Pozlovice

Pozlovice
Pozlovice, v pozadí přehrada
Pozlovice, v pozadí přehrada
Znak městyse PozloviceVlajka městyse Pozlovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecLuhačovice
Obec s rozšířenou působnostíLuhačovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 501 (2023)[1]
Rozloha9,59 km²[2]
Katastrální územíPozlovice
Nadmořská výška302 m n. m.
PSČ763 26
Počet domů396 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseHlavní 51
Pozlovice
763 26 Luhačovice
obec@pozlovice.cz
StarostaIng. Pavel Coufalík, Ph.D.
Oficiální web: www.pozlovice.cz
Pozlovice
Další údaje
Kód obce549401
Kód části obce126888
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozlovice (německy Poslowitz) jsou městys ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Pozlovice leží asi 2 kilometry severně od Luhačovic. Na východě hraničí s katastry obcí Dolní Lhota a Petrůvka, na západě s Ludkovicemi, Řetechovem a osadou Pradlisko, na jihu s Luhačovicemi a na severu s Horní Lhotou a Podhradím.

Název

Název obce je odvozen od slova pozl, pozel, které je vytvořeno stupňovací partikuly po ke slovu zlý, tedy ves lidí Pozlových. Největší historickou památkou obce je kostel svatého Martina. Typický pro zdejší krajinu je přechod mezi kopcovitým Valašskem a rovinatým Slováckem. V roce 2001 byly Pozlovice zařazeny na seznam lázeňských míst.

Historie

Historie Pozlovic sahá až do roku 1287, kdy jsou poprvé připomínány, ovšem pod názvem Pozlovicensem. V tomto roce nechal postavil vladyka Soběhrd kostel s farou a pravděpodobně i školu. Další písemná zpráva pochází z roku 1412, kdy Pozlovice patřily Elišce ze Šternberka, která vlastnila i gotický hrad Starý Světlov, jenž byl postaven za vlády Přemyslovců a tyčil se na kopci v lesích poblíž Pozlovic. V té době byl název vesnice Pozlowicz. Za husitských válek (po smrti katolického majitele světlovského panství Jaroslava ze Šternberku) byl zrenovovaný kostel i fara v držení kališnických kněží. V průběhu 16. století působila v Pozlovicích duchovní správa novoutrakvistická (kališnická) s tendencí k luteranismu (k roku 1582 je připomínán farář Jan Kryšpín Vodňanský).

Rok 1629 byl pro Pozlovice významný tím, že světlovské panství přešlo do vlastnictví rodiny hrabat Sereyiů. Roku 1633 byla obnovena katolická duchovní správa a od roku 1641 jsou dochovány nejstarší matriky pozlovské farnosti. Dřevěný kostel se roku 1642 rozebral a na jeho místě byl postaven nový kostel z kamene, jehož stavbu zařídil hrabě Pavel Serenyi. Po nájezdech Tatarů a Turků roku 1663 byla vesnice nepatrně poškozena, avšak kostel i fara musely být znovu zrekonstruovány. Další nájezdy v listopadu v roce 1704 maďarských Kuruců měly pro Pozlovice hrůzný dopad, byly totiž vypáleny a lidé uprchli z vesnice do hor, kde se ukrývali do doby odchodu nájezdníků. Po návratu do vsi se sedláci nezalekli zanechané spouště a začali s novou výstavbou. Fara i kostel byly nově postaveny v barokním stylu roku 1757 s erbem hraběte Adama Serenyiho nad vchodem. Na jeho prosbu povýšila roku 1758 Pozlovice Marie Terezie na městečko s právem pořádat výroční trhy. V kostele dodnes najdeme varhany pořízené v letech 1790 – 1798, ovšem nyní již renovované. Kostel je obklopen starým hřbitovem a pod pravou kaplí lze zhlédnout hrobku posledních příslušníků rodu Serenyiů. V roce 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů Pozlovice, který funguje dodnes. Od 23. dubna 2008 byl obci obnoven status městyse.[4]

Geografie

Pozlovice se nacházejí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V jejích katastru se rozkládá údolní přehradní nádrž Luhačovická přehrada, zvaná také Pozlovická přehrada, jejímž prvotním úkolem bylo zamezení povodním a která je dnes využívána k rekreačním účelům.

