Potravní chování rodu Tyrannosaurus

Tyrannosaurus rex byl obří teropodní dinosaurus z konce křídového období.

Tyrannosaurus rex byl obřím dravým dinosaurem (teropodem z čeledi Tyrannosauridae), žijícím na konci křídového období před 68 až 66 miliony let. Obýval území dnešního západu Severní Ameriky a patřil nejspíš k dominantním, navíc poměrně hojným predátorům.[1][2] Interpretace jeho ekologické role a potravních návyků jsou ale stále předmětem vědeckých dohadů. Není například jisté, zda byl T. rex pouze aktivním predátorem, mrchožroutem, obojím, nebo zda dokonce nebyl kanibalem. Tato situace se navíc mohla výrazně měnit s věkem tyranosaurů.[3]

Aktivní lov

(c) Firsfron, CC BY-SA 3.0
Poraněné obratle na ocase edmontosaura dokládají, že tento jedinec byl za svého života napaden tyranosaurem.

Pro aktivní lov u tyranosaurů svědčí početné zkameněliny býložravých dinosaurů (například ceratopsid Triceratops a hadrosaurid Edmontosaurus) se stopami po zhojených zraněních od tyranosauřích zubů. Vzhledem k tomu, že se zranění u napadených jedinců hojila, je jisté, že dinosauři byli v době útoku živí a nešlo tedy o pojídání zdechlin.[4] Tyranosauři se také na svoji velikost dokázali pohybovat poměrně rychle a zřejmě tedy mohli ulovit většinu velkých býložravých dinosaurů ve svém okolí.[5]

Tyranosauři měli velmi dobré smysly (zejména čich a zrak) a dokázali tedy kořist detekovat na velké vzdálenosti.[6]

Zajímavé je, že v ekosystémech několika geologických souvrství možná žil společně Tyrannosaurus rex a gigantický sauropod Alamosaurus sanjuanensis, přičemž zástupci těchto druhů spolu možná sváděli souboje na život a na smrt (tyranosauři teoreticky mohli alamosaury aktivně lovit). O případné lovecké technice tyranosaurů, útočících na tyto gigantické býložravce, však dosud nic konkrétního nevíme.[7]

Výzkum publikovaný v srpnu roku 2021 ukázal, že zakončení čelistí bylo u tyranosaurů velmi citlivé a obsahovalo neurovaskulární senzorický systém, podobně jako u dnešních krokodýlů. Konec čelistí měl proto u těchto obřích teropodů funkci citlivého orgánu, detailně vnímajícího blízké okolí.[8]Tyranosauři tedy měli citlivý senzorický systém na konci čelistí. Ten jim umožňoval detailně prozkoumat jakékoliv objekty v dosahu, a to včetně kořisti, mláďat, jiných tyranosaurů, apod. Je možné, že tato funkce, kterou tyranosauři sdílejí se současnými krokodýly a vodními ptáky, umožňovala těmto dinosaurům lépe pečovat o svá mláďata, stavět hnízda nebo lépe a přesněji uchopovat do čelistí předměty.[9]

Mrchožroutství

Tyranosauři byli patrně příležitostnými mrchožrouty.

Pro pojídání zdechlin u tyranosaurů svědčí jejich velmi dobrý čich (kterým zřejmě dokázali odhalit čerstvou zdechlinu na kilometry daleko)[10] i jejich extrémně silný čelistní stisk (který jim zřejmě pomáhal jak při lovu, tak i při drcení kostí a dalších tkání při mechanickém zpracování a pojídání těl objevených zdechlin)[11]. Paleontolog Jack Horner se domnívá, že tyranosauři byli přednostními mrchožrouty a nelovili vůbec, nebo jen velmi vzácně.[12] Tento názor však byl již do značné míry vyvrácen fosilními důkazy.[13]

Kanibalismus

Fosilie tyranosaura, nasvědčující jeho kanibalismu.

