Pouštní dlažba

Pouštní dlažba (někdy také pouštní mozaika) je zvláštní druh pouštního povrchu, který vzniká eolitickou činností (odborně zvaná deflace), kdy jsou malé části transportovány pryč a těžší setrvávají na svém místě. Dochází tak k vytřídění podkladového materiálu, čímž vzniká hrubozrnný povrch tvořený většími kameny, které připomínají dlažbu. Jedná se o pasivní proces, během kterého jsou následně kameny poskládány téměř vedle sebe s minimálními mezerami.

V aridních oblastech není povrch pokryt vegetací, což má za následek snadné přenášení částic vlivem větru. Malé částečky písku a prachu jsou snadno nadzvednuty a trakcí, nebo saltací odnášeny. Postupným odnosem těchto částic dochází k tomu, že se začínají obnažovat větší tělesa, která není vítr svojí silou schopen odnést. Postupujícím odnosem se poměrné zastoupení těchto větších těles zvětšuje, až dochází k tomu, že je celá oblast pokryta kameny.^[1] Vrstva velkých kamenů je pro vítr dále neprostupná, což zabraňuje dalšímu odnosu.

Horní strana dlažby je vystavena pravidelnému obrušování zrnky písku, což má za následek její ohlazení a opracování.

Vzniká pevná vrstva, která připomíná lidmi vybudovanou dlažbu. Jedná se však o přírodní výtvor, který se vyskytuje ve většině deflačních oblastí (Sahara, Atacama apod.), přičemž se neomezuje pouze na Zemi, ale byla pozorována i na jiných planetách, kde vane vítr (např. na Marsu).^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pouštní dlažba na Wikimedia Commons