Poschingerové

Poschingerové
Země	Svatá říše římská Bavorské království Německo
Tituly	rytíři, svobodní páni, baroni
Zakladatel	Rapoto de Paskengen
Rok založení	1140
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poschingerové jsou starobylý bavorský šlechtický rod svobodných pánů, který je poprvé zmíněný v listinách roku 1140. Rodová linie ve Frauenau byla povýšena do rytířského a později baronského stavu Bavorského království, kde zastávala dědičné místo říšských radních stavovského sněmu.^[1][2][3] Linie tohoto rodu je stále aktivní, vlastní a spravuje svůj majetek, včetně panství Frauenau a pozemků v Bavorském lese.^[4]

První doložená větev rodu Poschingerů působila jako ministerialita pasovských biskupů. Prvním známým členem rodu je jistý Rapoto de Paskengen zmíněný v listinách z roku 1140 v souvislosti s augustiniánským klášterem v Aldersbachu.^[5] Další linie rodu žily v oblastech kolem Mitterfelsu, Mettenu, Deggendorfu a později také v Pförringu u Ingolstadtu, na panství Sicklasberg u Konzellu a někteří Poschingerové působili jako radní ve Straubingu.

Rodokmen rodu nepřerušovaně pokračuje od jeho založení k Joachimu Poschingerovi z Pförringu (1523-1599), který je považován za člena poschingerské větve, která byla založena kolem roku 1262. Joachim Poschinger koupil v roce 1568 od rodu Degenbergů sklářské panství Zwieselau v zemském okrese Řezno, čímž začala sklářská tradice rodu Poschingerů, která přetrvala dodnes. Joachim obdržel 19. října 1547 v Řezně erbovní listinu od Petra Apiana, dvorního palatina císaře Karla V. a jeho syn Paulus získal roku 1592 sklářské panství Oberfrauenau v Bavorském lese, které se stalo rodovým sídlem této větve.^[6][7]

Díky držení Oberanzenbergu získal Wilhelm Poschinger 18. prosince 1643 od knížecího kurfiřta Maxmiliána I. šlechtický titul landsasse v Horní Falci.^[8] Od této doby rod Poschingerů získal vliv i v Horní Falci.^[6][9]

V roce 1873 byl Georg Benedikt II., rytíř z Poschingeru a pán z Frauenau, jmenován dědičným císařským radou bavorské koruny. Podle pořadí nástupnictví přešlo po smrti Georga Benedikta svěřenství na jeho bratra Eduarda Ferdinanda, který ho v roce 1901 předal svému synovi Eduardu Georgu Benediktovi, který byl 1. listopadu 1901 jmenován říšskou radou.^[10] V Mnichově 24. července 1901 byl imatrikulací Eduard Ferdinand Ritter von Poschinger povýšen knížetem regentem Luitpoldem Bavorským do dědičného baronského stavu s právem užívat titul Freiherr Poschinger von Frauenau.^[11][12]

Na příkaz regionálního prezidenta z 21. května 1953 byla přejmenována rodová linie Freiherr von Poschinger von Frauenau na Freiherr von Poschinger-Bray, důvodem byl sňatek Adalberta Freiherr Poschinger s Annou Marií, dědičkou hrabat z Bray-Steinburg.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků House of Poschinger na anglické Wikipedii a Poschinger (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poschingerové na Wikimedia Commons