Pozorovatelný vesmír

Vizualizace pozorovatelného vesmíru o průměru cca 91,280 miliard světelných let, tedy 28 miliard parseků. Mléčná dráha je v centru.

Pozorovatelný vesmír je kulová část vesmíru, ze které mohlo od vzniku vesmíru na planetu Zemi doputovat nějaké elektromagnetické záření. V současnosti je průměr pozorovatelného vesmíru odhadován na 93 miliard světelných let. Velikost této oblasti ovlivňuje zejména stáří vesmíru, prostupnost vesmíru pro elektromagnetické záření a rozpínání vesmíru.

Stáří vesmíru je důležité tím, že záření k nám muselo stihnout doputovat. Ovšem vesmír byl pro elektromagnetické záření prostupný teprve po přeměně plazmatu na atomy. Z této doby pochází reliktní záření, jež je nejstarším elektromagnetickým zářením, které dnes můžeme pozorovat. Posledním důležitým faktorem je rozpínání vesmíru. Přestože částice, ze kterých pochází dnes pozorované reliktní záření, se v okamžiku jeho vyzáření nacházely přibližně 40 miliónů světelných let od Země, resp. bodu v prostoru, kde se Země nyní nachází[1], díky rozpínání vesmíru se tyto částice nyní nachází ve vzdálenosti cca 46 miliard světelných let, tedy na okraji pozorovatelného vesmíru. Je dobré si uvědomit, že toto reliktní záření k nám putovalo po téměř celou dobu existence vesmíru (přibližně 14 miliard let). Právě údaj 14 miliard světelných let bývá někdy mylně uváděn jako poloměr pozorovatelného vesmíru.

V roce 2011 prezentovali vědci NASA doposud nejvzdálenější pozorovaný objekt (UDFj-39546284). Záření z něj k nám putovalo 13,2 miliardy let.[2]

Hubbleovo ultra hluboké pole představuje nejvzdálenější pozorovanou oblast, kterou vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled.

Pozorovatelný vesmír v číslech

HodnotaVeličinaVýznam
91,28 miliard světelných letvzdálenostprůměr pozorovatelného vesmíru
45,14 miliard světelných letvzdálenostpoloměr pozorovatelného vesmíru

skutečná nynější vzdálenost mezi Zemí a objekty, které vznikly z částic, od nichž pochází pozorované reliktní záření

28 miliard světelných letvzdálenostzdánlivá vzdálenost dvou nejvzdálenějších zdrojů pozorovaného reliktního záření

(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru)

13,8 miliard světelných letvzdálenostzdánlivá vzdálenost zdroje pozorovaného reliktního záření

(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru)

40 miliónů světelných letvzdálenostvzdálenost mezi bodem v prostoru, kde se nyní nachází Země a částicemi, od nichž pochází reliktní záření, měřeno v době vyzáření
13,8 miliard letčasstáří vesmíru

doba, před kterou bylo vyzářeno reliktní záření

Odkazy

Reference

  1. JERSÁK, Jiří. Rozpínání vesmíru podle soudobých poznatků. Vesmír. 2008-01-17, roč. 2008, čís. 1. Dostupné online. 
  2. Hubblův teleskop na dohled velkému třesku, objevil nejvzdálenější objekt od Země [online]. Prague: LIVING fUTURE [cit. 2011-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Observable universe logarithmic illustration.png
Autor: Unmismoobjetivo, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's logarithmic scale conception of the observable universe with the Solar System at the center, inner and outer planets, Kuiper belt, Oort cloud, Alpha Centauri, Perseus Arm, Milky Way galaxy, Andromeda galaxy, nearby galaxies, Cosmic Web, Cosmic microwave radiation and Big Bang's invisible plasma on the edge.
Observable Universe with Measurements 01.png
Autor: Andrew Z. Colvin, Licence: CC BY-SA 3.0
"A simulated view of the entire observable universe", approximately 93 billion light years (or 28.5 billion parsecs) in diameter. The scale is such that the fine grains represent collections of large numbers of superclusters. The Virgo Supercluster—home of Milky Way—is marked at the center, but is too small to be seen in the image.