Stopy po zraněních na kostech tyranosaurů dokazují, že tito teropodi byli vzájemně velmi agresivní a často spolu soupeřili o kořist, teritorium či o přístup k samicím. Vzájemné souboje byly na základě závažnosti zranění (identifikovaných na fosilních kostech) velmi surové a nezřídka vedly k těžkým zraněním nebo dokonce smrti jednoho ze soupeřů.[14] Objevují se také doklady o příležitostném kanibalismu tyranosaurů, kteří zřejmě v některých situacích (nedostatek potravy, živelná pohroma apod.) pojídali i těla jedinců stejného druhu.[15][16]

Související články

Odkazy

Reference

  1. http://www.osel.cz/9314-byl-t-rex-asijskym-imigrantem.html
  2. https://dinosaurusblog.com/2012/03/21/923597-tyranosauru-bylo-prilis-mnoho/
  3. Peterson, Joseph E.; Daus, Karsen N. (2019). "Feeding traces attributable to juvenile Tyrannosaurus rex offer insight into ontogenetic dietary trends". PeerJ. 7: e6573. doi:10.7717/peerj.6573
  4. https://dinosaurusblog.com/2013/08/06/t-rex-byl-aktivni-zabijak/
  5. DePalma II., Robert A., Burnham, David A., Martin, Larry D.,Rotchild Bruce M., Larson, Peter L. (2013). Physical evidence of predatory behavior in Tyrannosaurus rex." PNAS, 110(31): 12560-12564. doi:10.1073/pnas.1216534110
  6. https://www.idnes.cz/technet/veda/jak-lovil-t-rex-tyranosaurus.A210331_224746_software_mla
  7. SOCHA, Vladimír. Souboj titánů v druhohorním provedení. OSEL.cz [online]. 19. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  8. Soichiro Kawabe & Soki Hattori (2021). Complex neurovascular system in the dentary of Tyrannosaurus. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2021.1965137
  9. SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  10. https://dinosaurusblog.com/2018/12/06/jak-chytry-byl-skutecne-t-rex/
  11. http://www.osel.cz/9397-jak-drtivy-byl-skutecne-celistni-stisk-tyranosaura.html
  12. Horner, J. R. (1994). "Steak knives, beady eyes, and tiny little arms (a portrait of Tyrannosaurus as a scavenger)". The Paleontological Society Special Publication. 7: 157–164. doi:10.1017/S2475262200009497
  13. Holtz, Thomas R. (2008). "Chapter 20: A critical re-appraisal of the obligate scavenging hypothesis for Tyrannosaurus rex and other tyrant dinosaurs". In Larson, Peter; Carpenter, Kenneth (eds.). Tyrannosaurus rex: The Tyrant King. Book Publishers. pp. 371–394. ISBN 978-0-253-35087-9.
  14. Tanke, Darren H.; Currie, Philip J. (1998). "Head-biting behavior in theropod dinosaurs: paleopathological evidence". Gaia (15): 167–184. ISSN 0871-5424.
  15. Longrich, Nicholas R.; Horner, John R.; Erickson, Gregory M.; Currie, Philip J. (2010). "Cannibalism in Tyrannosaurus rex". PLOS ONE. 5 (10): e13419. doi:10.1371/journal.pone.0013419
  16. http://www.osel.cz/9878-tyranosauri-kanibalismus-potvrzen.html

Literatura

  • HORNER, J.; LESSEM, D. (1993). The Complete T. Rex. New York: Simon & Schuster.
  • LARSON, P.; CARPENTER, K. (eds.) (2008): Tyrannosaurus rex: The Tyrant King. Indiana University Press, Indianopolis.
  • SOCHA, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, Červený Kostelec.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tyrannosaurus-rex-Profile-steveoc86.png
Autor: Steveoc 86, Licence: CC BY-SA 4.0
A life restoration of the theropod dinosaur Tyrannosaurus rex.


