Portál:Česko
Česko (plným názvem Česká republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Hlavním městem země je Praha. Rozkládá se na ploše 78 867 km, na území tří historických zemí (Čech, Moravy a části Slezska). Současné administrativní se dělení čítá 14 samosprávných krajů. Prvním doloženým státním útvarem na českém území byla v druhé polovině 9. století Velká Morava. Roku 1212 vzniklo České království, k němuž byla postupem času připojená další území, jejichž právní sounáležitost posvětil Karel IV. v roce 1348. Země Koruny české se v roce 1526 staly trvalou součástí Habsburských držav. Roku 1918 vzniklo spojením Zemí Koruny české a částí Horních Uher nezávislé Československo. Před vypuknutím druhé světové války byly Čechy a Morava anektovány nacistickým Německem. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva z pohraničních oblasti obnoveného státu. Komunistická strana vládla v tomto státě od roku 1948 do sametové revoluce v roce 1989. V roce 1993 zaniklo Československo. Česko je od roku 1999 členským státem NATO a od roku 2004 také Evropské unie. e |
Článek: e | Obrázek: e |
Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem v soustavě soudů České republiky. Jeho hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v trestním řízení a v občanském soudním řízení, a to především rozhodováním o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a zaujímáním sjednocujících stanovisek. Soud vznikl v souvislosti se vznikem samostatné České republiky začátkem roku 1993 transformací Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, přičemž z dosavadního Nejvyššího soudu České republiky, existujícího od uskutečnění federalizace Československa roku 1969, se stal Vrchní soud v Praze. Soud sídlí v památkově chráněné budově postavené roku 1932, původně sídlu Všeobecného penzijního ústavu. | Národní památník na Vítkově |
Sídlo: e | Biografie: e |
Varnsdorf (německy Warnsdorf, hornolužickosrbsky Warnoćicy) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Protéká jím říčka Mandava a je ze tří stran obklopen územím Německa. Leží 32 km východně od Děčína a 34 kilometrů severozápadně od Liberce. Obec s rozšířenou působností Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín, žije zde necelých 16 tisíc obyvatel, výměra katastru města je 26,21 km2. Skládá se z místních částí Varnsdorf, Studánka a Světliny 1. díl. Ve Varnsdorfu jsou hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-Seifhennersdorf a Varnsdorf-Großschönau, dále přes město vede peážní železnice z Žitavy do Eibau. Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplné liturgické provedení Beethovenovy slavnostní mše Missa Solemnis. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí Rakouska-Uherska. V tomtéž roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenství a výroby textilu. | Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936, Praha, Československo) je český dramatik, scenárista, herec a autor písňových textů. Po studiu na gymnáziu a Vysoké škole pedagogické, kterou dokončil roku 1958, odešel společně se svou budoucí manželkou učit do západních Čech, nejprve do Měcholup a poté do Žatce. Po čtyřech letech ale pedagogickou dráhu opustil a začal pracovat v Československém rozhlase. Zde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu vinárna U pavouka, v němž vznikla postava zneuznaného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje. Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající odkaz Járy Cimrmana. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších třinácti se pak spoluautorsky podílel spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech hrách divadla také Svěrák hraje. Se Smoljakem začali posléze psát i filmové scénáře a v natočených filmech se pak obvykle jako herci také objevovali. Některé scénáře, například pro filmy Vrchní, prchni! nebo Tři veteráni, pak psal Svěrák i sám. Během osmdesátých let 20. století spolupracoval Svěrák také s režisérem Vítem Olmerem, v jehož několika filmech rovněž hrál. Na začátku devadesátých let téhož století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku 1996. |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak Komunistické strany Československa
Autor: Dezidor, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Nejvyššího soudu České republiky, Brno
Husitská korouhev
Znak města Kladna
Původní podoba znaku s polovinou orlice (připomínající znak majitelů Kladna Žďárských ze Žďáru) a rysem (pravděpodobně symbol hojných lesů v okolí Kladna) byla ustanovena privilegiem Ferdinanda I. z 22. prosince cs:1561. Hornická kladiva do znaku přidal cs:František Josef I. 5. srpna cs:1914. V 60. až 80. letech 20. století bývala nad kladiva umisťována červená pěticípá hvězda; tento doplněk však ani v oné době nebyl městu oficiálně schválen. Na rozdíl od většiny českých měst Kladno běžně užívá znak ne na prostém, ale zdobeném štítě, jaký byl v municipální heraldice užíván v době polepšení z roku 1914.Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Památník na Vítkově v Praze (památník a socha Jana Žižky)
Znak Slezska
Znak statutárního města Ostravy
V modrém štítě vpravo hledící zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem Z a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi.
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Znak města Kroměříž
Autor: Chris die Seele, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Český Krumlov. V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami a s prázdnou branou s vytaženou mříží přirozené barvy, za ní dvě stříbrné hranolové věže (se dvěma viditelnými stranami) s okny a červenými sedlovými střechami se zlatými makovicemi. Mezi nimi stříbrný štítek, v něm tři slétající se černí rozkřídlení havrani držící v zobácích ve středu červenou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Na horním okraji štítu turnajský helm s korunou, klenotem čevená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, přikrývadla červeno - stříbrná a modro - stříbrná.
Autor:
- Czechoslovakia_COA_small_2.svg: Shazz
- Logo_of_the_Czech_Armed_Forces.svg:
- SVG conversion: Petr Kadlec
- SVG file of the coat of arms of the Czech Republic by Tlusťa
- derivative work: Mboro (talk)
Logo of the Czechoslovak Army (before 1961).
Znak Moravy: Moravská orlice (stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli štítu).
(c) Mirek256 na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Letecký snímek náměstí ve Varnsdorfu.
Autor: unknown, Licence: Copyrighted free use
Znak Mariánských Lázní
Small Coat of Arms of the city of Plzeň, Czechia
coat of arms
Znak města Prostějov. Zlato-modře polcený štít, pravé pole červeně mřežované čtyřmi kosmými a pěti šilmými pruhy se zlatými šestihrotými hvězdičkami coby hřeby v místech křížení. V levém poli půl černé orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Znak statutárního města Most. V modrém štítě stříbrný vyklenutý most z kvádrů, o třech obloucích s pilíři vyrůstajícími ze spodního okraje štítu a čtrnácti stínkymi cimbuří. Na mostě dvě stříbrné kvádrované věže, ze dvou stran viditelné. Každá věž má v přízemí po levé straně černou prázdnou bránu a v patře po jednom okně nad branou, po dvou oknech na boční stěně. Věže vrcholí třemi stínkami cimbuří na každé stěně a červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Na mostě mezi věžemi rostoucí stříbrný doprava obrácený dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou korunou na hlavě, předními tlapami se opírající o pravou věž. Nad hlavou lva zlatá šestihrotá hvězda.
Vlajka Severoatlantické aliance (NATO).
Znak města Kadaň, okres Chomutov, Česko
- V modrém štítě na vodě přirozené barvy do oblouku stříbrná kvádrovaná hradba, uprostřed s věží s prolomenou branou a vytaženou černou mříží. Ve věži nad branou dvě oblouková okna, nad nimi dvě menší okna. Po stranách vynikají z hradby dvě okrouhlé věže, každá nahoře se dvěma okny a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Věže jsou stříbrné, okna černá a vedle sebe. Na prostřední věži kolčí helm s červeno-stříbrnými přikryvadly, klenotem černé křídlo. Krajní věže přeloženy štítky, vpravo stříbrný s doleva obrácenou černou orlicí, vlevo červený se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku.