Povstání ve Vendée
Povstání ve Vendée | |||
---|---|---|---|
konflikt: Válka první koalice | |||
![]() Henri de La Rochejacquelein v bitvě u Cholet roku 1793, Paul-Émile Boutigny | |||
Trvání | březen 1793 – prosinec 1796, 1815 | ||
Místo | Francie | ||
Výsledek | vítězství republiky
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
(tj. 75–80 % royalistů a 20–25 % republikánů) celkem 170 000–200 000 mrtvých | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Povstání ve Vendée či občanská válka ve Vendée byl ozbrojený boj roajalisticky a katolicky smýšlejícího venkovského obyvatelstva západofrancouzského kraje Vendée a okolních departmentů proti republikánskému revolučnímu vojsku v době Velké francouzské revoluce. Boje s různou intenzitou probíhaly v letech 1793 až 1796, kdy byla vzpoura definitivně republikánskými silami potlačena.
Povstání bylo krvavé a obě strany si počínaly velmi nemilosrdně, brutální represe ze strany republikánů dokonce někteří historici považují za první genocidu moderních dějin.[1] V prosinci 1793 vydalo Výbor pro veřejné blaho[rozpor] rozkaz vyvraždit civilní obyvatele v 778 farnostech. Údajně napsali:
„ | „Je třeba zmasakrovat ženy, aby nepřibývalo dětí, a děti, aby z nich nebyli zbojníci“.[2][chybí lepší zdroj] | “ |
V roce 1795 bylo povstání přerušeno krátkým příměřím, a dělí se tak na dvě období, označované jako první vendéeská válka (1793–1795) a druhá vendéeská válka (1795–1796). Ve stejné době probíhalo také podobně zaměřené povstání šuanů v Bretani a Maine. Po potlačení povstání došlo na území Vendée ještě k dalším menším a méně významným vzpourám, které se někdy označují jako třetí (1799–1800), čtvrtá (1815) a pátá (1832) vendéeská válka.
Galerie
- povraždění civilistů v katolickém regionu Vendeé revolučními vojsky republiky
- symbolem povstání se stalo Nejsvětější srdce Ježíšovo (Sacré-Cœur) doplněné heslem Dieu le roi (Bůh král) byl šit na ošacení povstalců
- prapor katolicko-královské armády Vendée se symboly monarchie
Reference
- ↑ MCPHEE, Peter. Reynald Secher, A French Genocide: The Vendée.. H-France Review [online]. H-France, March 2004 [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ CHAUNU, Pierre. Mýtus o francouzské revoluci. Redakce PhDr. Ivana Kultová. Konzervativní listy [online]. 2013-7-27 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
Literatura
- ŠŤOVÍČEK, Michal. Vendéeské války: 1793-1832. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2013. ISBN 978-80-7268-945-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Povstání ve Vendée na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Francouzská vlajka, 1790-1794
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
Drapeau de l'armée catholique et royale 1793.
Autor: Slege, Licence: CC BY-SA 4.0
An exemple of what "Catholic and Royal Army" of Vendeé flag could have looked like at the time. New version in "svg" format.
The pre-1801 Union Flag (of w:United Kingdom of Great Britain).
Autor: Louis de Lauban, Licence: CC BY-SA 4.0
Drapeau royaliste légitimiste français
A white flag sown with fleurs de lis, which served as the flag of the royal family of France. Some consider it as the flag of the kingdom of France from 1815-1830, but that claim is contested.
Autor: MAYEUL, Licence: CC BY-SA 3.0
Shootings and massacres by the Colonnes Infernales under Turreau.
The skull and crossbones sign is a well-known symbol for poison.