Krajinu tvoří kopcovitý terén s mnoha lesy, obdělávanými poli, pastvinami a loukami. Z hornin zde převládají pískovce. Pozlovice leží v údolí (298–302 m), kterým protéká Pozlovický potok, jenž svádí vodu z okolních kopců a vlévá se v Luhačovicích do říčky Šťávnice. Okolí Pozlovic je také bohaté na minerální prameny, ať už jsou to známé luhačovické minerální prameny nebo studánky v lesích (např. studánka Sojsinka, sirný pramen Sirčena). Nejvyšším kopcem na území obce je Obětová (511 m).

Kostel sv. Martina

Fauna a flóra

Smíšené lesy jsou zde tvořeny především bukovou, habrovou, dubovou, borovicovou a smrkovou vegetací. Na krajích lesů nalezneme husté porosty keřů šípku a hlohu. V lesích dozrávají v letním období řady plodů borůvek, lesních jahod, ostružin. Faunu zastupuje převážně lesní a polní zvěř např.: srnci, lišky, veverky, divočáci, jezevci, kuny, zajíci a z ptáků jsou to hlavně káňata, sojky, sovy obecné, koroptve, bažanti a zpěvné ptactvo, ale můžeme narazit i na plazy. V přehradní nádrži žijí převážně kapři, štiky, sumci a tolstolobiti. Vyskytuje se zde mnoho chráněných rostlin a živočichů jako např. jeřáb oskeruše, petrklíč jarní, aj.; z živočichů: žáby, křepelky, mlok skvrnitý, aj.

Ekonomika

Část obyvatel je zaměstnána v místních rekreačních střediscích a ostatní dojíždí za prací do Luhačovic a okolí. Hlavním zdrojem příjmů obce je rekreační a turistický ruch. Velkou zásluhu na tom mají lázně Luhačovice, přehradní nádrž a atraktivní krajina. Zemědělství je zaměřeno na pastevecký chov skotu a také pěstování brambor, kukuřice, pícnin a jen okrajově nenáročných obilnin. V malých sadech, které jsou roztroušeny při okrajích lesů, se pěstují hrušky, jablka, trnky a v menší míře třešně.

V městysu fungují veřejné stavby, jako je obecní úřad, kostel, základní škola prvního stupně, mateřská škola, knihovna, internetová učebna, hasičská zbrojnice, tělocvična, pošta a několik obchodů. Celá obec je vybavena kanalizací, vodovodem a je plynofikována. Většina domů využívá taktéž místní kabelovou televizi s aktuálními informacemi o dění v obci a jejím okolí. Na okraji obce stojí „ekodvůr“, který slouží jako ekologická skládka. Pozlovicím však chybí čistírna odpadních vod, a tak se odpadní voda odvádí až do Luhačovic, kde se čistí.

Kultura a sport

Kulturní a sportovní činnost v Pozlovicích má dobré podmínky a spoustu nadšených příznivců. SK Pozlovice vlastní fotbalové hřiště, na kterém se odehrávají zápasy fotbalistů všech věkových kategorií. Toto hřiště zároveň slouží i k pořádání různých akcí pro veřejnost, jako jsou např.: hasičské závody, školní akademie a též taneční zábavy v letních měsících. Místní tělocvičnu kromě žáků základní školy využívají ve svém volném čase ke cvičení i starší dorost, muži a ženy. V zimních měsících tělocvična slouží zároveň jako sál pro pořádání různých kulturních aktivit: plesů, besed, divadelních představení a zábav. Mezi oblíbené činnosti mládeže i některých starších obyvatel patří vyjížďky na koních. Další možností pro sportování je využití koupání v přehradě nebo v krytých bazénech hotelů.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008

Související články

Literatura

  • KLIMEŠ, Radek. Zlín - Zlínsko. 1. vyd. [s.l.]: Atelier Regulus 400 s. ISBN 80-239-2973-9. 
  • DAVID, Petr; DOBROVOLNÁ, Věra; SOUKUP, Vladimír; Kolektiv. Luhačovice a okolí. [s.l.]: [s.n.], 2002. 48 s. ISBN 80-86050-66-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pozlovice4.JPG
Pozlovice - kostel sv. Martina
Pozlovice.JPG
Autor: Adam Zivner, Licence: CC BY-SA 3.0
Pozlovice u Luhacovic
Pozlovice CZ flag.gif
Vlajka městysu Pozlovice, okres Zlín. Tři svislé pruhy – bílý, modrý, bílý. V modrém pruhu žlutá koruna nad žlutým kalichem.
Pozlovice znak.png
Znak městysu Pozlovice, okres Zlín. V modrém štítě ze zlaté koruny vyrůstá stříbrný korunovaný pegas se zlatými kopyty a hřívou, nahoře provázený dvěma zlatými kalichy.