Pozemní síly Armády České republiky

Pozemní síly Armády České republiky
Znak Pozemních sil AČR
Země	Česko Česko
Vznik	1. ledna 1993
Typ	pozemní vojsko
Funkce	zajištění obrany České republiky a plnění mezinárodních závazků
Velikost	13 tisíc vojáků (v r. 2020)[1]
Posádka	Velitelství pozemních sil, Žižkova kasárna, Olomouc
Velitelé	genmjr. Roman Náhončík
Nadřazené jednotky	Generální štáb AČR
Účast
Války	Válka proti terorismu Válka v Iráku Válka v Afghánistánu

Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) představují pozemní vojsko české armády, jehož základem jsou dvě mechanizované brigády.^[2] 7. mechanizovaná brigáda „těžkého typu“ je vyzbrojena pásovými bojovými vozidly (T-72, BVP-2), zatímco „střední“ 4. brigáda rychlého nasazení provozuje především kolovou techniku (Pandur II, LOV). Třetím manévrovým prvkem je budovaný výsadkový pluk.^[3] Bojové jednotky doplňují jednotky bojové podpory a zabezpečení.

Pozemní síly byly od roku 2003 spolu s letectvem začleněny do Společných sil AČR. V roce 2013 došlo k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil.^[4] Současným velitelem pozemních sil je od 1. prosince 2022 generálmajor Roman Náhončík.

Mezi hlavní úkoly pozemních sil patří vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochrana komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochrana civilního obyvatelstva při mírových a jiných operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Pozemní síly vysílají úkolová uskupení do mezinárodních operací NATO, EU nebo OSN.^[5][6]

Z československé armády, jejíž výzbroj byla rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko, vznikly 1. ledna 1993 dvě samostatné ozbrojené složky – Armáda České republiky (AČR) a Armáda Slovenské republiky.

Pozemní síly AČR byly od 1. prosince 2003 společně se vzdušnými silami součástí Společných sil AČR. K 1. červenci 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatného Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Změny organizační struktury byly vyvolány snahou o úsporu zdrojů.^[4]

1. července 2013 přešly Pozemní síly Armády České republiky na novou organizační strukturu v rámci reformy ozbrojených sil,^[7] která k 1. prosinci 2013 transformovala několik brigád druhů vojsk na pluky. Tyto změny byly reakcí na redukci rozpočtu obrany. Z hlediska systému velení měla tato změna vést k úspoře počtů především v kategorii vyšších důstojníků.^[8]

Kromě obrany území je jedním z úkolů AČR a pozemních sil spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. Při povodních v letech 1997, 2002, 2009, 2010 a 2013 se příslušníci pozemních sil podíleli na záchraně lidských životů a majetku i při následné likvidaci škod způsobených povodněmi.^[5] Vojáci jsou také nasazováni k ostraze hranic či vybraných objektů při různých mimořádných událostech.

Česká republika je (mimo jiné) členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na základě smluvních závazků k těmto mezinárodním organizacím, případně na bázi bilaterálních dohod, se čeští vojáci účastní zahraničních operací. Jednalo se například o mise ve státech bývalé Jugoslávie – IFOR, SFOR či KFOR, nasazení ve válce v Iráku a Afghánistánu, misi EUTM v Mali, účast v mírových silách OSN nebo vysílání vojenských pozorovatelů.

Pozemní síly AČR jsou vyzbrojeny několika typy pěchotních zbraní domácí i zahraniční výroby. Starší modely, které byly zavedeny do výzbroje československé armády, jsou postupně vyřazovány. Například samopaly vz. 58 byly u bojových jednotek nahrazeny útočnými puškami CZ 805 BREN, resp. jejich druhou generací BREN 2, kulomety UK vz. 59 novými FN MINIMI ráže 7,62 x 51 mm NATO a pistole vz. 82 zbraněmi CZ 75 SP-01 Phantom následně CZ P-10C.^[9][10] Ve výzbroji pěších či mechanizovaných jednotek se stále nacházejí i zbraně sovětské či ruské výroby, jako pancéřovky RPG-7, odstřelovací pušky Dragunov (podle velitele 4. brn budou nahrazeny puškami BREN 2 BR),^[11] automatické granátomety AGS-17 nebo protitankové řízené střely 9K113 Konkurs.

Obrněná vozidla jsou dílem československé výroby podle sovětského vzoru – tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-2 či speciální vozidla na podvozku OT-90 a BVP-1, dílem západního původu – v Česku se licenčně vyráběly např. rakouské Pandury. Nákladní automobily jsou převážně od společnosti Tatra, osobní terénní vozidla jsou hlavně typu Toyota Hilux, postupně nahrazující dříve používané typy UAZ-469 a Land Rover Defender .^[12]

Pozemní síly Armády České republiky se dělí na několik druhů vojsk a služeb. Jedná se o vojsko mechanizované, výsadkové, ženijní a chemické, dále o dělostřelectvo, logistiku a zpravodajské zabezpečení.^[13] Vševojskové útvary AČR byly od roku 2003 nahrazeny útvary odbornými, což bylo odůvodněno potřebou efektivnějšího výcviku jednotlivých druhů vojsk. Pro národní a mezinárodní cvičení či bojové nasazení jsou sestavovány modulární jednotky, tzv. úkolová uskupení – brigádní (BÚU), praporní a rotní. BÚU jsou vytvářena na základě 4. brigády rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigády a doplněna o jednotky dalších druhů vojsk a služeb.^[14]

Mechanizované vojsko se vyznačuje vysokou mobilitou, účinnou palebnou silou a odolností, což mu umožňuje působit proti obrněným cílům ve dne i v noci v širokém spektru operací. Podle „Koncepce výstavby Armády České republiky 2030“ (KVAČR 2030) bude schopné zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení.^[13]

7. mechanizovaná brigáda je určena k nasazení do operací kolektivní obrany v souladu s požadavky obranného plánování NATO. Tvoří ji 71., 72. a 74. mechanizovaný prapor^[15] s bojovými vozidly pěchoty BVP-2 a 73. tankový prapor s hlavními bojovými tanky T-72M4 CZ, Leopard 2A4 a T-72M1.

4. brigáda rychlého nasazení je podle KVAČR 2030 budována s výhledem přechodu na brigádu středního typu.^[13] Po vyčlenění a rozšíření 43. výsadkového praporu na pluk je brigádě podřízen 41. a 42. mechanizovaný prapor s KBVP Pandur II a 44. lehký motorizovaný prapor, který je vybaven především LOV Iveco.^[11]

• 
  T-72M4 CZ
• 
  BVP-2
• 
  Pandur II
• 
  Vojáci s CZ 805 a RPG-7

Výsadkové vojsko je schopné zasazovat osoby, techniku a materiál vzdušným výsadkem a vysílat výsadková úkolová uskupení. Od října 2020 je tvořeno výsadkovým plukem.^[13]

43. výsadkový pluk je určen k provádění vzdušně-výsadkových i aeromobilních operací (tj. zasazení vrtulníky). Jednotka působí jako národní síla okamžité reakce a nadále splňuje závazek České republiky vůči NATO na bojovou připravenost lehkého výsadkového praporu (Airborne Light Infantry Battalion).^[16]

• 
  Kajman
• 
  Výsadkář
• 
  Tým Carl Gustav

Dělostřelectvo je hlavním druhem palebné podpory, kterou poskytuje převážně ostatním druhům vojsk, resp. úkolovým uskupením pozemních sil. Disponuje samohybnými dělostřeleckými a minometnými zbraňovými systémy a prostředky dělostřeleckého průzkumu ke zjišťování cílů a hodnocení výsledků palby.^[13]

13. dělostřelecký pluk je tvořen 131. a 132. dělostřeleckým oddílem, které jsou vyzbrojeny 152mm samohybnými kanónovými houfnicemi vz. 77 DANA, průzkumnými systémy LOS a LOV-Pz, baterií STAR^{[pozn. 1]} s dělostřeleckými radiolokátory Arthur a průzkumnými a pozorovacími komplety Sněžka, a dalšími jednotkami.^[17] V červnu 2020 se začalo vyjednávat o nákupu 52 francouzských houfnic CAESAR 8x8, které mají ve výzbroji nahradit houfnice DANA.^[18] Dne 30. září 2021 byla podepsána smlouva na pořízení 52 ks kompletů CAESAR 8×8CZ s termínem dodání 2024-2026,^[19] která byla dodatkem ze dne 14. prosince 2022 rozšířena o dalších 10 kusů.^[20] S postupným přezbrojením pluku na nové houfnice se počítá nejdříve od roku 2026.^[21]

Minometné baterie 41., 42., 71., 72. a 74. mechanizovaného praporu jsou vyzbrojeny 120mm taženými minomety vz. 82 PRAM-L, u 72. mpr i 120mm samohybnými minomety vz. 85 PRAM-S.^[22][23] Minometná baterie 44. lehkého motorizovaného praporu^[24] a středisko zbraní 43. výsadkového pluku je vyzbrojeno 81mm minomety Expal MX2-KM. 43. výsadkový pluk u čet zbraní v rámci jednotlivých komand disponuje také 60mm minomety ANTOS-LR.^[25]

• 
  LOV-Pz
• 
  ShKH vz. 77
• 
  ShM vz. 85

Ženijní vojsko přispívá k zajištění pohybu a ochrany vlastních jednotek, omezení pohybu protivníka a zajištění všeobecné ženijní podpory organickými ženijními jednotkami a úkolovými uskupeními. Ženisté disponují prostředky a materiálem k úpravě a údržbě cest a letišť, zřizování průchodů v zátarasech, likvidaci improvizovaných výbušných zařízení, překonávání vodních překážek, zřizování výbušných a nevýbušných zátarasů, budování ochranných staveb, těžbě a úpravě vody a záchranným pracím.^[13] Ženijní vojsko podporuje IZS za účelem plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.^[26]

15. ženijní pluk sestává ze tří ženijních praporů (151., 152. a 153.), centra technické a informační podpory, prvku posádkové podpory, provozní čety a velení a štábu.^[26]

Ženijními jednotkami disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády^[14] a 43. výsadkový pluk.

• 
  Ženista z 42. mpr
• 
  JCB 4CX
• 
  Pontonová mostová souprava ^{[pozn. 2]}

Chemické vojsko poskytuje ochranu proti ZHN (zbraním hromadného ničení), chemické zabezpečení vojsk, bojovou podporu jednotek úkolových uskupení a pravidelný příspěvek do mnohonárodního úkolového uskupení Sil rychlé reakce NATO. Monitorovací činnost v návaznosti na armádní radiační monitorovací síť je v rámci civilně­‑vojenské spolupráce koordinována se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.^[13]

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany zabezpečuje radiační, chemický a biologický průzkum, odběr vzorků a laboratorní analýzu, varování o napadení ZHN a úniku jiných toxických látek. Provádí dekontaminaci osob, techniky, materiálu, terénu, terénních objektů. Zabezpečuje základní zdravotnické a lékařské ošetření osob zasažených ZHN.^[27] Podřízenými jednotkami jsou 311. a 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany a 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení.

Jednotkami radiačního a chemického průzkumu v síle družstva disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády a 43. výsadkový pluk.^[28][29]

• 
  Dekontaminace tanku
• 
  LR 130 RCH
• 
  T 815 4x4 MDA

Logistika poskytuje logistické zabezpečení v celém spektru činností AČR a ministerstva obrany (MO). Podle úrovně operačního použití se logistika člení na 1. až 4. úroveň.^[30]

• 1. úroveň: u pozemních sil organické jednotky logistiky působící ve prospěch praporů a oddílů
• 2. úroveň: u pozemních sil prapory logistiky zabezpečující brigádní úkolová uskupení
• 3. úroveň: prapor podpory nasaditelných sil
• 4. úroveň: zabezpečována z území ČR sekcí logistiky MO s využitím stacionárních zařízení a schopností národního hospodářství

14. pluk logistické podpory je určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území republiky. Pluk logisticky zabezpečuje operace do velikosti brigádního úkolového uskupení bez potřeby mobilizace zdrojů a záloh. Kromě velitelské roty se skládá z 141. a 143. zásobovacího praporu a 142. praporu oprav.^[31]

• 
  Nakládaní techniky na železnici (tzv. vagónování)
• 
  Tatra 815 8x8 STEELBRO
• 
  Tatra 815-2 Multilift Mk.IV

Zpravodajské zabezpečení AČR zahrnuje schopnosti v oblastech zpravodajství, průzkumu, elektronického boje (EB), geografického a hydrometeorologického zabezpečení. Síly a prostředky zpravodajského zabezpečení jsou vyčleňovány do úkolových uskupení pro podporu rozhodovacího procesu velitelů.

Zpravodajství provádí vyhodnocování vstupních dat od senzorů s využitím databázových souborů propojených s aliančními partnery. Průzkum poskytuje data a informace o cílech. Pro podporu taktické a operační úrovně velení a řízení se používají bezpilotní prostředky.

Síly a prostředky EB jsou rozvíjeny k vedení nepřetržitého skrytého rádiového a radiotechnického průzkumu, zjišťování všech druhů radiolokátorů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení,^[32] elektronické ochraně vlastních vojsk, rušení protivníka, monitorování elektronické situace, zjišťování příznaků možného ohrožení, vytváření obrazu o situaci ve vzdušném prostoru a vedení databáze cílů.^[33]

53. pluk průzkumu a elektronického boje se skládá z hlavních organizačních celků, kam patří velení a štáb pluku, Centrum Intelligence Surveillance and Reconnaissance (ISR) a jednotlivé prapory – 102. průzkumný prapor, 532. prapor elektronického boje a 533. prapor bezpilotních systémů.^[33]

• 
  Průzkumná skupina 102. pzpr
• 
  LOV Iveco MPRS II
• 
  PrTA MKEB
• 
  Bezpilotní letoun ScanEagle

Taktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství pozemních sil, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků.^[1] Struktura pozemních sil zahrnuje bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení.^[34]

• 4. brigáda rychlého nasazení (Žatec)
  • 41. mechanizovaný prapor (Žatec)
  • 42. mechanizovaný prapor (Tábor)
  • 44. lehký motorizovaný prapor (Jindřichův Hradec)
• 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
  • 71. mechanizovaný prapor (Hranice)
  • 72. mechanizovaný prapor (Přáslavice)
  • 73. tankový prapor (Přáslavice)
  • 74. mechanizovaný prapor (Bučovice)
• 43. výsadkový pluk (Chrudim)

• 13. dělostřelecký pluk (Jince)
  • 131. dělostřelecký oddíl (Jince)
  • 132. dělostřelecký oddíl (Jince)
• 15. ženijní pluk (Bechyně)
  • 151. ženijní prapor (Bechyně)
  • 152. ženijní prapor (Bechyně)
  • 153. ženijní prapor (Olomouc)
• 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany (Liberec)
  • 311. prapor radiační, chemické, biologické ochrany (Liberec)
  • 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany (Liberec)
  • 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení (Hostivice - Břve)
• 53. pluk průzkumu a elektronického boje (Opava)
  • 532. prapor elektronického boje (Opava)
  • 533. prapor bezpilotních systémů (Prostějov)
  • 102. průzkumný prapor (Prostějov)

• 14. pluk logistické podpory (Pardubice)
  • 141. zásobovací prapor (Pardubice)
  • 142. prapor oprav (Klatovy)
  • 143. zásobovací prapor (Lipník nad Bečvou)

Uvedená organizace mechanizovaných jednotek vychází (s menšími úpravami) ze sovětské, v níž 3 bojová vozidla pěchoty (BVP) tvořila četu a tři čety rotu, která měla celkem 10 BVP (1 pro velitele roty). Podle zdroje z roku 2019 AČR chystá kromě pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty také přechod na „západní“, tzv. „čtyřkovou“ organizaci se 4 BVP na četu – velitel čety má nově disponovat vlastním BVP.^[35]

Mechanizovanou četu, která má „tabulkově“ 31 vojáků a 3 bojová vozidla pěchoty BVP-2, tvoří:

• velitel čety,
• zástupce velitele čety,
• 2 specialisté ISR,^{[pozn. 3]}
• 3x mechanizované družstvo po 9 vojácích a 1 BVP-2.^[35]

Mechanizované družstvo je nejmenší taktická jednotka, která plní bojové úkoly zpravidla v sestavě čety, výjimečně i samostatně. Skládá se z roje (výsadku) a osádky bojového vozidla pěchoty.^[36]

Pěchota 44. lehkého motorizovaného praporu je převážena lehkými obrněnými vozidly LOV Iveco. Základní samostatnou manévrovou jednotkou je četa 20 vojáků se 4 vozidly LOV 50B, která se dělí na dvě družstva.^[38]

Výsadkové družstvo převážené vozidlem Land Rover Defender 130 Kajman se skládá ze 6 vojáků:

• Sekce A (Alfa)
  • velitel družstva
  • kulometník
  • střelec
• Sekce B (Bravo)
  • zástupce velitele družstva
  • řidič
  • odstřelovač

Výsadkovou četu tvoří tři družstva a „tým Carl Gustav“ (obsluha bezzákluzové protitankové zbraně).

• Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Odpovědný redaktor Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.  Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.

• Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozemní síly Armády České republiky na Wikimedia Commons
• Velitelství pozemních sil
• 4. brigáda rychlého nasazení Žatec Archivováno 20. 9. 2013 na Wayback Machine.
• 7. mechanizovaná brigáda Hranice Archivováno 2. 3. 2014 na Wayback Machine.