Postoloprtský masakr

Postoloprtská kasárna

Postoloprtský masakr se stal po druhé světové válce v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu 2 300 – 3 000 internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců.[1] Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti.

Okolnosti

Město Postoloprty bylo určeno Hlavním štábem ministerstva národní obrany jako nové hlavní sídlo štábu 1. divize.[2] V polovině května 1945 dorazila do Postoloprt její první operační skupina s úkolem vyčistit oblast od Němců.[3][2] Na místě jí pomáhal oddíl Revolučních gard vedený bývalým obecním policistou Bohuslavem Markem.[4]

Na konci května a v červnu 1945 tak Československá armáda v Postoloprtech soustředila a internovala několik tisíc civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt na Lounsku a nedalekého Žatce.[5] Internovaní byli rozděleni – muži ve věku od 13 do 65 let byli odvedeni do kasáren, zatímco ženy, děti a starci byli soustředěni v lágru v bažantnici.[5] Tam byl původně výcvikový tábor Hitlerjugend.[6] Následně bylo nejméně 763 z nich bez soudu zastřeleno. Popravy probíhaly přímo v bažantnici, u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.[7] Mezi popravenými bylo i pět chlapců z Hitlerjugend ve věku od 12 do 15 let, kteří chtěli z internačního tábora utéct či si natrhat ovoce. Chytila je hlídka a na příkaz Bohuslava Marka je brutálně zmlátila. Poté je před zraky ostatních internovaných demonstrativně popravila.[5] Další internovaní byli později odsunuti do Německa.

První vyšetřování

„Druhá věc je, jestli by bylo taktické, abychom ventilovali veřejně otázku, ze které zahraničí dělá velkou kampaň proti Československé republice, proti naší národní revoluci.“

— Závěrečná zpráva Dr. Jaroslava Kokeše,
člena vyšetřovací komise v roce 1947[7][3]

V roce 1947 se postoloprtským masakrem začala zabývat vyšetřovací komise Ústavodárného národního shromáždění vedená lidoveckým poslancem bezpečnostního výboru JUDr. Bohumírem Bunžou.[4]

Pomník událostí v Postoloprtech

Komisi dále tvořili poslanci Dr. Jaroslav Kokeš, Václav Holub, Josef Horváth a Dr. Kácl.[8] Na její popud byla ve dnech 17. – 27. září 1947 provedena tajná exhumace obětí.[4] Exhumace proběhla za přítomnosti úřední komise sestávající z velitele voj. útvaru, úředního lékaře a vyšetřujícího soudce. Nalezeno bylo devět hromadných hrobů a v nich 763 těl, z toho pět žen a jedno dítě.[7] Celkem 452 těl přitom bylo nalezeno v bažantnici.[7] Skutečný počet obětí však může být vyšší, protože všechny hroby nemusely být nalezeny. Komise vyslechla Černého i Marka. Černý ve své výpovědi vydání rozkazu přiznal a Marek ve výpovědi odhadl počet popravených na tisíc osob.[7] Divoký odsun Němců však byl věcí mimořádně politicky citlivou, proto nebyli viníci označeni a závěrečná zpráva komise zůstala tajná. Rovněž ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra celou záležitost ospravedlňovaly revoluční odplatou.[4] Po nástupu komunistického režimu bylo jakékoliv další vyšetřování zastaveno a z postoloprtského masakru se stalo tabu.[5] Poslanec Bunža musel po únorovém převratu emigrovat a v následném politickém procesu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.[4] V souvislosti s masakrem tak nebyl nikdy nikdo souzen.

Obnovené vyšetřování

„Tehdejší trestní řád neznal trestný čin genocida. Kdyby ale existoval, neobvinil bych je z vraždy, ale z genocidy.“

— Vyšetřovatel Pavel Karas v roce 2009[5]

Případ byl znovu otevřen po sametové revoluci v roce 1989. Policie případ vyšetřovala celkem třikrát.[7] Nejprve konstatovala, že k masakru skutečně došlo, nebyla však schopna označit jeho viníky.[5] K tomu došlo teprve po vyšetřování vedeném v letech 2006–2009. Policie tehdy vyslechla na 37 svědků včetně osob žijících v Německu. Policie došla k závěru, že k vraždě pětice chlapců dal rozkaz štábní kapitán Vojtěch Černý, zatímco k vraždě dalších třech osob dal rozkaz vyučený švec a obecní policista z Postoloprt Bohuslav Marek. Černý s Markem přitom byli s největší pravděpodobností zodpovědní i za ostatní vraždy.[5] Podle vyšetřovatele Pavla Karase šlo podle tehdejšího práva o vraždy, které by ale dnes byly klasifikovány jako genocida.[5]