• The proportions are based on a Tyrannosaurus skeletal reconstruction by Scott Hartman [1]
• It's not clear whether derived tyrannosaurs would have been covered in scales, feathers, or a combanation of both. A few small skin impressions have been described for Tyrannosaurus which show small pebbled skin; close relatives, Tarbosaurus and Gorgosaurus are known to have similar pebbled skin.[1][2] Skin impressions from the closley related Gorgosaurus are reported to show both smooth, naked skin and scales.[3][4] A 2017 study looked at a variety of tyranosaurid skin impressions and came to the conclusion that derived tyrannosaurs were probably scaly over most their body. [2]
What complicates the issue is that most coelurosaur fossils show feathers covering thier bodies and inference would suggest the same for tyrannosaurs. The smaller basal tyrannosauriod Dilong and the larger tyrannosauroid Yutyrannus also preserve feather impressions. This raises the probability that, derived tyrannosaurs had a mix of feathers and scales on different parts of the body or that feathers were lost as individuals reach maturity [5][6]
A study published in 2017 looked at the texture of a tyrannosaurs skull bones and suggested that there may have been large, flat Crocodile-like skin cracks/scales on the front of the snout of tyrannosaurids. [7] The details on the head in this restoration are based on an similar interpetration of bone texture by Mark Witton in which he suggests that certain areas of the head were covered in a cornified sheath as well as scales. [2]

I often update my images. If you want to post any of my images on a website, if possible, don’t host/save it to the website server. I’d prefer it if the image's Wikimedia URL is used or a link is provided to this page. This allows updates to be seen by future viewers. Thanks.


References

  1. Currie, Philip; Badamgarav, Demchig; Koppelhus, Eva. (2003). "'The First Late Cretaceous Footprints from the Nemegt Locality in the Gobi of Mongolia'" (PDF). Ichnos 10 (1): 1-13.
  2. a b Bell, P R., et al (2017). "Tyrannosauroid integument reveals conflicting patterns of gigantism and feather evolution". Biology Letters. DOI:10.1098/rsbl.2017.0092.
  3. Currie, P. (2001). 2001 A. Watson Armour Symposium: The Paleobiology and Phylogenetics of Large Theropods. Field Museum of Natural History, Chicago.
  4. Carpenter, Kenneth (1997) "Tyrannosauridae" in Currie, Philip J. & Padian, Kevin (eds.). , ed. Encyclopedia of Dinosaurs, San Diego: Academic Press, pp. 768 ISBN: 0-12-226810-5.
  5. Xu, X., Norell, M. A., Kuang, X., Wang, X., Zhao, Q., Jia, C. (2004). "Basal tyrannosauroids from China and evidence for protofeathers in tyrannosauroids". Nature 431: 680–684. DOI:10.1038/nature02855.
  6. (2012). "A gigantic feathered dinosaur from the Lower Cretaceous of China" (PDF). Nature 484: 92–95. DOI:10.1038/nature10906. PMID 22481363.
  7. (2017). "A new tyrannosaur with evidence for anagenesis and crocodile-like facial sensory system". Scientific Reports 7: 44942. DOI:10.1038/srep44942.
DMNS Edmontosaurus.png
(c) Firsfron, CC BY-SA 3.0
Fossil skeleton of Edmontosaurus with evidence of a Tyrannosaurus bite on the tail. Photograph taken at the Denver Museum of Nature and Science in 2007.
Tyrannosaurus cannibalism evidence.png
Autor: Nicholas R. Longrich, John R. Horner, Gregory M. Erickson, Philip J. Currie, Licence: CC BY 2.5

Tyrannosaurus rex bones bearing tooth marks made by Tyrannosaurus rex.

A1, A2: UCMP 137538, pedal phalanx in dorsal view. B1, B2: Pedal phalanx, MOR 1126, dorsal view. C1, C2, Humerus of MOR 902 in caudal view. D1, D2 metatarsal III of T. rex MOR 1602, medial view.
Tyrannosaurus Rex Growth Series.jpg
Autor: Maarten Heerlien from The Hague, The Netherlands, Licence: CC BY 2.0
Los Angeles Natural History Museum Dinosaur Hall