Povodí Amazonky

Povodí Amazonky je povodí řeky 1. řádu a je součástí úmoří Atlantského oceánu. S udávanou rozlohou povodí od 6 915 000 do 7 180 000 km² se jedná o největší povodí světa a Jižní Ameriky. Povodí řeky Amazonky, jejích zdrojnic a přítoků na severu sousedí s povodím Orinoka, na východě s povodím Tocantins, na jihu s povodím Ría de la Platy a celou řadou relativně menších povodí. S povodím Orinoka sdílí díky bifurkaci jeho horní povodí – jeho vody jsou zčásti odváděny řekou Casiquiare do Rio Negra.

Geografie

Povodí se nachází na území států Brazílie, Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Rozprostírá se zhruba od 80. stupně západní délky po 50. stupeň západní délky a od 5. stupně severní šířky po 20. stupeň jižní šířky.

Centrální část povodí Amazonky tvoří Amazonská nížina (Amazonie), která je z větší části zalesněná a zabírá značnou část z rozlohy 6,915 milionu km². Jedná se o největší aluviální nížinu světa. Na západě je ohraničena hřebeny And, na severu tvoří hranici Guyanská vysočina, na jihu je to zejména Brazilská vysočina a na východě ústí řeky a pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem celého povodí je vrchol hory Yerupajá vysoké 6635 m.

Hlavní vodní tok tvoří řeka Amazonka, která z celého povodí odvádí do Atlantského oceánu 6,9 bilionu m³ sladké vody ročně, což představuje asi 20 % celkového objemu, které všechny světové řeky odvedou do moří a oceánů.

Klima

Velká část povodí má ekvatoriální a tropické monzunové podnebí.

• 
  Iquitos, Peru
• 
  Manaus, Brazílie
• 
  Belém, Brazílie
• 
  Puyo, Ekvádor
• 
  Santa Elena de Uairén, Venezuela
• 
  Santa Ana del Yacuma, Bolívie

Amazonský deštný prales

Většinu povodí, více než 5 milionů km², pokrývá Amazonský deštný prales, největší tropický deštný les světa. V okrajových oblastech povodí se však objevují i jiné ekosystémy včetně savan, buše (zvaného caatinga či cerrado), galeriových lesů nebo horských mlžných lesů. Oblast deštného pralesa je známá vysokou mírou biodiverzity: žije v ní více než 10 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu. Udivující je biodiverzita rostlin, z nichž některé jsou využívány jako kulturní plodiny (kvajáva, kaučukovník, kakaovník, juvie ztepilá) nebo pro výrobu léčiv (lapacho, vilcacora) a drog. Je pravděpodobné, že mnoho zdejších léčivých či jinak užitečných rostlin ještě čeká na objevení.

V antropologii a etnologii se používá pojem Velká Amazonie pro celou tropickou část Jižní Ameriky kromě And – kromě povodí Amazonky se k ní řadí i povodí Orinoka a oblast východní Brazílie. Původní obyvatelé této oblasti jsou amazonští indiáni a jejich kultura v celé této oblasti vykazuje mnoho společných rysů.

Dílčí povodí

Povodí Tocantins je někdy vyčleňováno jako samostatné povodí.

Odkazy

Související články

• Amazonka
• Amazonská nížina
• Amazonský prales

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povodí Amazonky na Wikimedia Commons