Pozemkový fond České republiky

Pozemkový fond České repubily
Pozemkový fond ČR
ZkratkaPF ČR
NástupceStátní pozemkový úřad (SPÚ)
Vznik1991
Zánik31. prosinec 2012
Právní formastátní fond
Účelspráva zemědělských pozemků ve vlastnictví ČR
SídloČeskoČesko Česko
MístoHusinecká 2014/11a, Praha 3, 130 00
(původně Ve Smečkách 33, Praha 1)
PůsobnostČesko
Úřední jazykčeština
Mateřská organizaceVláda České republiky
Oficiální webwww.pfcr.cz
IČO45797072 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozemkový fond České republiky byl jedním ze státních fondů České republiky. Zřízen byl na základě zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, a jeho hlavní činností byla správa a převod zemědělského majetku českého státu na soukromé osoby (privatizace) a vydávání náhradních pozemků restituentům (o jejich nároku rozhodoval Pozemkový úřad). Ke dni 31. prosince 2012 zrušen a nahrazen nově vzniklým Státním pozemkovým úřadem (SPÚ), který převzal jeho agendu.

Organizační struktura

Statutárním orgánem fondu byl ředitel (dříve předseda desetičlenného Výkonného výboru), kterého jmenovala a odvolávala vláda na návrh ministra zemědělství. Na činnost a hospodaření Pozemkového fondu dohlížela dozorčí rada (dříve Prezidium Pozemkového fondu), jejíchž sedm členů volila na dobu pěti let Poslanecká sněmovna. Podrobnosti o činnosti PF ČR stanovil jeho statut, který schvalovala také Poslanecká sněmovna.[1]

Pracoviště

Fond sídlil v Praze, nejdříve Ve Smečkách 33 na Václavském náměstí, později na Žižkově – Husinecká 1024/11a.

Administrativu a metodické řízení vykonávaly příslušné sekce, později odbory, a jejich oddělení na ústředí v Praze. Vlastní činnost vykonávala územní (a nejprve také detašovaná) pracoviště (ÚP PF ČR) v rámci okresů. Postupně (s prodanými pozemky) docházelo ke slučování pracovišť až na Krajská pracoviště (KP), s odůvodněním sloučení struktury s Pozemkovým úřadem. Ten si však okresní strukturu ponechal, a tak měl Státní pozemkový úřad po roce 2013 jak krajská pracoviště (KPÚ), tak odloučená pracoviště v rámci okresů.

Předsedové VV a ředitelé PF ČR

  • Jan Mrázek (předseda VV PF ČR 4/1993–1/1994)
  • Karel Mach (předseda VV PF ČR 6/1994–10/1997) vzdal se pro souběh poslaneckých funkcí[2]
  • Josef Miškovský odstoupil (-12/2005)[3]
  • Jiřina Böhmová (2/2006–11/2007)
  • Pavel Brandl (předseda VV PF ČR 11/2007–1/2009) odstoupil z osobních důvodů, poté 1. místopředseda[4]
  • Radim Zika (předseda VV PF ČR 1/2009–3/2010, ředitel PF ČR 3/2010–6/2012) rezignace v červnu 2012 (1. náměstek Petr Šťovíček pověřený vedením)[5]
  • Petr Šťovíček (Pověřený vedením PF ČR 6–12/2012)[6]

Prezidium a Dozorčí rada

Prezidium

Dozorčí rada

  • 2002: (předseda Jaroslav Palas)
  • 2005: (místopředseda Pavel Rybníček, členové: Jiří Hladík, Jan Kender, Martin Kocourek, Zuzana Moravčíková, František Střeleček, Milada Fritzová, Karel Večeře)
  • 2006: (předseda Jiří Drda)[8]
  • 2010: (členové: Jan Grůza, Tomáš Havlíček)
  • 2011: (předseda Jiří Papež, členové: Petra Gazdík, Martin Vacek)[9]

Zánik PF ČR

Pozemkový fond České republiky byl ke dni 31. prosince 2012 zrušen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, sloučen s Pozemkovým úřadem (PÚ) a nahrazen nově vzniklým Státním pozemkovým úřadem (SPÚ), který převzal jejich agendu.

Správa majetku

PF ČR spravoval státní zemědělské (ojediněle i lesnické) pozemky a stavby podle zákona o půdě (229/1991) i zemědělské pozemky neznámých vlastníků. Státní zemědělské pozemky přešly do správy PF ČR ze zákona od roku 1991. Podle zákonných podmínek a návazných metodických pokynů PF ČR bylo možné pozemky za úplatu pronajímat, případně na nich zřizovat věcná břemena. V případě staveb šlo například o zemědělské areály, nebo o bytové domy (bytovky) zaměstnanců (zemědělců).

Od roku 1991 byly v průběhu let pozemky od státních organizací přepisovány v evidenci katastru nemovitostí u katastrálních úřadů na (speciální) list vlastnictví č. 10002 (vlastnictví ČR – správa PF ČR) a další LV v případě spoluvlastnických podílů. Ani dvě desítky let však nestačily k prověření vlastnictví státu a dohledání potřebných listin u všech pozemků, neboť již prověřené pozemky byly buď nepřevoditelné (dle § 2 zákona č. 95/1999 Sb.), nebo v rámci stanovených úkolů (výměr) odstátněné. Tato činnost pokračovala i u nástupnického Státního pozemkového úřadu. Několikrát došlo také k hromadnému předání zemědělských pozemků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) – dříve finanční referáty Okresních úřadů, které paradoxně pozemky před rokem 1989 zestátňovaly (zabavovaly lidem), nebo jim pozemky připadaly odúmrtí a poté je předávali dalším příslušným organizacím.

Převody pozemků

Převody zemědělských pozemků, které měl PF ČR ve správě podle zákona o půdě (č. 229/1991 Sb.), realizoval především podle zákona o prodeji půdy (č. 95/1999 Sb.), který upravoval také souběh a přednosti žádostí podle zákona o půdě (výdej náhradních pozemků pro restituenty), podle zákona o privatizaci (č. 92/1991 Sb.; privatizace zemědělských areálů) a zákona o Pozemkovém fondu ČR. Jinak nebylo pozemky možné převádět. Uvedené zákony měly řadu novel, zpravidla jednu ročně.

Aféra převodů ve zvláštním režimu

Jedno z rozhodnutí Prezidia PF ČR (7. června 2005) umožnilo ve vší tichosti, v souvislosti s restituční tečkou (plán k 31. 12. 2005 a následný návrh na prodloužení do 31. 12. 2009), připraveným restituentům a spekulantům (pozemky získali např. Karel Wimětal z Brna, Gabriel Večeřa, Václav Benedikt a Richard Kirnig), jak s vlastními původními tak i s postoupenými restitučními pohledávkami vůči státu, ukázat si na konkrétní státní zemědělský pozemek a ten přednostně získat, navíc za nízkou cenu (padesát haléřů za metr čtvereční či v řádu korun). Stačilo podat žalobu a Pozemkový fond pozemek preventivně převedl ve zvláštním/mimořádném zrychleném režimu. Rozhodnutí Prezidia platilo až do zrušení (30. června 2005) velmi krátce, ale v červnu 2005 bylo vydáno asi 600 hektarů vesměs lukrativních pozemků v Praze i na dalších místech v ČR (Brno, Jindřichohradecko, Tachovsko, Krkonoše, Žďár nad Sázavou, Měřín). Standardně Pozemkový fond nabízel restituentům náhradní pozemky formou veřejných nabídek.[3][10][11][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rejstrik.penize.cz: Úplný výpis z obchodního rejstříku – včetně historie Statutárního orgánu
  2. ↑ Zpráva ČTK: Poslanec Mach potvrdil, že se vzdal funkce v Pozemkovém fondu, Datum vydání: 7.11.1997, Čas vydání: 02:08, ID: 19971107C00238.
  3. ↑ a b Novinky.cz: Šéf Pozemkového (Miškovský) fondu odstupuje
  4. ↑ [Aktualne.cz: Neúspěšný lídr ODS se stal šéfem Pozemkového fondu]
  5. ↑ Idnes.cz: Šéf Pozemkového fondu Radim Zika rezignoval
  6. ↑ Ihned.cz: Šéf Státního pozemkového úřadu Šťovíček byl odvolán. Kvůli oslavě Rittigových narozenin
  7. ↑ Ihned.cz: Prezídium Pozemkového fondu odvolalo šéfa sekce privatizace
  8. ↑ Asociace soukromého zemědělství ČR: Předseda dozorčí rady Pozemkového fondu byl odvolán. www.asz.cz [online]. [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06. 
  9. ↑ Finance.cz: Předsedou dozorčí rady Pozemkového fondu ČR se stal Jiří Papež
  10. ↑ Novinky.cz: Pozemkový fond opustí tři členové vedení
  11. ↑ Idnes.cz: Pozemkový fond rozdával půdu za pakatel
  12. ↑ Asociace soukromého zemědělství ČR (archiv): Fond mohl spekulace zarazit. Udělal opak. www.asz.cz [online]. [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“