunita dala vzejít dvěma významným filozofům: Izáku Abrabanelovi a Urielu da Costovi.
Nejvýznamnějšími spisovateli a básníky jsou Luís de Camões a Fernando Pessoa. José Saramago získal roku 1998 Nobelovu cenu za literaturu, jako první a dosud jediný portugalský spisovatel. Klasikem portugalské prózy je José Maria de Eça de Queirós. Mezinárodního úspěchu dosáhl i Almeida Garrett, Miguel Torga, v posledních letech pak António Lobo Antunes, José Luís Peixoto či Sophia de Mello Breyner Andresenová. Nejvýznamnějším dramatikem je středověký autor Gil Vicente.
Tak jako Španělé flamenco či Francouzi šanson, i Portugalci rozvinuli svůj osobitý národní hudební styl zvaný fado. Jeho klasickou a asi nejslavnější představitelkou byla Amália Rodriguesová. Dnes styl fado reprezentuje například Dulce Pontesová, zpěvačka Mariza, nebo skupina Madredeus. V Hollywoodu se ve 30.-50 letech prosadila herečka a tanečnice Carmen Miranda. Nejvýznamnějším portugalským filmovým režisérem je Manoel de Oliveira.
Významnými architekty jsou Álvaro Siza Vieira a Eduardo Souto de Moura.
Jako zakladatele státu Portugalci ctí Alfonse I. Portugalského. Za zakladatele moderního státu považují Markýze de Pombal, jehož pravé jméno znělo Sebastião José de Carvalho e Melo. Mezi významné politiky 20. století patří José Manuel Durão Barroso, který byl předsedou Evropské komise. Po 36 let (1932–1968) byl portugalským ministerským předsedou představitel autoritářského režimu Nový stát António de Oliveira Salazar. Symbolem odporu proti Salazarovi se stal především komunista Álvaro Cunhal. Zcela zapomenutým byl dlouho Aristides Sousa Mendes, který se ve 40. letech vzepřel pokynům salazarovské diktatury a vydal víza 30 000 cizinců, zejména Židům, prchajícím před smrtelným nebezpečím z Německa a z jiných Německem okupovaných zemí. Až na konci 80. let ho portugalský stát docenil a v televizní anketě z roku 2006 ho diváci zvolili 3. největším Portugalcem všech dob.
Velkou roli v portugalské společnosti tradičně hraje katolická církev. Její velkou osobností byl Antonín z Padovy, který se navzdory svému zaužívanému jménu narodil v Lisabonu, a v Portugalsku dnes patří k nejuctívanějším svatým.
Portugalským národním sportem je fotbal. Nejslavnější hráči byli Eusébio, Luis Figo a Cristiano Ronaldo. Vysoký kredit si drží i trenér José Mourinho. Pedro Damiano je klasikem dějin šachu, po němž je pojmenováno otevření Damianova obrana.
Odkazy
Reference
- ↑ Estudo descobre 31,19 milhões de portugueses pelo mundo [online]. Dn.pt [cit. 2014-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. (anglicky)
- ↑ Určení portugalského etnika je komplikováno koloniální historií Portugalska. Portugalsko samotné má necelých 11 milionů obyvatel. Počet 42 milionů Portugalců se vztahuje k odhadu dalších 31 milionů lidí s portugalskými prarodiči; tito lidé by podle portugalských zákonů měli jako potomci portugalských prarodičů nárok na občanství. Emigração: A diáspora dos portugueses Archivováno 28. 10. 2014 na Wayback Machine. (2009)
- ↑ INE, Statistics Portugal
- ↑ noticiaslusofonas.com
- ↑ www.bfs.admin.ch [online]. [cit. 17-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-08-2013.
- ↑ José Eduardo dos Santos diz que trabalhadores portugueses são bem-vindos em Angola [online]. Observatório da Emigração [cit. 2013-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ethnic Origin (264), Single and Multiple Ethnic Origin Responses (3), Generation Status (4), Age Groups (10) and Sex (3) for the Population in Private Households of Canada, Provinces, Territories, Census Metropolitan Areas and Census Agglomerations, 2011 National Household Survey [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://censos.ine.pt/xportal/xmain?xpid=CENSOS&xpgid=censos_quadros_populacao
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Portugalci na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Portugalec ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Detail of standing man with moustache and Burgundian-style chaperon in the "Panel of the Prince" (third panel of the St. Vincent panels, usually dated c.1470, attributed to painter Nuno Gonçalves). This figure is most commonly identified as Prince Henry the Navigator (died 1460, aged 66). Several scholars (e.g. Markl, 1994; Salvador Marques, 1998) have recently disputed this identification, and instead proposed this to be an image of King Edward of Portugal (d. 1438, aged 47), although this is not yet widely accepted.
.jpg)
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Maria de Medeiros au festival de Cannes.
Vlajka Angoly