Povodně ve střední Evropě v květnu 2010

Povodně ve střední Evropě v květnu 2010
Rozlitá řeka Visla v okolí Sandoměře
Druh události	povodeň
Stát	Česko Česko Polsko Polsko Německo Německo Slovensko Slovensko Maďarsko Maďarsko Rakousko Rakousko
Místo	Střední Evropa
Souřadnice	50°17′40″ s. š., 18°40′17″ v. d.
Datum	květen – červen 2010
Zemřelých	37 (3 v Česku)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně ve střední Evropě v květnu 2010 začaly večer 16. května, kdy se začaly zvedat hladiny řek hlavně na severní Moravě a ve Slezsku. V tomto období postihly povodně i Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Česko

První den byla obětí starší žena z Třince.

Druhý den 17. května musela být evakuována nemocnice v Bohumíně, kde voda zatápěla sklepy a město čekalo stoletou vodu.^[1] Z nemocnice bylo evakuováno 160 lidí a její plný provoz byl obnoven 19. května.^[2] Všechny přístupové cesty z české strany do Karviné byly zatopeny nebo uzavřeny. Po dlouhém a vydatném dešti, kdy se začaly srážkové úhrny blížit celoročnímu maximu nejsušších českých oblastí, se vylily z koryt řeky Olše, Odra, Bečva, Morava a další; mnohde se situace začala nápadně přibližovat stavu z počátku července 1997. V okolí Těšína došlo k zvýšení hladiny některých přehrad (např. Těrlicko).

Ve 161 obcích Zlínského kraje a 141 obcích Moravskoslezského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí.^[3] Ten byl vyhlášen také v Olomouckém kraji. V Zubří voda zbořila několik domů.^[1] Byly také zaplaveny Troubky, ve kterých povodeň v roce 1997 zničila 150 domů a 9 lidí zemřelo. Na Vsetínsku, kde voda 18. května už pomalu začala ustupovat, se objevily první sesuvy půdy.^[4]

Přehrady v povodí řek Odra (Šance, Morávka, Olešná, Žermanice, Těrlicko a Kružberk) a Morava (Bystřička, Bojkovice, Ludkovice, Opatovice a Výrovice) byly plné a voda tekla přes bezpečnostní přelivy.^[5]

Hladiny řek v Moravskoslezském kraji 19. května výrazně klesly, ale např. část Karviné a několik okolních obcí bylo stále pod vodou.^[2] V oblastech, kde už voda opadla, docházelo k řadě sesuvů půdy. V obci Kunčičky u Bašky v okrese Frýdek-Místek nevydržel prostřední pilíř mostu přes řeku Ostravici a vyhnul se o 30 cm. Most byl uzavřen. Na mnoha místech se objevovaly sesuvy půdy. Jen v Moravskoslezském kraji bylo k 28. květnu zaznamenáno na 60 sesuvů.^[6]

S postupným klesáním hladin řek na severovýchodní Moravě, se postupně začaly zvedat hladiny na jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Zde však voda nenapáchala žádné výrazné škody.^[7]

Politika

V souvislosti s celou událostí se některé politické strany rozhodly přerušit v postižených oblastech intenzivní a dlouho probíhající předvolební kampaň k parlamentním volbám v červnu 2010 a věnovat peníze na pomoc postiženým oblastem; škody v oblastech okolo řek totiž dosáhly již v prvních dnech několika desítek milionů korun.

24. května vyhlásila místopředsedkyně Parlamentu ČR Miroslava Němcová stav legislativní nouze, který umožnil parlamentu zrychlené jednání o vydání státních dluhopisů na úhradu povodňových škod, které navrhla vláda.^[8] Dluhopisy ve výši 3 miliard Kč schválili poslanci 27. května.

