Pouzdřany (zámek)
| Pouzdřany | |
|---|---|
 východní křídlo, 2019 | |
| Účel stavby | |
bez využití | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | před rokem 1368 (tvrz) |
| Přestavba | po r. 1575, po r. 1630, 20. stol. |
| Stavebník | Mikuláš z Ohrozimi |
| Další majitelé | Lichtenštejnové, Žerotínové, Ditrichštejnové, čs. stát |
| Současný majitel | Kolby, a.s. |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 57, Pouzdřany,  Česko |
| Ulice | Hlavní |
| Souřadnice | 48°56′23,84″ s. š., 16°37′43,04″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24213/7-1684 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pouzdřany jsou zámek ve stejnojmenné obci v okrese Břeclav. Raně barokní zámek uzavřené čtyřkřídlé dispozice vznikl přestavbou gotické tvrze z poloviny 14. století, později renesančně přebudované. Do současnosti se dochovalo pouze dvoukřídlé torzo s novodobou přístavbou. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Tvrz v Pouzdřanech vznikla snad před rokem 1368. Tehdy od Hynka z Lipé získal ves Mikuláš z Ohrozimi zvaný Dítě, který pak na tvrzi sídlil.[1] Roku 1375 je označována jako hrad, jeho součástí měla být kaple Panny Marie. Od roku 1383 patřila ves i tvrz opět pánům z Lichtenštejna. Ti majetek drželi až do roku 1556. Sídlili zde někteří členové rodu, kteří zřejmě tvrz dále přestavovali. Po Lichtenštejnech ves krátce vlastnil Ambrož z Ottersdorfu. V roce 1575 získali Pouzdřany židlochovičtí Žerotínové, kteří tvrz renesančně přestavěli. Tvrz obíhal příkop, napájený potokem.[2] V roce 1630 zakoupili Pouzdřany Ditrichštejnové, kteří je připojili k mikulovskému panství, kde zůstaly až do zrušení patrimoniální správy.[2][3]
Během 17. století byla tvrz několikrát poničena, a to nejprve za vpádu Bočkajovců roku 1605, poté během třicetileté války a nakonec turecko-tatarským nájezdem v roce 1663.[1] Ditrichštejnové následně zpustošenou tvrz přestavěli na čtyřkřídlý raně barokní zámek s uzavřeným dvorem. Severní, východní a jižní křídlo měly na nádvorní straně arkády. Z osy jižního křídla vystupovala věž. Západní křídlo vystupovalo rizalitem s opěráky. Při západní straně zámku protékal potok. Za ním na západ se rozprostíral sad, obehnaný zdí, v nárožích doplněnou polygonálními bastiony. Severovýchodně k zámku přiléhala malá okrasná zahrada, taktéž obehnaná zdí s bastiony.[2][3]
Zámek následně sloužil pouze pro účely správy panství, pozdější úpravy měly utilitární charakter.[1] Před rokem 1825 byla značná část objektu zbořena.[3] Počátkem 20. století bylo nově vystavěno jižní křídlo.[1] Ditrichštejnové o pouzdřanský statek a zámek přišli konfiskací státem v roce 1945. Zámek připadl státnímu statku a byl využíván k hospodářským účelům. Prošel řadou degradačních zásahů a neudržovaný chátral i po roce 1989. Roku 2018 zámek získal nový majitel, který roku 2020 nechal zpracovat studii rekonstrukce. Roku 2022 proběhl archeologický průzkum a pokračovala příprava projektové dokumentace.[1]
Stavební podoba
Zámek Pouzdřany stojí při severním okraji obce. Je trojkřídlá jednopatrová stavba, pozůstatek původní čtyřkřídlé stavby s uzavřeným nádvořím. Poslední autentickou částí je východní křídlo, na něj navazuje pozůstatek severního křídla a novodobě od základů vystavěné jižní křídlo. Budovy kryje sedlová střecha. Nádvorní fasády původních křídel vyplňují půlkruhově klenuté arkády na cihlových hranolových pilířích, a to v přízemí i patře. V přízemí jsou otevřené, v patře druhotně zazděné, osazené okny. Vnější fasády jsou hladké, na nárožích opatřeny nepravou bosáží. Okna jsou nepůvodního tvaru, nově osazená ve 20. století. Místnosti v přízemí i patře mají ploché stropy, pouze arkádové chodby jsou zaklenuty valenými klenbami s trojbokými styčnými výsečemi.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-21]. Identifikátor záznamu 135262 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2007. 767 s. ISBN 978-80-7277-338-1. Heslo Pouzdřany, s. 501–502.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2. O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 878.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Pouzdřany na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Pouzdřany - zámek, nádvoří