Pozůstalost

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností. Jde o souhrn veškerého majetku (aktiv) a jeho dluhů (pasiv), která se zjišťují v rámci řízení o pozůstalosti. Ve vztahu k dědici se nazývá dědictvím a právo na ně vzniká smrtí zůstavitele.^[1] Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti.^[2]

O pozůstalosti rozhoduje zůstavitel, určuje, kdo bude jeho dědicem. Zůstavitel může ovlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:

• dědickou smlouvu,
• manželskou smlouvu o majetkovém režimu, kterou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí (taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti),
• závětí,
• dovětkem,
• prohlášením o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude (tzv. negativní závěť),
• přikázáním započtení na dědický podíl,
• smlouvu o zřeknutí se dědického práva a
• povoláním vykonavatele závěti.^[3]

Pozůstalost a vypořádání společného jmění

Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu existuje institut společného jmění manželů, je třeba v případě, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, nejprve provést v rámci dědického řízení jeho vypořádání (mezi pozůstalost a pozůstalého manžela); součástí pozůstalosti pak je jednak výlučné jmění zůstavitele, jednak majetek a dluhy, který do dědictví připadly z vypořádání společného jmění.^[4]

Přechod práv a povinností jiným způsobem než děděním

Některá majetková práva součástí dědictví nejsou (vždy anebo pouze při splnění určitých podmínek), protože přecházejí na jiné osoby jinak než děděním:

Sem spadají mzdová a platová práva zaměstnance z pracovněprávního vztahu do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob).^[5] Dále jsou to splatné částky dávek důchodového pojištění, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém; předmětem dědictví se tyto částky stávají, není-li těchto osob.^[6]

Také dávky nemocenského pojištění, které nebyly vyplaceny pojištěnci (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob).^[7]

Spadají sem i splatné částky dávek státní sociální podpory, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby (přecházejí rovným dílem na společně posuzované osoby; není-li jich, nárok zaniká).^[8] Splatné částky dávek pomoci v hmotné nouzi, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce (přecházejí na nejstarší ze společně posuzovaných osob, pokud se společně posuzované osoby nedohodnou jinak; není-li společně posuzovaných osob, nárok zaniká).^[9] Dále také splatné částky dávek osobám se zdravotním postižením, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém).^[10]

Pozůstalostní penze nebo odbytné z penzijního připojištění (nevznikne-li však nárok na pozůstalostní penzi ani odbytné a účastníku penzijního připojištění nebyla vyplácena penze, stává se součástí dědictví částka vypočtená stejným způsobem jako odbytné).^[11]

Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, které nabývají postupně manžel pojištěného, jeho děti, rodiče, spolužijící osoba a ostatní dědici.^[12]

Družstevní podíl v bytovém družstvu přechází na pozůstalého manžela, je-li ve společném jmění manželů.^[4]

Součástí dědictví není ani:

• právo nájmu bytu (přechází na zákonem stanovené osoby, jinak zaniká),^[13]
• právo nájmu hrobového místa; předmětem dědictví je však hrobové příslušenství.^[14]

Co není součástí pozůstalosti

Na dědice nepřechází osobní služebnost a reálné břemeno (zanikají smrtí oprávněné osoby), byla-li osobní služebnost rozšířena na dědice má se za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy.^[15]

Zemře-li dlužník, povinnost zanikne, pokud jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem, zemře-li věřitel, právo zanikne, pokud bylo plnění omezeno jen na jeho osobu.^[16]

Na dárcovy dědice nepřechází právo odvolat dar.^[17] Na výměnkářovy dědice nepřechází právo na výměnek.^[18]

Dědic společníka společnosti se nestává společníkem.^[19]

V den smrti osoby zaniká:

• pojištění,^[20]
• zmocnění (ledaže bylo ujednáno něco jiného),^[21]
• závazek z příkazu (zaniká smrtí příkazce i příkazníka),^[22]
• členství ve spolku (to se váže na osobu člena, neurčí-li stanovy jinak).^[23]

Na dědice nepřechází ani:

• právo na výživné náležející zůstaviteli a povinnost jej poskytovat jinému,^[24]
• osobnostní práva autora,^[25]
• další práva, která jsou vázaná na osobu zůstavitele (rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnost, funkce v orgánech obchodních korporací, členství a funkce v zastupitelných orgánech státu, krajů, obcí),^[1]
• odpovědnost za delikt ani sankce, jako například peněžitý trest.^[1]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dědictví na Wikimedia Commons
• Téma Dědictví ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo dědictví ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Dědictví v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na Zákony pro lidi.cz
• Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), na Zákony pro lidi.cz