Pamětní kříž v levonické bažantnici, kde byla pohřbena část obětí masakru

Počet obětí

Při exhumaci bylo nalezeno 763 obětí masakru, tento počet však zřejmě není konečný. Ve zprávě parlamentní vyšetřovací komise, ustavené v roce 1947, je počet obětí odhadován na 2 300 osob. Odhady historiků se pohybují mezi 2 000 – 3 000 mrtvých.[7]

Pomník

Dne 4. listopadu 2009 se postoloprtské zastupitelstvo usneslo, že v místě masové vraždy vznikne pomník. Stalo se tak po dvou předchozích zamítnutích. Na pomníku, jehož zřízení zaplatila postoloprtská radnice, je česky a německy nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945“. Z původního návrhu textu, znějícího „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, tak byla vypuštěna informace o německé národnosti obětí a rovněž označení tehdejších poprav za masakr bylo nahrazeno neutrálním slovem událost.[3]

Přímo v místě masakrů v tzv. Levonické bažantnici, u odbočky ze silnice od Postoloprt, pak byl soukromou iniciativou místního občana Petra Zemánka v téže době (jako reakce na údajně alibistický text oficiálního pomníku) umístěn kříž s dvojjazyčným nápisem připomínajícím mučení a likvidaci německých obyvatel regionu.[9] V roce 2022 byla pamětní smaltovaná tabule s podobným dvojjazyčným nápisem umístěna, rovněž ze soukromé inciativy, v Lenešické bažantnici severně od silnice I/7.[10]

Ve filmu

O masakru vznikl hraný dokumentární film Postoloprty 1945 - česká odplata, rekonstruující průběh vyšetřování poslanecké komise. Film odvysílala 8. listopadu 2022 Česká televize. Film režíroval Jakub Wehrenberg, kamerové záběry vedl Jakub Kolář a střih provedl Pavel Podracký.[11] Film je k dispozici ke zhlédnutí na stránkách iVysílání České televize.[12]

Odkazy

Reference

  1. Vznikne památník obětem postoloprtského masakru [online]. Týden, rev. 2009-11-04 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. 
  2. a b KUČERA, Vladimír. Historie.cs (eu): Také vraždy přivítaly mír [online]. Česká televize, rev. 2007-12-26 [cit. 2010-05-11]. Dostupné online. 
  3. a b c DRDA, Adam. Pomník "postoloprtským událostem" [online]. Český rozhlas, rev. 2009-11-09 [cit. 2010-05-11]. Dostupné online. 
  4. a b c d e NAVARA, Luděk. Příliš mnoho mrtvých na severu Čech [online]. MF Dnes/CS Magazín, rev. 2006 [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-10. 
  5. a b c d e f g h BÁRTOVÁ, Eliška. Největší poválečný masakr Němců vyřešen. Známe vrahy. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 2009-06-01 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. 
  6. Přehled významných historických událostí [online]. Město Postoloprty, rev. 2008-02-25 [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. 
  7. a b c d e f g BÁRTOVÁ, Eliška. Největší masakr: Sto lopat, sto motyk, 763 zastřelených [online]. Aktuálně.cz, rev. 2009-06-01 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. 
  8. VACEK, Eduard. Poválečný gestapismus – 2 díl. Historická penologie. 2004, čís. 4, s. 14. Dostupné online. 
  9. Římskokatolická farnost - děkanství Postoloprty a farnost Lenešice - » Vztyčení kříže v levonické bažantnici. postoloprty.farnost.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  10. Postoloprty | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  11. Postoloprty 1945 - česká odplata - csfd.cz
  12. Postoloprty 1945 - česká odplata - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

  • VACEK, Eduard. Poválečný gestapismus – 2 díl. Historická penologie. 2004, čís. 4, s. 11–18. Dostupné online. 
  • Andreas Kalckhoff; Otokar Löbl. Pravdou k smíření - „Případ Postoloprty“ a jeho vyrovnání 1945-2010. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-30. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gedenkkreuz-Postelberg1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Gedenkkreuz mit Erinnerungstafel an die Ermordnung deutscher Opfer im Jahr 1945 im Lewanitzer Fasanengarten, errichtet 2010 (Levonice bei Postoloprty), mit folgendem Text:

Nutzlosen Opfern 1943-45

Hier stand ein Arbeitslager für Häftlinge aus gemischten jüdischen Familien. Im Jahre 1945 wurde es zu Foltern und Liquidierung deutscher Bevölkerung missbraucht.
Postoloprty kasernen2.jpg
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Kasernengebäude in Postoloprty / Postelberg (Nordböhmen, Tschechische Republik) bis 1918 k.k. Landwehr-Dragonerkaserne
Postelberg-Gedenkst.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Gedenkstätte auf dem Friedhof in Postelberg/Postoloprty