Poustka (Višňová)

Poustka
	Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Višňová
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°57′34″ s. š., 15°2′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	153 (2021)
Katastrální území	Poustka u Frýdlantu (6,26 km²)
PSČ	464 01
Počet domů	49 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Poustka
Další údaje
Kód části obce	182567
Kód k. ú.	782564
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poustka (německy Wustung^[3]) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Višňové. Poustka leží v katastrálním území Poustka u Frýdlantu o rozloze 6,26 km².^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1444.^[5]

V domě číslo popisném 59 bylo otevřeno Soukromé regionální muzeum obce Višňová.^[6]

Pamětihodnosti

Řada objektů lidové architektury, část z nich tvoří podstávkové domy s hrázděním
Několik drobných sakrálních památek (kříž při silničce ve východní části vsi, kříž u polní cesty na Uhelný vrch a do Pousteckého lesa jihovýchodně od vsi, drobná památka u samoty če. 6)
Zchátralý tovární areál se dvěma obytnými domy (čp. 78 a 26) na jihovýchodě vsi
Památkově chráněná usedlost čp. 47 zanikla a její ochrana v roce 1988 zrušena
Památný Jilm v Poustce na hranici zahrady a zatravněné plochy v údolní nivě Smědé u protipovodňové hrázky, u domu če. 5
Památný Lípa v Poustce východně od vsi, po levé (západní) straně silnice z Frýdlantu do Višňové, asi jeden kilometr před odbočkou do Poustky
Niva řeky Smědé
Les Poustecká obora s vrchem Kamenáč východně od vsi
Lesnaté údolí Bulovského potoka východně od vsi

Vodní mlýn

Místní vodní mlýn zvaný Velký vznikl pravděpodobně ještě před 17. stoletím. Je totiž zmiňován v Soupise poddaných podle víry z roku 1651 jako objekt se dvěma stroji náležející vrchnosti. K pohonu těchto strojů se využívala voda v řece Smědé. Součástí mlýna byla též pila spolu s hospodářství, které zřejmě bylo dosti velké, jak to dosvědčuje velké hospodářské stavení s obytnou budovou o devatenácti místnostech, která je dosud obydlena. Jeden z posledních majitelů objektu byl německý mlynář Haussmann, jenž byl po druhé světové válce odsunut. Vystřídal ho Josef Kepr, který zde mlel až do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění mlýna a jeho vlastníkem se stal státní statek. Ten v něm však pouze šrotoval. Roku 1953 byl již mlýn mimo provoz a během šedesátých let 20. století došlo ke zboření mlýnské budovy. Původní mlýnský náhon využívá k přívodu vody ke své soukromé vodní elektrárně její majitel pan Holeček.^[7]

Fotogalerie

Samota čp. 20
Stará továrna a obytné domy čp. 26 a 78 na jihozápadě vsi
Řeka Smědá u Poustky a Minkovic

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 37.
↑ KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 97.

Související články

Aloisie Garažijová

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Poustka na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Poustka u Frýdlantu na webu ČÚZK

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.

[Katastr-4] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.

[sldb2001-5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

[masinky-6] DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 37.

[vodni-mlyny-7] KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 97.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály