Cevenka

Jak číst taxoboxCevenka
alternativní popis obrázku chybí
Cevenka Posoqueria latifolia
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodcevenka (Posoqueria)
Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cevenka[1] (Posoqueria) je rod rostlin patřící do čeledi mořenovité (Rubiaceae). Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a nápadnými bílými květy s velmi dlouhou korunní trubkou, které jsou opylovány lišaji. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v tropické Latinské Americe. Některé druhy mají neobyčejný způsob opylování. Nejběžnější druh Posoqueria latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná rostlina. Některé druhy mají omezený význam v místní medicíně nebo mají jedlé plody.

Popis

Cevenky jsou beztrnné keře a stromy s jednoduchými, vstřícnými, poměrně velkými listy. Listy jsou řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou trojúhelníkovité až kopinaté, vytrvalé nebo opadavé, interpetiolární. Květy jsou velké a nápadné, stopkaté, uspořádané v chudých nebo bohatých, vrcholičnatých koncových květenstvích typu chocholík či nepravý okolík. Kalich je zakončen 5 laloky. Koruna je bílá (stárnutím žloutnoucí), nálevkovitá, s velmi dlouhou a úzkou korunní trubkou zakončenou 5 laloky. Uvnitř je lysá nebo s papilami či chloupky v ústí. Tyčinek je 5, jsou přirostlé v ústí korunní trubky a vyčnívají z květů. Jsou buď pravidelně nebo dvoustranně souměrně uspořádány. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje 1 nebo 2 nedokonale oddělené komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je oranžová až hnědá, kulovitá nebo elipsoidní či vejcovitá, kožovitá nebo dužnatá bobule s kožovitým až dřevnatým endokarpem.[2][3]

Rozšíření

Rod cevenka zahrnuje asi 25 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.[2] Cevenky rostou zejména ve vlhkých tropických nížinných a montánních lesích, v poříčních galeriových lesích a také v keřové vegetaci. Nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem je P. latifolia.[3]

Ekologické interakce

Květy cevenek jsou vonné, otevírají se na noc a vyhledávají je noční motýli s dlouhým sosákem, zejména lišajové. Korunní trubka je jen 2 až 4 mm široká a může dosáhnout délky až 36 cm. U některých druhů (např. P. latifolia) se vyvinul unikátní způsob opylování. Tyčinky jsou v čerstvě otevřených ohnuté do středu květu, nitky jsou pod napětím a prašníky jsou spojené v jeden podlouhlý celek. Při pohybu opylovače se prudce vymrští do stran a při tom popráší hlavu opylovače pylem.[2][4][3] Plody některých druhů (P. latifolia, P. acutifolia, P. longiflora) vyhledávají jako potravu různá pralesní zvířata, např. opice.[5]

Taxonomie

Rod Posoqueria je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Ixoroideae a tribu Posoquerieae. V minulosti byl součástí tribu Gardenieae. Tento rod je často zaměňován s jiným, podobným rodem rovněž z čeledi mořenovité, Tocoyena. Oba rody lze jednoznačně rozlišit podle způsobu jakým je koruna složena v poupěti.[2]

Význam

Rozloupnutý plod Posoqueria latifolia

Druh P. acutifolia je v tropické Americe vysazován k zalesňování narušených ploch. Dřevo je středně trvanlivé a má jen místní význam. Odvar z kůry P. latifolia a P. panamensis slouží k léčení průjmů a proti střevním parazitům, prášek z květů P. latifolia jako repelent.[5] Nasládlý míšek obklopující semena P. latifolia a některých dalších druhů je jedlý, není však vzhledem k málo libé vůni příliš chutný.[6][7]

Druh P. latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná dřevina.[8] Není udáván ze žádné české botanické zahrady.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c d BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII). Missouri: Timber Press, 2004. ISBN 0915279460. (anglicky) 
  3. ↑ a b c TAYLOR, Charlotte M.; HAMMEL, Barry; GEREAU, Roy E. Rubiacearum Americanarum Magna Hama Pars XXVII: Six new species and a new taxonomic view of Posoqueria. Novon. 2011, čís. 21(1). Dostupné online. 
  4. ↑ PUFF, Christian et al. United stamens of Rubiaceae. Morphology, anatomy; their role in pollination ecology. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1995, čís. 82(3). Dostupné online. 
  5. ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  6. ↑ MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642. 
  7. ↑ FERN, Ken. Useful Tropical Plants: Posoqueria latifolia [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  9. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Starr 030807-0117 Posoqueria latifolia.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Posoqueria latifolia (flower). Location: Maui, Keanae Arboretum
Starr 030807-0116 Posoqueria latifolia.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Posoqueria latifolia (fruits). Location: Maui, Keanae Arboretum
Posoqueria latifolia 1.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Posoqueria latifolia, Kaffeegewächse (Rubiaceae) - Costa Rica: Prov. Puntarenas, Hacienda Barú NW Dominical
Posoqueria latifolia, the Monkey Apple. (9394583358).jpg
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0

The seed coatings of Guayabo de Mono fruit are eaten by humans as well as monkeys. Photo from Indio Maiz Reserve, southeastern Nicaragua.

In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/coffee/index.html
Posoqueria latifolia kz1.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Posoqueria latifolia at the New York Botanical Garden