Slovensko

Povodeň na Slovensku zasáhla jeho severozápadní část (Žilinský kraj a Trenčínský kraj) a východní část (Košický kraj a Prešovský kraj) 16. května. Zde přívalové deště zatopily řadu vesnic a na nejvyšší (3. stupeň) stouply hladiny řek Hornád, Olšava, Torysa, Roňava, Ida, Bodva a Výrava. ^[9]

Už 17. května začaly hladiny řek na východě postupně klesat. Ale silný vítr, který lámal stromy, a vytrvalý déšť zvednul hladiny řek na severovýchodě země.^[10] V obci Bukovce u Humenného strhla voda most a na řece Hornádu se pod Košicemi protrhla hráz.^[11] Další hráz protrhla řeka Ondava u Trebišova a rozlila se do okolí.^[12] Ještě 25. května, kdy už na většině postižených oblastí voda opadla a hladiny řek klesly, byla řada míst, kde nadále platil pro vysoké hladiny řek stav ohrožení.^[13][14]

18. května mělo Slovensko jednu oběť povodní, ale policie měla pochybnosti, zda je starší muž oběť povodní.^[15]

Polsko

Povodeň v Polsku zasáhla jeho jižní oblasti (Malopolské vojvodství, Podkarpatské vojvodství, Slezské vojvodství, Opolské vojvodství). V Krakově hladina řeky Visly překročila výšku 9 metrů, což je více než při povodni v r. 1997.^[15] Podle polského ministra vnitra Jerzyho Millera byla povodeň srovnatelná s rokem 1997. Na pomoc ohroženým oblastem vláda poslala 8 000 vojáků.

27. května mělo Polsko již devatenáct obětí záplav.^[16]

Tehdejší polský premiér Donald Tusk uvedl, že záplavy překročily škody za 10 miliard złotych (2,43 miliard €). Polsko požádalo o pomoc Evropskou unii. Mezi členy EU, kteří individuálně poslali záchranné týmy a vybavení byla Francie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Německo a Česká republika (Německo a ČR povodně rovněž zasáhly).^[17] 25. května 2010 poslalo Rusko (nečlen EU) do Polska transportní letadlo Iljušin Il-76 naložené 18 vysokotlakými pumpami, 34 čluny a 5 mobilními elektrárnami na základě bilaterální dohody o vzájemné pomoci z roku 1993.^[18]

Hlavní poradce premiéra Tuska Michał Boni uvedl, že muselo být evakuováno 23 000 lidí, celkem se záplavy dotkly až 100 000 lidí.^[17]

Německo

I když zde nebyly přívalové deště jako v ostatních státech, byla oblast Braniborska postižena povodní v povodí řeky Odry, která přitéká z Polska. Povodňová vlna tam dorazila 27. května. U obce Ratzdorf, kde se Odra poprvé dotýká německého území, dosáhla hladina řeky výšky 6,3 m.^[19]

Maďarsko

(c) Supergranat0820, CC BY 3.0

Povodeň v Maďarsku zasáhla jeho severní a východní oblasti. Nejvíce postižené byly oblasti podél řek Hornád a Slaná.^[20] Rozvodnila se také řeka Bodva.^[21] Bylo evakuováno asi 2 300 lidí. Mimo jiných byly zatopeny města Edelény, Diósgyőr, Miškolc a Sátoraljaújhely.

17. května mělo Maďarsko dvě oběti záplav.^[22]

Ukrajina

Silné deště způsobily záplavy na západní Ukrajině, kde byla nejhorší situace v Zakarpatské oblasti. Vážná byla také situace v oblasti Lvova a Ivano-Frankivska. Bylo zaplaveno několik stovek domácností.^[23]

Srbsko

V Srbsku se rozvodnila řeka Pčinja a zatopila několik desítek domů a poškodila silnice.^[24] V jihosrbské obci Trgovište se při povodni utopili dva lidé.^[25]

Další

Silné deště postihly také Rakousko a Bulharsko.

Odkazy

Reference

Literatura

• DAŇHELKA, Jan; KUBÁT, Jan; ŠERCL, Petr. Povodně v České republice v roce 2010. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012. 97 s. ISBN 978-80-87577-04-2. 
• FOLWARZNY, Libor, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Půdní sesuvy při povodni v Moravskoslezském kraji. Fotografie archiv autora. Rescue Report. Červen 2011, roč. 14, čís. 3, s. 18–19. Web vydavatele. ISSN 1212-0456. 

Související články

• Povodně na Moravě a Odře (1997)
• Povodeň ve střední Evropě 2009
• Evropské povodně 2002
• Povodně ve střední Evropě v srpnu 2010

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Povodně ve střední Evropě v květnu 2010 na Wikimedia Commons
• povodne2010.cz
• zpravy.idnes.cz
• aktualne.centrum.cz
• Novinky.cz
• Vyhodnocení povodní