Povstání Karpatské Siče

Povstání Karpatské Siče
Karpatští sičovci, uprostřed Dmytro Klempuš
Karpatští sičovci, uprostřed Dmytro Klempuš
Trvání14.–15. března 1939
MístoPodkarpatská Rus
VýsledekČeskoslovenské vítězství [1]
Strany
Československo Karpatská Sič
Velitelé
Oleg SvátekDmytro Klempuš
Ztráty
2 mrtvícca 40 mrtvých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povstání Karpatské Siče byl ozbrojený střet mezi československými vojáky a ukrajinskými nacionalisty – sičovci, kteří chtěli vyhlásit nezávislost tzv. Karpatské Ukrajiny.

Historie

Hnutí ukrajinských nacionalistů na Podkarpatské Rusi se původně nazývalo „ Ukrajinská národní obrana“, později bylo přejmenováno na „Karpatská Sič“.[2] Velitelem tohoto hnutí byl Dmytro Klempuš, náčelníkem štábu byl Sergěj Jefremov.[3]

Boje probíhaly v noci z 13. na 14. března 1939; během této noci mj. přepadlo cca 350 sičovců československý četnický pohotovostní oddíl v Chustu, který se jim však ubránil.[4] Ve skutečnosti byl tento puč zosnován německou tajnou službou, která potřebovala „důkazy“ o neudržitelnosti situace v Československu a nutnosti její likvidace.[3] Puč byl potlačen během několika hodin československými vojáky, příslušníky chustského I. praporu 45. pěšího pluku 45. Na straně československého vojska byli 2 mrtví, na straně sičovců bylo cca 40 padlých.[3]

Po vyhlášení nezávislosti Slovenska dne 14. března 1939 byly československé jednotky (8 tisíc vojáků) odříznuty a musely kromě toho vzdorovat útoku maďarské armády (50 tisíc vojáků).[zdroj?]

Dne 15. března 1939 byl po dohodě s prezidentem Emilem Háchou[zdroj?] vyhlášen stát Karpatská Ukrajina. Ve dnech 15.–18. března 1939 českoslovenští vojáci pod velením generála Olega Svátka úspěšně vzdorovali maďarským jednotkám, postupně se v dalších dnech stáhli na Slovensko, do Polska a Rumunska. Do Polska a Rumunska se před maďarskou armádou však stahovali též sičovci,[2] kteří dne 16. března 1939 u Sekernice zastřelili československé četnické strážmistry Fořta a Šafaříka.[5][6][7]

Karpatští sičovci pak kladli odpor maďarskému vojsku. Největší bojový střet se uskutečnil dne 16. března 1939 na rovině, zvané Krásné Pole, na pravem břehu Tisy, blízko Chustu. Padlo zde cca 230 sičovců. Do zajetí padlo cca 450 sičovců (byli mezi nimi i polští občané), většina zajatců byla zastřelena.[3]

18. března přestala Karpatská Ukrajina kvůli maďarské okupaci existovat. V následujících letech bylo v maďarských koncentračních táborech popraveno 4000–5000 sičovců.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://kudrnaweb.psm-net.cz/FaS_0209_kudrna2.pdf[nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b ŠACH, Jan. Vpád banderovců na území Československa v letech 1945–1947 [online]. VHÚ Praha, 2015-06-24 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d PLACHÝ, Jiří. Tragické březnové dny roku 1939 na Podkarpatské Rusi [online]. VHÚ Praha, 2014-03-13 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl 3. Praha: Cody print ISBN 80-902964-7-5, ISBN 978-80-902964-7-3. OCLC 71294449 S. 198–199. 
  5. ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ SOS Prapor 38/Chust : Stráž obrany státu. Valka.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Praha: Codyprint, 2008. 335 s. ISBN 9788090296497.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Карпатские сечевики.jpg
Группа карпатских сечевиков во главе с комендантом Дмитрием Климпушем