Potštát
Potštát | |
---|---|
Bočkovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Hranice |
Obec s rozšířenou působností | Hranice (správní obvod) |
Okres | Přerov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′13″ s. š., 17°39′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 246 (2023)[1] |
Rozloha | 34,07 km²[2] |
Nadmořská výška | 502 m n. m. |
PSČ | 753 62 |
Počet domů | 402 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Zámecká 1 753 62 Potštát potstat@cbox.cz |
Starosta | René Passinger |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Potštát | |
Další údaje | |
Kód obce | 517101 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Potštát (německy Bodenstadt[4]) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce (přítok řeky Bečvy) v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Název
Původní podoba jména byla Botenstadt ("Poslovo město"). České jméno vzniklo hláskovou úpravou německého, jeho první část někdy chápána jako od předložky pod (proto se často psalo Podštát).[5]
Obyvatelstvo
(Statistické údaje k 30. 6. 2008)[6]
Část města | Počet obyvatel | Průměrný věk |
---|---|---|
Potštát | 784 | 38,78 |
Boškov | 73 | 44,75 |
Kovářov | 112 | 40,60 |
Kyžlířov | 153 | 38,49 |
Lipná | 77 | 44,36 |
Celkem | 1199[pozn. 1] | 39,63 |
- ↑ Z toho 610 mužů a 589 žen.
Věk od-do | Počet obyvatel |
---|---|
Do 6 | 60 |
7-18 | 161 |
19-30 | 204 |
31-40 | 176 |
41-50 | 163 |
51-60 | 192 |
61-70 | 142 |
71-80 | 70 |
81-90 | 30 |
91-100 | 1 |
Části města
- Potštát – k. ú. Potštát (dříve Potštát-město[7]), Potštát-Dolní Předměstí, Potštát-Horní Předměstí a Padesát Lánů
- Boškov – k. ú. Boškov
- Kovářov – k. ú. Kovářov u Potštátu
- Kyžlířov – k. ú. Kyžlířov
- Lipná – k. ú. Lipná
Historie
První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.[8]
V roce 1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.[9]
Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[10]
Pamětihodnosti
Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,[11] z té doby pochází nynější provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.[12]
Potštátský zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.
Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.
Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě. Jihovýchodním směrem se nachází Potštátské skalní město.
Galerie
Hodinová věž a morový sloup
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově
Zámek
Socha svatého Floriána
Společenský život
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[13]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 623.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 293, 294.
- ↑ Potštátský zpravodaj 4/2008; k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, ISBN 80-7277-039-X
- ↑ Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek, nakladatelství Profil, Ostrava, 1967
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 2/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 6/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154119573655661&id=224337820660
Související články
- Římskokatolická farnost Potštát
- Potštátské skalní město - skalní útvary přibližně jižně od města
- Bývalá Železná rozhledna - základy bývalé rozhledny přibližně jižně od města
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Potštát na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Podstát v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Potštát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/314294340070010-postel-s-vyhledem/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Isolda11, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Isolda11, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Milos Pospa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: