Pozitron

Pozitron (e+)
Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře.
Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře.
Obecné vlastnosti
KlasifikaceElementární částice
Fermiony
Leptony
Generaceprvní
Antičásticeelektron
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost0,510 998 910(13) MeV/c2
9,109 382 15(45)×10−31 kg
Elektrický náboj+1 e
1,602 176 487(40)×10−19 C
Spin12
Interakceelektromagnetická síla, slabá interakce
Historie
PředpověďPaul Dirac (1928)
ObjevCarl David Anderson (1932)

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částiceantičástice elektronu.

Základní vlastnosti pozitronů

Historie objevu

Existenci pozitronu poprvé předpověděl v roce 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se neujalo. K pozorování využil kosmické záření, dopadající do mlžné komory. Stopu pozitronu objevil na jednom ze 13000 snímků, které při pozorování zhotovil.

Pozitron byl patrně pozorován už dříve F. Joliot-Curiem, který jej ale na snímcích chybně vyhodnotil jako elektron, letící nezvyklým směrem (pozitrony v jeho aparatuře opsaly uzavřený kruh, takže z fotografií usoudil, že letí opačným směrem, což by odpovídalo elektronům)[2].

Vznik a výskyt

Pozitrony se běžně v pozemské přírodě nevyskytují, přestože vznikají při řadě procesů, krátce (za cca 10−10 až 10−7 s) po svém vzniku zaniknou při anihilaci s elektrony běžné hmoty. Pozitrony vznikají při β+ radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotony γ s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron. Pozitrony jsou také složkou kosmického záření, vznikají při rozpadech mionů a pionů, vzniklých při interakcích jiných částic s atmosférou Země.

Pozitron v beletrii

Nejznámější užití pozitronu v beletrii je pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Dat (jeho „bratr“ Lore a další podobní androidi soongovského typu) pozitronický mozek.

Reference

  1. NAKAMURA, K., et al. (Particle Data Group). Review of Particle Physics. J. Phys. G. 2010, svazek 37, čís. 075021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. (anglicky) 
  2. František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PositronDiscovery.jpg
Cloud chamber photograph of the first positron ever observed. The thick horizontal line is a lead plate. The positron entered the cloud chamber in the lower left, was slowed down by the lead plane, and curved to the upper left. The curvature of the path is caused by an applied magnetic field that acts perpendicular to the image plane. The higher energy of the entering positron resulted in lower curvature of its path.
Original caption: A 63 million volt positron (Hρ = 2.1×105 gauss-cm) passing through a 6 mm lead plate and emerging as a 23 million volt positron (Hρ = 7.5×104 gauss-cm). The length of this latter path is at least ten times greater than the possible length of a proton path of this curvature.